pátek 24. září 2021

 

26. neděle v mezidobí B 2021



1. ČTENÍ Nm 11, 25-29

Čtení ze čtvrté knihy Mojžíšovy.

   Hospodin sestoupil v oblaku a mluvil k Mojžíšovi; vzal z ducha, který spočíval na něm, a dal ho sedmdesáti mužům starcům. Když na nich duch spočinul, dostali se do prorockého vytržení, ale později se to už nestalo. Dva muži z nich zůstali v táboře, jmenovali se Eldad a Medad. I na nich spočinul duch, neboť byli mezi těmi, kdo byli písemně určeni. Nevyšli však ke stránku úmluvy a dali se do prorokování v táboře.
   Tu přiběhl jeden chlapec a oznámil Mojžíšovi: "Eldad a Medad prorokují v táboře." Jozue, syn Nunův, Mojžíšův služebník od mládí, řekl: "Pane můj, Mojžíši, zabraň jim v tom!" Mojžíš mu odpověděl: "To tak žárlíš kvůli mně? Kéž by Hospodin udělal z celého národa proroky, kéž by dal Hospodin spočinout svému duchu na nich!"




Žl 19 (18), 8. 10. 12-13. 14 Odp.: 9a
Odp.: Hospodinovy předpisy jsou správné, působí radost srdci.

Hospodinův zákon je dokonalý, občerstvuje duši, Hospodinův příkaz je spolehlivý, nezkušenému dává moudrost.
Odp.
Bázeň před Hospodinem je upřímná, trvá navěky, Hospodinovy výroky jsou pravdivé, všechny jsou spravedlivé.
Odp.
Tvůj služebník si na ně dává pozor a velmi bedlivě je zachovává. Kdo však pozná každé pochybení? Očisť mě od chyb, jež jsou mi skryty!
Odp.
Chraň svého služebníka před zpupností, ať mě neovládne! Pak budu bez úhony a vyvaruji se velkého hříchu.
Odp.




2. ČTENÍ Jak 5, 1-6

Čtení z listu svatého apoštola Jakuba.

   Nuže tedy, vy boháči: plačte a naříkejte nad strastmi, které na vás přijdou. Vaše bohaté zásoby hnijí a vaše šatstvo rozežírají moli. Vaše zlato a stříbro rezaví, a ten rez bude svědčit proti vám a stráví vaše tělo jako oheň. Hromadili jste si majetek i v tyto poslední dny.
   Ale mzda, o kterou jste ošidili sekáče, kteří vám požali pole, ta mzda křičí a křik vašich ženců pronikl k sluchu Pána zástupů. Na zemi jste hýřili a oddávali se rozkoším, krmili jste se i tehdy, když už už nastávala řež. Odsoudili jste spravedlivého a připravili ho o život - a on se vám nebrání.



EVANGELIUM Mk 9, 38-43. 45. 47-48

Slova svatého evangelia podle Marka.


   Jan řekl Ježíšovi: "Mistře, viděli jsme někoho, jak vyhání zlé duchy v tvém jménu, ale není tvým učedníkem. Bránili jsme mu, protože není tvým učedníkem."
   Ježíš však řekl: "Nebraňte mu! Přece žádný, kdo ve jménu mém vykoná zázrak, nemůže tak hned o mně mluvit špatně. Kdo není proti nám, je s námi. Kdokoli vám podá číši vody proto, že jste Kristovi, amen, pravím vám: nepřijde o svou odměnu.
   Kdo by svedl ke hříchu jednoho z těchto nepatrných, kteří věří, pro toho by bylo lépe, aby mu dali na krk mlýnský kámen a hodili ho do moře. Svádí-li tě tvá ruka, usekni ji! Je pro tebe lépe, abys vešel do života bez ruky, než abys přišel s oběma rukama do pekla, do neuhasitelného ohně. Svádí-li tě tvoje noha, usekni ji! Je pro tebe lépe, abys vešel do života bez nohy, než abys byl s oběma nohama uvržen do pekla. Svádí-li tě tvoje oko, vyloupni ho! Lépe, abys vešel do Božího království jednooký, než abys byl s oběma očima uvržen do pekla, kde jejich červ nehyne a oheň nehasne."

_________________________________________________________________

Slůvko pro děti:

Milé děti,

Apoštol Jan v dnešním evangeliu dělá něco, co asi znáte: vlastně Pánu Ježíši žaluje. Znáte to: Mamíí, tatíí, bráška mi vzal něco, co jste mi dali, a co je jenom moje! Učedníci si myslí, že uzdravovat lidi od zla mohou jenom oni sami, protože jsou s Ježíšem. Ale Pán jim říká: Nechte toho člověka dělat dobro v mém jménu, i když s námi není- a podívejte se radši, jestli je dobrý váš vlastní život.

 


 Milí bratři a sestry,

Úryvek evangelia, který dnes čteme, je trochu zvláštní. Přibližně v polovině se úplně mění jeho téma: Ježíš napřed říká svým Dvanácti, aby nebránili člověku, který Ježíšovým jménem vyhání démony, ale nepatří k jeho učedníkům. A hned poté, úplně bez přechodu, říká svá přísná slova o pohoršení maličkých a o radikálním zacházení s pokušením. Jako kdyby spolu obě dvě tyto části vůbec nesouvisely.

Možná je ale smysl položení obou dvou těchto částí vedle sebe něco podobného, jako výpověď podobenství o třísce a trámu. Učedníci, podobně jako v prvním čtení Jozue, se podobají dětem, které žalují mamince nebo tatínkovi: někdo nám (třeba starší bráška nebo spolužák) vzal něco, co jsi dal - nebo dala - jenom mně! Člověk, vyhánějící démony v Ježíšově jménu, na to přece nemá právo! Jenom své učedníky poslal přece Ježíš vymítat zlé duchy. Dvanáct vidí sebe samé jako vyvolené, jako spravedlivé. Pán jim ale říká: nechte toho člověka a obraťte svou pozornost k sobě samým, do svého vlastního srdce. Ježíš o tom, aby onomu člověku nebránili, hovoří jen velmi krátce - ale dlouze, podrobně a důrazně říká učedníkům: hleďte si svého, zkoumejte především sebe sama, sami stůjte pevně v dobru.

Zcela podobný příběh najdeme i v prvním čtení: Jozue si u Mojžíše rovněž stěžuje na - podle něj - neautorizované proroky Eldada a Medada. Ale Mojžíš mu říká: To tak žárlíš kvůli mně? Vede ho také k zamyšlení nad sebou samým, nad opravdovým motivem jeho zdánlivě oprávněné stížnosti.

Vidět chyby na druhém člověku, stěžovat si Pánu Bohu stylem ‚Podívej se, jak je ten člověk špatný, jak mi ubližuje‘ je velice snadné – a je to i trochu obranný mechanismus našeho ega, které chce vidět hřích druhého, aby ospravedlnilo svůj vlastní. Ale Pán nás vrací k pozornosti vůči sobě samým. Změnit se mohu a mám já sám; jaký bude můj bratr nebo sestra, není v mé moci a ani to vlastně není má věc. Pán nám říká Dívej se sám na sebe; tvá spása je ve Tvých rukou.  

 

 

sobota 18. září 2021

25. neděle v mezidobí B 2021



1. ČTENÍ Mdr 2, 12a. 17-20

Čtení z knihy Moudrosti.

Bezbožníci řekli:"Číhejme na spravedlivého, podívejme se, zda jsou pravdivá jeho slova, zkusme, jak to s ním skončí.
   Je-li spravedlivý Božím synem, Bůh se ho ujme a vysvobodí ho z ruky protivníků. Zkoušejme ho soužením a trápením, abychom poznali jeho mírnost a přesvědčili se o jeho trpělivosti. Odsuďme ho k hanebné smrti, zda nalezne ochranu, jak říká."



Žl 54 (53), 3-4. 5. 6+8 Odp.: 6b
Odp.: Pán mě udržuje naživu.

Bože, zachraň mě pro své jméno, svou mocí mi zjednej právo! Bože, slyš moji modlitbu, popřej sluchu slovům mých úst!
Odp.
Neboť povstali proti mně zpupní lidé, násilníci mi ukládali o život, na Boha nebrali ohled.
Odp.
Hle, Bůh mi pomáhá, Pán mě udržuje naživu. Budu s radostí přinášet oběti, chválit tvé jméno, Hospodine, že je dobré.
Odp.




2. ČTENÍ Jak 3, 16-4, 3

Čtení z listu svatého apoštola Jakuba.

Milovaní!
   Kde vládne nevraživost a sobeckost, tam je zmatek a kde jaká špatnost. Moudrost shora je však především čistá, dále pokojná, shovívavá, poddajná, plná milosrdenství a dobrých skutků, ne obojetná ani pokrytecká. Ti, kdo usilují o pokoj, rozsévají v pokoji semeno, jehož plodem je spravedlnost.
   Z čeho vznikají války, z čeho boje mezi vámi? Jen z vašich žádostí, které bojují ve vašich údech. Žádáte, ale nemáte; zabíjíte a nenávidíte, a přesto nemůžete dosáhnout ničeho; bojujete a válčíte, ale nic nemáte, protože neprosíte. Prosíte, a nic nedostáváte, protože prosíte špatně: chcete to potom rozplýtvat na své rozkoše.



EVANGELIUM Mk 9, 30-37

 Slova svatého evangelia podle Marka.

   Ježíš a jeho učedníci sestoupili s hory a procházeli Galilejí, ale on nechtěl, aby o tom někdo věděl. Poučoval totiž své učedníky a říkal jim: "Syn člověka bude vydán lidem do rukou, a zabijí ho, ale za tři dni po své smrti vstane." Oni však té řeči nerozuměli, ale báli se ho zeptat.
   Potom přišli do Kafarnaa. Když byl v domě, zeptal se jich: "O čem jste cestou rozmlouvali?" Oni mlčeli, protože cestou mezi sebou rozmlouvali o tom, kdo z nich je největší.
   (Ježíš) se posadil, zavolal si svých Dvanáct a řekl jim: "Kdo chce být první, ať je ze všech poslední a služebníkem všech."
   Pak vzal dítě, postavil ho před ně, objal ho a řekl jim: "Kdo přijme jedno z takových dětí kvůli mně, mne přijímá; a kdo mne přijme, nepřijímá mne, ale toho, který mě poslal."

____________________________________________________________________

Slůvko pro děti:

Milé děti, 

Líbí se vám se srovnávat s druhými, třeba jestli jste lepší ve škole, nebo jestli v tělocviku uběhnete rychleji sto metrů? Nic proti tomu, pomáhá nám to, abychom na sobě pracovali, učili se, nebo trénovali, a to je dobře. Ale neměli bychom zapomenout na to, co nám dneska Pán Ježíš říká v evangeliu: druhého člověka nemáme vidět hlavně jako někoho, nad kým musím vyhrát, ale jako bratra a sestru, které mám mít rád. 

 

Milí bratři a sestry,

   Učedníci, kteří jsou v dnešním evangeliu s Ježíšem na cestě Galilejí, nerozumějí Ježíšově řeči o jeho smrti a vzkříšení, a bojí se ho zeptat. A v dalších verších se ukazuje, proč tomu tak je: mají plnou hlavu toho, kdo z nich je asi největší. 

Dvanáct učedníků, prvotní společenství shromážděné kolem Ježíše, v tuto chvíli přemýšlí ještě zcela lidsky, jejich mysl je neproměněná. Jsou do jisté míry obrazem dnešní společnosti, která hodně staví na soutěžení a výkonu; a v níž vládne přesvědčení, že druhý člověk není hlavně a především bratr nebo sestra, ale konkurent, nad kterým je nutné legálními prostředky zvítězit a být lepší než on - a tak získat víc peněz, popularity, nebo aspoň liků a followerů na sociálních sítích. A když takhle přemýšlíme a žijeme v takové atmosféře, není divu, že nám Kristova zvěst o hodnotě sebeoběti z lásky přestává dávat smysl. Podobně jako Dvanáct jí nedokážeme porozumět, a ani o ní raději nechceme moc přemýšlet, podobně jako učedníci, kteří se báli zeptat. Nebo jsme jako Petr z evangelia minulé neděle, který se snaží Ježíšovi takovou bláhovou myšlenku rozmluvit: Bůh uchovej, Pane, to se Ti nikdy nestane

Ježíš si však vybral právě těchto Dvanáct; nehledal si někoho, kdo by byl - třeba svou povahou - menší egoista a soutěživec. To, že jeho učedníci takto smýšlí, Ježíše neodradí; zároveň však chce postupně svým Slovem proměnit jejich mysl a srdce, jejich kolektivní vědomí, aby vytvořili společenství postavené na úplně jiných základech.

Evangelium podle Lukáše zasazuje tento spor apoštolů o to, kdo je asi největší do rámce Poslední večeře: svým učedníkům tam Ježíš říká: „Králové vládnou svým národům, a kdo mají nad nimi moc, dávají si říkat dobrodinci. U vás však ať to tak není! Ale kdo je mezi vámi největší, ať je jako nejmenší, a kdo je představený, ať je jako ten, kdo druhým slouží. A v evangeliu dnešní neděle zase: "Kdo chce být první, ať je ze všech poslední a služebníkem všech."  A pak, aby svá slova doplnil viditelným znamením, staví do středu dítě, asi ještě malé, které nemá potřebu s někým soutěžit a srovnávat se. A slova o přijetí takového dítěte mohou znamenat také, že máme přijmout naše ‚vnitřní dítě‘, tu část našeho já, která se nejvíc projevovala právě tehdy, když jsme sami byli malé děti - a která pak byla skrytá pod příkrovem potřeby vyniknout a být lepší než ostatní.

Komu se to podaří, zároveň přijímá Krista; má jeho smýšlení, noús Christí, o které se píše v listě Filipanům. A tím vstupuje, již zde a nyní, do jeho království lásky, do společenství bratří a sester.  


sobota 11. září 2021

 

24. neděle v mezidobí B 2021



1. ČTENÍ Iz 50, 5-9a

Čtení z knihy proroka Izaiáše.

   Pán, Hospodin, mi otevřel ucho a já se nezdráhal, necouvl nazpět.
   Svá záda jsem vydal těm, kteří mě bili, své líce těm, kteří rvali můj vous. Svou tvář jsem neskryl před hanou a slinou.
   Pán, Hospodin, mi však pomáhá, nebudu tedy potupen. Proto dávám ztvrdnout své tváři v křemen a vím, že nebudu zahanben. Blízko je můj obhájce! Kdo se chce se mnou přít? Postavme se spolu! Kdo je mým protivníkem? Ať přistoupí ke mně!
   Hle - Pán, Hospodin, mi pomáhá! Kdo mě odsoudí?



Žl 116 (114), 1-2. 3-4. 5-6. 8-9. Odp.: 9
Odp.: Budu kráčet před Hospodinem v zemi živých. nebo: Aleluja.

Miluji Hospodina, neboť slyšel můj prosebný hlas, neboť naklonil ke mně svůj sluch v den, kdy jsem ho vzýval:
Odp.
Obepjaly mě provazy smrti, dostihly mě smyčky podsvětí, uvízl jsem v tísni a trýzni. Hos-podinovo jméno jsem vzýval: "Ach, Hospodine, zachraň mi život!"
Odp.
Hospodin je milostivý a spravedlivý, Bůh náš je milosrdný. Hospodin chrání prosté lidi; pomohl mi, když jsem byl v bídě.
Odp.
Vždyť vysvobodil můj život ze smrti, mé oči ze slz, mé nohy z pádu. Budu kráčet před Hospodinem v zemi živých.
Odp.




2. ČTENÍ Jak 2, 14-18

Čtení z listu svatého apoštola Jakuba.

   Co to pomůže, moji bratři, říká-li někdo, že má víru, ale nemá skutky? Může ho taková víra spasit? Když bratr nebo sestra nebudou mít do čeho se obléci a budou mít nedostatek denní obživy, a někdo z vás jim řekne: "Tak s Pánem Bohem! Zahřejte se a najezte se" - ale nedáte jim, co potřebují pro své tělo, co je jim to platné?
   Stejně tak je tomu i s vírou: když se neprojevuje skutky, je sama o sobě mrtvá. Ale někdo by mohl říci: "Ty máš víru, a já mám skutky." Ukaž mi tu svou víru, která je beze skutků! Já ti však ze svých skutků mohu dokázat svou víru.




EVANGELIUM Mk 8, 27-35

Slova svatého evangelia podle Marka.

   Ježíš vyšel se svými učedníky do vesnic u Césareje Filipovy. Cestou se ptal svých učedníků: "Za koho mě lidé pokládají?"
   Řekli mu: "Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše, jiní za jednoho z proroků."
   Zeptal se jich: "A za koho mě pokládáte vy?" Petr mu odpověděl: "Ty jsi Mesiáš!"
   Tu je přísně napomenul, aby to o něm nikomu neříkali. Potom je začal poučovat, že Syn člověka bude muset mnoho trpět, že bude zavržen od starších, velekněží a učitelů Zákona, že bude zabit a po třech dnech že vstane z mrtvých. A mluvil o tom otevřeně.
   Petr si ho vzal stranou a začal mu to rozmlouvat. On se však obrátil, pohleděl na učedníky a pokáral Petra: "Jdi mi z očí, satane! Neboť nemáš na mysli věci božské, ale lidské."
   Zavolal si lidi i své učedníky a řekl jim: "Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mě. Neboť kdo by chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, kdo však svůj život pro mě a pro evangelium ztratí, zachrání si ho."

__________________________________________________________ 

Slůvko pro děti:

Apoštol Jakub uvádí ve svém listě příklad ze života: potkáme někoho, kdo nemá co jíst nebo nemá žádné oblečení, a řekneme mu třeba To je mi tě líto, tak já se za Tebe pomodlím a Bůh ti určitě pošle nějaké jídlo a šaty. Nic proti tomu, za lidi v nouzi se modlíme, ale je to až příliš jednoduché. Odříkaním Otčenáše bychom se z toho vyvlékli trochu lacino… Jenomže co když Bůh chce poskytnout tomu člověku jídlo nebo šaty právě skrze mně? Dát takovou pomoc, šaty, jídlo nebo peníze je mnohem těžší - ale právě to podle Jakuba ukazuje, že naši víru bereme opravdu vážně.

 

Milí bratři a sestry,

Anonymní prorok z 50. kapitoly knihy Izajáš, ze které je první čtení, je předobrazem Krista, a zároveň jakýsi protipól postoje svatého Petra z evangelia. Pán, Hospodin mi otevřel ucho, říká prorok, a já se nezdráhal, necouvl nazpět. Svá záda jsem vydal těm, kteří mě bili, své líce těm, kteří rvali můj vous. Výraz otevřít ucho znamená nejen slyšení, ale i pochopení Božího slova, které se prorokovi dostalo; je to to, o čem Ježíš v dnešním evangeliu hovoří jako o božských věcech, které máme na mysli. Prorok chápe Boží záměr a Boží způsob myšlení a jednání - a proto se nebrání, dává se nenásilně všanc těm, kteří mu ubližují. Má naprostou důvěru v Hospodina, v jeho blízkost a jeho záchranu za všech okolností; jiné způsoby obrany si nehledá.  

Petr v dnešním evangeliu vidí věci jinak. Když Ježíš – poté, co stvrdil svou mesiášskou identitu – hovoří o tom, jakou podobu bude jeho mesiášské poslání mít, je Petr pohoršen a polekán. Na paralelním místě u svatého Matouše se uvádí jeho odpověď Bůh uchovej, Pane, to se ti nikdy nestane! To přece, Pane, nemůže být Boží vůle a Boží záměr, abys takhle skončil!

Jenže Ježíš mu říká tvrdá slova: "Jdi mi z očí, satane! Neboť nemáš na mysli věci božské, ale lidské." Petr se v tu chvíli možná urazil, muselo být pro něho těžké tato Ježíšova slova přijmout. A stejně těžké to je i pro nás - když nás Boží slovo podobně usvědčuje z toho, že máme také na mysli věci pouze lidské. Je pro nás těžké přijímat, že církev nemá ve společnosti skoro žádnou váhu, že křesťanství začíná být okrajová záležitost, že nám většina společnosti neumí nebo nechce rozumět a vlastně ani moc naslouchat. Spousta křesťanů se nostalgicky dívá do minulosti, například do barokní doby, kdy křesťanství bylo podle nich všeobjímajícím principem fungování společnosti a kultury – i když skutečnost asi vypadala trochu jinak. A někteří jiní zase chtějí najít nějakého spojence ve světě politiky, abychom alespoň ve společnosti udrželi takzvané ‚tradiční‘ či ‚křesťanské‘ hodnoty. A máme za to, že takto je to Bohu milé, že je to Jeho vůle. Jenže myslím, milí bratři a sestry, že Pán by nám na takový způsob myšlení či jednání řekl totéž, co Petrovi: Máte na mysli věci lidské, a ne božské.

Potřebujeme ‚otevřít ucho‘, mysl a srdce Božím slovem, abychom vnitřně pochopili a přijali Boží logiku síly skryté ve slabosti, smyslu umenšování se a umírání. Pokud se toho odvážíme, můžeme zažít hluboký vnitřní pokoj, neboť přestaneme mít nutkavou potřebu být silní a početní. A zároveň budeme schopni toho, k čemu nás vybízí závěr dnešního evangelia: zapřít samy sebe, obejmout kříž našeho života a jít za Ježíšem.

neděle 5. září 2021

 

23. neděle v mezidobí B 2021




1. ČTENÍ Iz 35, 4-7a

Čtení z knihy proroka Izaiáše.

    Řekněte malomyslným: "Vzmužte se, nebojte se! Hle, Bůh váš přináší odvetu, odplatu božskou! On sám přijde a spasí vás! " Tehdy se otevřou oči slepých, odemknou se uši hluchých.
   Tu poskočí chromý jak jelen a zaplesá jazyk němého, neboť na stepi vyprýští vody, potoky na poušti.
   Vyprahlá země se změní v močál, a žíznivá půda v prameny vod.




Žl 146 (145), 6c-7. 8-9a. 9bc-10 Odp.: 2a
Odp.: Duše má, chval Hospodina! nebo: Aleluja.

Hospodin zachovává věrnost navěky, zjednává právo utlačeným, dává chléb lačným. Hospodin vysvobozuje vězně.
Odp.
Hospodin otvírá oči slepým, Hospodin napřimuje sklíčené, Hospodin miluje spravedlivé, Hospodin chrání přistěhovalce.
Odp.
Hospodin podporuje sirotka a vdovu, ale mate cestu bezbožníků. Hospodin bude vládnout na věky, tvůj Bůh, Sióne, po všechna pokolení.
Odp.





2. ČTENÍ Jak 2, 1-5

Čtení z listu svatého apoštola Jakuba.

     Moji bratři, s vírou v našeho božského Pána Ježíše Krista nesmíte spojovat stranictví k lidem. Když k vám do shromáždění vejde muž se zlatými prsteny na rukou, ve skvělém oděvu, a vejde také chudák v obnošených šatech, vy jste samá pozornost k tomu, který je nádherně oblečen, a řeknete mu: "Prosím, posad' se tady na čestné místo." Ale tomu chuďasovi řeknete: "Ty stůj tamhle" nebo ;,Sedni si tady u mých nohou." Neděláte tak rozdíly navzájem mezi sebou, nestáváte se soudci podle špatných zásad?
   Poslyšte, moji milovaní bratři! Což nevyvolil bůh právě chudé v očích světa, aby byli skrze víru bohatí a dědici Království, které slíbil těm, kdo ho milují?




EVANGELIUM Mk 7, 31-37

Slova svatého evangelia podle Marka.

   Ježíš odešel z tyrského kraje a šel přes Sidón územím Desetiměstí ke Galilejskému moři.
   Přivedli k němu hluchoněmého a prosili ho, aby na něho vložil ruku. Vzal ho stranou od zástupu, vložil mu prsty do uší, dotkl se slinou jeho jazyka, vzhlédl s povzdechem k nebi a řekl: "Effatha! ", to znamená: "Otevři se!" A otevřel se mu sluch, rozvázal se mu jazyk a mluvil správně.
   Ježíš jim pak přikázal, aby o tom nikomu neříkali. Čím více však jim to přikazoval, tím více to rozhlašovali.
   Byli celí užaslí a říkali: "Dobře všechno udělal, i hluchým dává sluch, i němým řeč!"
_______________________________________________________________ 

Slůvko pro děti: 

Pán Ježíš uzdravil hluchoněmého, a může uzdravit i naši slepotu a hluchotu, i když je trochu jiná, než ta z dnešního evangelia. Můžeme být například ‚němí‘, protože jsme se s někým pohádali a nemluvíme s ním. Nebo můžeme být ‚hluší‘; tváříme se, že neslyšíme, když nám maminka říká, abychom jí s něčím pomohli. Pán Ježíš nám může pomoci, abychom se usmířili a zase spolu mluvili; nebo abychom byli víc ochotní slyšet, když nás někdo prosí o pomoc.


Milí bratři a sestry,

    Na konci šesté kapitoly evangelia podle Marka, o jednu kapitolu dříve, než se nachází dnešní úryvek, se popisuje zkušenost obyvatel území kolem Genezaretského jezera s Ježíšovými uzdraveními. V poslední větě této perikopy se říká, že všichni, kdo se ho dotkli, byli uzdraveni.

     Snad proto, když se v dnešním evangeliu do téhož kraje Ježíš vrací z území Týru a Sidónu, k němu přivádějí hluchoněmého a prosí Ježíše, aby na něj vložil ruku. Možná z předchozí zkušenosti věděli, že Ježíš uzdravoval právě takto, skrze dotek, a čekali, že to teď udělá znovu.

     Ale je to úplně jinak. Ježíš si nemocného bere stranou a provádí poměrně zvláštní, bizarní rituál, s prsty v uších a s dotekem své sliny na jazyku nemocného. Těžko říci, co si přitom hluchoněmý myslel; nejspíš mu to nebylo moc příjemné, a zcela určitě nechápal, proč Ježíš dělá zrovna tohle. Ale vzápětí se mu otevřel sluch, rozvázal se mu jazyk a mluvil správně. Procedura byla zvláštní a nečekaná, ale splnila svůj účel.

     Jedno z oblíbených témat papeže Františka, které se často objevuje v jeho promluvách, je Bůh, který překvapuje; Bůh, který je svobodný vůči našim představám o tom, co by měl nebo neměl udělat. Velice silně to vnímáme tehdy, když v životě procházíme nějakým těžkým obdobím; nechápeme, co se to děje, proč to Bůh dopouští, proč nám nepomáhá. Je těžké se v takových chvílích zcela odevzdat Pánu, ale je to jediná cesta. Je nutné si přiznat, že potřebujeme uzdravení, a naprosto důvěřovat, že Ježíš po našem uzdravení touží.

     Prorok Izajáš nás k tomu povzbuzuje v prvním čtení, právě když nás ohrožuje pokušení malomyslnosti: "Vzmužte se, nebojte se! On sám přijde a spasí vás! " Bůh chce naši spásu, náš plný život; právě tak, jak to sugestivními obrazy popisuje první čtení. Možná nás uzdravuje způsobem, jemuž nerozumíme a který nám působí bolest, ale na konci celého procesu poznáme, že opravdu vedl k uzdravení. Pokud léčba trvá, můžeme mít dojem, že kráčíme v temnotě; ale až skončí, zpětným pohledem můžeme říci Dobře všechno udělal.