sobota 30. ledna 2021

 4. neděle v mezidobí - Slůvko pro děti s obrázkem od faráře

Obrázek v lepší kvalitě ke stažení zde:



 

4. neděle v mezidobí B 2021



1. ČTENÍ Dt 18, 15-20

Čtení z páté knihy Mojžíšovy.

Mojžíš řekl lidu:
   "Hospodin, tvůj Bůh, ti vzbudí proroka, jako jsem já, z tvého středu, z tvých bratrů, toho budete poslouchat. To jsi právě žádal od Hospodina, svého Boha, na Chorebu v den shromáždění, když jsi říkal: 'Nemohu už slyšet hlas Hospodina, svého Boha, nemohu se už dívat na tento veliký oheň, abych nezemřel.'
   Hospodin mi tehdy řekl: 'Správně mluví. Vzbudím jim proroka, jako jsi ty, ze středu jejich bratrů a vložím svoje slova v jeho ústa a sdělí jim vše, co mu poručím. Kdo by však neposlechl mých slov, která bude mluvit ve jménu mém, toho poženu k zodpovědnosti. Prorok, který by se opovážil mým jménem říkat, co jsem mu neporučil, nebo který by mluvil ve jménu jiných bohů, takový prorok musí zemřít!' "



Žl 95 (94), 1-2. 6-7b. 7c-9 Odp.: 7c-8a
Odp.: Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu! Nezatvrzujte svá srdce!

Pojďme, jásejme Hospodinu, oslavujme Skálu své spásy, předstupme před něho s chvalozpěvy a písněmi mu zajásejme!
Odp.
Pojďme, padněme, klaňme se, poklekněme před svým tvůrcem, Hospodinem! Neboť on je náš Bůh a my jsme lid, který pase, stádce vedené jeho rukou.
Odp.
Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu: "Nezatvrzujte svá srdce jako v Meribě, jako tehdy v Masse na poušti, kde mě dráždili vaši otcové, zkoušeli mě, ač viděli mé činy."
Odp.



2. ČTENÍ 1 Kor 7, 32-35

Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.

Bratři a sestry!
   Rád bych, abyste byli bez starostí. Kdo nemá manželku, stará se o věci Páně, jak by se líbil Pánu. Ale kdo je ženatý, stará se o věci světské, jak by se líbil manželce, a je rozdělen. A žena nevdaná a panna se stará o věci Páně, aby byla svatá na těle i na duši. Ale když se provdá, stará se o věci světské, jak by se líbila muži.
   To však říkám ve vašem zájmu, ne abych na vás hodil smyčku, ale abych vás vedl k počestnosti a k nerušené oddanosti Pánu.



EVANGELIUM Mk 1, 21-28

Slova svatého evangelia podle Marka.

   V městě Kafarnau vstoupil Ježíš v sobotu do synagógy a učil. Žasli nad jeho učením, protože je učil jako ten, kdo má moc, a ne jako učitelé Zákona.
   V jejich synagóze byl právě člověk posedlý nečistým duchem. Začal křičet: "Co je ti do nás, Ježíši Nazaretský! Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi: Svatý Boží!" Ale Ježíš mu (to) přísně zakázal: "Mlč a vyjdi z něho! " Nečistý duch posedlým zalomcoval a s velkým křikem z něho vyšel.
   Všichni užasli a ptali se jeden druhého: "Co je to? Nové učení - a s takovou mocí! I nečistým duchům poroučí, a poslouchají ho!" A pověst o něm se hned roznesla všude po celém galilejském kraji.

_____________________________________________________ 

Milí bratři a sestry,

Dnešní první čtení i evangelium popisují velmi sugestivně vnitřní stav člověka, který se bojí Boha - ovšem nikoli ve smyslu ctnosti bohabojnosti, tedy úcty, ale ve smyslu naprosto nepřeneseném. Ukazují situaci a chování někoho, kdo má z Boha strach.  Jako každý jiný strach je i tento obavou z nebezpečí, z toho, abych nebyl připraven o život.  'Nemohu už slyšet hlas Hospodina, svého Boha, nemohu se už dívat na tento veliký oheň, abych nezemřel.' A v evangeliu ‚ Co je Ti po nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zahubit?‘
   Tento strach začíná v první knize Genesis, ve vyprávění o pádu prvních lidí.  Adam se po hříchu skrývá před přicházejícím Hospodinem. Bůh, autor a dárce života, Láska sama, je najednou vnímán jako někdo, kdo život ohrožuje, kdo člověka omezuje, snižuje a drtí svými nároky.
    Bylo by jistě zajímavé - ale zároveň asi ne dost dobře možné - zjistit, nakolik se tento iracionální, podvědomý strach z Boha projevil v dějinách novodobého ateismu a odmítání všeho, co s křesťanstvím souvisí, nakolik v tom všem byl racionalizován jako odmítnutí Boha, pro jehož neexistenci zdánlivě svědčí rozumné důkazy, kterého však ve skutečnosti člověk nechce, protože se ho bojí.
     Možná ale bude lépe se v tuto chvíli zamyslet nad tím, do jaké míry tento strach, znamení starého, neproměněného lidství, ještě působí v nás, křesťanech. Můžeme se zamyslet nad tím, zda opravdu věříme a dosvědčujeme, že náš Bůh je Bohem života, lásky a opravdového štěstí, nebo zda se do našeho prožívání víry někdy nevkrádá strach, že by mne Bůh chtěl nějak ohrozit či omezit. Můžeme se otázat sami sebe, zda někdy nejsme jako onen ubohý člověk z evangelia.  Ten se sice nachází na místě zasvěceném Bohu - v synagóze - ale zároveň ono zlo, které na něm parazituje, považuje za přítele, spojence a mluvčího proti někomu, kdo podle jeho mínění ohrožuje jeho život.
    Ježíš nás naštěstí zná a ví, že zlo není ani životodárné, ani součástí naší pravé podstaty, ale břemenem, které nás pomalu stahuje do propasti smrti. Proto na slova zlého, který jakoby solidárně hovoří i za posedlého (Co je Ti do nás? Přišel jsi nás zahubit?) odpovídá v jednotném čísle - Mlč a vyjdi z něho! Likviduje zlo, aby člověka osvobodil – a aby člověk mohl nakonec mít nikoli strach, ale jásavou radost z Boží blízkosti, tak jak ji vyjadřuje žalmista: Pojďme, předstupme před Hospodina a písněmi mu zajásejme!


sobota 23. ledna 2021

 3. neděle v mezidobí - Slůvko pro děti s obrázkem od faráře

Obrázek v lepší kvalitě ke stažení zde:



3. neděle v mezidobí B 2021


1. ČTENÍ Jon 3, 1-5. 10 

Čtení z knihy proroka Jonáše.

   Hospodin oslovil Jonáše: "Vstaň, jdi do velikého města Ninive a volej tam, co ti ukládám." Jonáš tedy vstal a šel do Ninive podle Hospodinova rozkazu. Ninive bylo veliké město před Bohem, tři dny se jím muselo procházet. Jonáš začal procházet městem první den a volal: "Ještě čtyřicet dní, a Ninive bude vyvráceno!"
   Ninivští obyvatelé však uvěřili Bohu, vyhlásili půst, oblékli se v žínice, velcí i malí.

   Když Bůh viděl, co učinili, že změnili své hříšné chování, smiloval se a nepřivedl na ně zkázu, kterou jim hrozil.



Žl 25 (24), 4-5ab. 6+7bc. 8-9 Odp.: 4b
Odp.: Ukaž mi své cesty, Hospodine!

Ukaž mi své cesty, Hospodine, a pouč mě o svých stezkách. Veď mě ve své pravdě a uč mě, neboť ty jsi Bůh, můj spasitel.
Odp.
Rozpomeň se, Hospodine, na své slitování, na své milosrdenství, které trvá věčně. Pamatuj na mě ve svém milosrdenství pro svou dobrotivost, Hospodine!
Odp.
Hospodin je dobrý a dokonalý, proto ukazuje hříšníkům cestu. Pokorné vede k správnému jednání, pokorné učí své cestě.
Odp.



2. ČTENÍ 1 Kor 7, 29-31

Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.

Říkám, bratři, toto: Čas je krátký.
   Proto ti, kdo mají manželku, ať žijí, jako by ji neměli, a ti, kdo pláčou, jako by neplakali, a ti, kdo se radují, jako by se neradovali, a ti, kdo kupují, jako by jim nemělo zůstat nic, a ti, kdo užívají tohoto světa, jako by ho neužívali, neboť tento viditelný svět pomíjí.


EVANGELIUM Mk 1, 14-20

Slova svatého evangelia podle Marka.

   Když byl Jan (Křtitel) uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a hlásal tam Boží evangelium: “Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte evangeliu."
   Když šel podél Galilejského moře, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak loví v moři; byli totiž rybáři. Ježíš jim řekl: "Pojďte za mnou a udělám z vás rybáře lidí." Ihned nechali sítě a následovali ho.
   Když popošel o něco dále, uviděl Zebedeova syna Jakuba a jeho bratra Jana, jak na lodi spravují sítě; a hned je povolal. Zanechali svého otce Zebedea s pomocníky na lodi a odešli za ním.

___________________________________________________

 Milí bratři a sestry,

 Dnešním liturgickým čtením je třeba rozumět v kontextu doby a situace, ve kterých byla sepsána: starozákonní kniha Jonáš je vlastně jakési dlouhé podobenství, příběh sice se silným poselstvím, nicméně vymyšlený. Pavlova slova prvotní komunitě zase zaznívala do doby, kdy se myslelo, že Ježíšův druhý příchod je otázkou několika málo dní. A budoucí apoštolové z dnešního evangelia Ježíše už velmi dobře znali a jejich povolání bylo jen závěrem dlouhého procesu, který se v jejich duši odehrával. Tenhle předpoklad je jistě důležitý, abychom dnešním čtením neporozuměli špatně. Zároveň jsou však texty dnešní bohoslužby slova živé, konkrétní a mocné Boží slovo, které slyšíme my, dnešní křesťané.

 Zkusme si představit, jak bychom na tato slova reagovali beze všech odvysvětlení, bez předporozumění, které nám poskytuje biblická věda. Třeba ohledně druhého čtení: jak bychom se cítili tváří v tvář Bohu, který říká: ‚Tvoje vztahy, Tvoje vzdělání a práce, Tvoje rodina, to všechno je relativní?‘ Nebo dokonce, že by se nám stalo něco jako apoštolům v evangeliu: ‚Nech hned svou práci a rodinu být a běž dělat misionáře‘?

 Jistě bychom cítili šok: zklamání, strach, hněv, úzkost a nevím co ještě. Jistě bychom měli pocit, že Hospodin je naprosto nelogický a náladový, že nám napřed daruje dobré dary v podobě života, schopností a vztahů, a pak nám je násilím vyrve nebo aspoň snižuje jejich hodnotu. Ve skutečnosti by však tyto pocity vypovídaly víc o nás samých, než o tom, jaký je Bůh: byl by to indikátor, který by nám poskytl vzácné poznání toho, jak na těchto věcech lpíme; nakolik je považujeme za absolutní skutečnosti, bez kterých bychom nebyli šťastni - a tím je tedy stavíme na místo, které má mít v našem životě pouze Bůh.

Bůh je milující otec a zároveň Logos, není tedy ani krutý ani nelogický, byť jeho logika přesahuje tu naši, neboť je to logika lásky, které my máme málo. Pokud si tuto základní skutečnost uvědomíme, přestane nás dnešní Boží slovo rozčilovat a už nebudeme vidět protiklady a rozpolcenost ani v Bohu, ani v našem vztahu k pozemským skutečnostem a druhým lidem. Relativita naší práce, vztahů a všeho, čemu věnujeme čas a síly, není ani tak v jejich pomíjivosti, jako v tom, co ono slovo ‚relativní‘ v sobě obsahuje – tedy relatio, vztah.  Všechno se vztahuje k Bohu a můj vztah k tomu všemu musí z tohoto základního vztahu s Bohem pramenit. Pokud miluje jen moje lidské, malé, egoismem zasažené srdce, zůstanu mnoho dlužen i těm, kteří jsou mi nejdražší a na kterých mi nejvíc záleží.

pátek 15. ledna 2021

2. neděle v mezidobí - Slůvko pro děti s obrázkem od faráře

Obrázek v lepší kvalitě ke stažení zde:



 

2. neděle v mezidobí B 2021


1. ČTENÍ 1 Sam 3, 3b-10. 19

Čtení z první knihy Samuelovy.

   Samuel spal ve svatyni, kde byla Boží archa. Tu Hospodin zavolal: "Samueli!" On odpověděl: "Tady jsem." Běžel k Elimu a řekl: "Tady jsem, volal jsi mě." On pravil: "Nevolal jsem tě, vrať se a spi." Šel tedy spát.
   Hospodin zavolal podruhé: "Samueli! " Samuel vstal, šel k Elimu a řekl: "Tady jsem, volal jsi mě." On odpověděl: "Nevolal jsem tě, synu můj; vrať se a spi." Samuel totiž neznal Hospodina, protože se mu Hospodin ještě nezjevil ve slově.
   Hospodin zavolal opět Samuela, potřetí. Vstal tedy, šel k Elimu a řekl: "Hle, tady jsem, volal jsi mě." Tu Eli pochopil, že chlapce volá Hospodin. Eli proto řekl Samuelovi: "Jdi spát. Bude-li pak volat, řekni: 'Mluv, Hospodine, tvůj služebník poslouchá.' " Samuel tedy šel spát na své místo.
   Hospodin přišel, zastavil se a volal jako dříve: "Samueli, Samueli!" A Samuel řekl: "Mluv, tvůj služebník poslouchá." Samuel rostl a Hospodin byl s ním a nedopustil, aby nějaké jeho slovo přišlo nazmar.


Žl 40 (39), 2+4ab. 7-8a. 8b-9. 10 Odp.: srv. 8a+9a
Odp.: Hle, přicházím, Pane, splnit tvou vůlí.

Pevně jsem doufal v Hospodina, on se ke mně sklonil a vyslyšel mé volání. Novou píseň vložil mi do úst, chvalozpěv našemu Bohu.
Odp.
V obětních darech si nelibuješ, zato jsi mi otevřel uši. Celopaly a smírné oběti nežádáš, tehdy jsem řekl: "Hle, přicházím.
Odp.
Ve svitku knihy je o mně psáno: Rád splním tvou vůli, můj Bože, tvůj zákon je v mém nitru."
Odp.
Spravedlnost jsem zvěstoval ve velkém shromáždění, svým rtům jsem nebránil, ty to víš, Hospodine!
Odp.



2. ČTENÍ 1 Kor 6, 13c-15a. 17-20

Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.

Bratři a sestry,
   Tělo není pro smilnění; je pro Pána a Pán pro tělo. A Bůh, který vzkřísil Pána, vzkřísí svou mocí také nás. Nevíte, že vaše těla jsou údy Kristovými? Kdo se oddá Pánu, je s ním jeden duch. Utíkejte před smilstvem! Každý jiný hřích, kterého se člověk dopustí, je mimo tělo. Kdo se však oddá smilnění, prohřešuje se proti vlastnímu tělu. Nebo nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás bydlí a kterého vám dal Bůh, a že proto už nepatříte sami sobě? Byli jste přece koupeni, a to za vysokou cenu. Oslavujte proto Boha svým tělem.                                                


EVANGELIUM Jan 1, 35-42

Slova svatého evangelia podle Jana. 

   Jan stál se dvěma ze svých učedníků. Pohlédl na Ježíše, jak jde kolem, a řekl: "Hle, beránek Boží!" Ti dva učedníci slyšeli, co říká, a šli za Ježíšem. Ježíš se obrátil a viděl, že jdou za ním. Zeptal se jich: "Co byste chtěli?"
   Odpověděli mu: "Rabbi" - to přeloženo znamená Mistře - "kde bydlíš?"
   Řekl jim: "Pojďte a uvidíte!" Šli tedy, viděli, kde bydlí, a ten den zůstali u něho; bylo kolem čtyř hodin odpoledne. Jeden z těch dvou učedníků, kteří to od Jana slyšeli a šli za ním, byl Ondřej, bratr Šimona Petra. Ten nejdříve nalezl svého bratra Šimona, řekl mu: "Našli jsme Mesiáše" - to přeloženo znamená Kristus - a přivedl ho k Ježíšovi.
   Ježíš na něj pohlédl a řekl: "Ty jsi Šimon, syn Janův. Budeš se jmenovat Kéfas," to je v překladu Petr (Skála).

______________________________________________________                                                           

Milí bratři a sestry, 

dnešní čtení lze vnímat jako pozvání do místa, kde bydlí Pán, tedy do intimity Boží blízkosti.

Ve Starém Zákoně byla místem Božího přebývání svatyně chrámu s Archou úmluvy - v době, ve které se odehrává první čtení, ještě ne v Jeruzalémě, ale v Šílu v efrajimském kraji. Samuel v tomto místě již je, ale - symbolicky - spí tam, protože opravdové setkání s Hospodinem ho teprve čeká. Od dětství je zasvěcen Hospodinu a slouží mu, Élí jej vyučil ve víře, chrám je pro něho běžné prostředí. Avšak teprve nyní se s Hospodinem opravdu setkává, zcela nečekaně, a jeho víra dostává úplně novou kvalitu, zcela se proměňuje. Samuel se definitivně probouzí, jeho víra je nyní vědomá a osobní, protože se s Hospodinem setkal.

Janovi učedníci jsou na tom zcela podobně. Jan jim ukazuje na Krista, který jde kolem, a vzbuzuje u nich zájem. Pak se však musí sami s Ježíšem potkat tváří v tvář.  A to nikoli jen letmo, ale musí být pozváni do místa, kde bydlí, do jeho soukromí, a teprve potom získají opravdové poznání - v biblickém smyslu, poznání skrze lásku. A zůstávají u něho, protože je jim tam dobře, podobně jako později na hoře proměnění.

Bez této touhy přiblížit se Bohu, bez tohoto kroku odvážení se poznat Boha přebýváním s Ním nemůže naše víra v dnešním světě obstát, neboť již dávno není nesena převládající kulturou, jako tomu bylo v minulých staletích. Není dost dobře možné si víru udržet, jestliže věřím jen protože věří ostatní kolem mne, protože ‚se‘ u nás vždycky věřilo a chodilo do kostela, protože mne k tomu vedli rodiče. Tradice je požehnaná věc a vidíme, jaké následky mělo, když byla mnohde zpřetrhána. Jenže pokud zůstaneme u ní, jsme podobni Samuelovi, který obklopen kulisou Božího chrámu spí a ještě se neprobudil. Často si rodiče dospívajících dětí ve zpovědnici naříkají, že jejich děti už nechtějí chodit do kostela, ale nepřichází jim na mysl, že je to možná lepší, než kdyby do konce života věřili zvykovou a neosobní vírou. Často tato zdánlivá ztráta víry znamená jen jakousi pauzu, pomlku oddělující v životě víru z tradice a opravdové osobní setkání s Ježíšem, které může přijít zcela nenadále, až k tomu dozraje čas. 

Samozřejmě, jednou z největších překážek tohoto setkání je strach. Láska vyžaduje lásku, odhalení Boží intimity vyžaduje i otevření našeho srdce. Bůh, který říká ‚Pojďte se podívat, kde bydlím‘ se zároveň ptá ‚Kde jsi, Adame?‘ a ptá se člověka, který má spíš tendenci se skrývat, uzavírat se do sebe. Pokud však tento strach překonáme a odvážíme se jít s Ním tam, kde bydlí, zůstaneme s Ním, jako učedníci, navzdory všemu, co by nás od Něho mohlo odloučit.   

sobota 9. ledna 2021

 svátek Křtu Páně 2021 - Slůvko pro děti s obrázkem od faráře

Obrázek v lepší kvalitě ke stažení zde:




Svátek Křtu Páně B 2021



1. ČTENÍ Iz 55, 1-11

Čtení z knihy proroka Izaiáše.

Toto praví Hospodin:
   "Nuže, vy všichni, kteří žízníte, pojďte k vodě; i když jste bez peněz, pojďte, zásobte se a jezte bez peněz a zdarma víno a mléko!
   Proč vydávat peníze za to, co není chléb, svůj výdělek za to, co nesytí? Slyšte mě a budete hodovat, vychutnávat tučná jídla!
   Nakloňte ucho své a pojďte ke mně! Poslouchejte a naplní vás nový život! Sjednám s vámi věčnou smlouvu na věrných slibech daných Davidovi. Jeho jsem národům ustanovil zákonodárcem, knížetem a vládcem kmenů.
   Přivoláš národy, které neznáš, a národy, které tě neznaly, přiběhnou k tobě kvůli Hospodinu, tvému Bohu, kvůli Svatému Izraele, který tě oslavil. Hledejte Hospodina, když je možné ho najít, vzývejte ho, když je blízko!
   Ať přestane bezbožník hřešit, zločinec ať změní své smýšlení; ať se obrátí k Hospodinu, a on se nad ním smiluje, k našemu Bohu, který mnoho odpouští. Mé myšlenky nejsou myšlenky vaše ani vaše chování není podobné mému - praví Hospodin. O kolik totiž převyšují nebesa zemi, o to se liší mé chování od vašeho chování, mé myšlení od myšlení vašeho.
   Jako déšť a sníh padá z nebe a nevrací se tam, ale svlažuje zem a působí, že může rodit a rašit, ona pak obdařuje semenem rozsévače a chlebem toho, kdo jí, tak se stane s mým slovem, které vyšlo z mých úst: nevrátí se ke mně bez účinku, ale vše, co jsem chtěl, vykoná a zdaří se mu, k čemu jsem ho poslal." 
    


Iz 12, 2-3. 4 bcd. 5-6 Odp.: 3
Odp.: S radostí budete vážit vodu z pramenů spásy.

Bůh je má spása! Bez obavy mohu doufat. Hospodin je má síla a statečnost, stal se mou spásou. S radostí budete vážit vodu z pramenů spásy.
Odp.
Oslavujte Hospodina, vzývejte jeho jméno! Hlásejte mezi národy jeho díla, zvěstujte vznešenost jeho jména!
Odp.
Zpívejte Hospodinu, neboť učinil velkolepé věci, ať je to známo po celé zemi! Plesejte a jásejte, obyvatelé Siónu, neboť nad vámi vládne Svatý Izraele.
Odp.



2. ČTENÍ 1 Jan 5, 1-9

Čtení z prvního listu svatého apoštola Jana.

 Milovaní!
   Každý, kdo věří, že Ježíš je Mesiáš, je narozen z Boha; každý, kdo miluje otce, miluje i toho, komu on dal život. Podle toho můžeme poznat, že milujeme Boží děti: když milujeme Boha a plníme jeho přikázání. Láska k Bohu záleží právě v tom, že zachováváme jeho přikázání.
   Jeho přikázání nejsou těžká, protože každý, kdo je narozen z Boha, vítězí nad světem. A to je vítězství, které přemohlo svět: naše víra. Kdo vítězí nad světem, ne-li ten, kdo věří, že Ježíš je Syn Boží?
   Ježíš Kristus je ten, který přišel skrze vodu a krev; nejen skrze vodu, ale skrze vodu a krev. A to dosvědčuje Duch, protože Duch je pravda. Jsou tři svědkové: Duch, voda a krev, a ti tři jsou zajedno.
   Když přijímáme svědectví lidské, tím větší platnost má svědectví Boží. To je totiž svědectví Boží, které Bůh vydal o svém Synu.



EVANGELIUM  Mk 1,6b-11

Slova svatého evangelia podle Marka.

    Jan kázal: “Za mnou už přichází mocnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sehnul a rozvázal mu řemínek u opánků. Já jsem vás křtil vodou, ale on vás bude křtít Duchem svatým.” V těch dnech přišel Ježíš z Nazareta v Galileji a dal se od Jana pokřtít v Jordáně. Hned jak vystupoval z vody, spatřil, že se nebe rozevřelo a že se z něho snáší Duch jako holubice. A z nebe se ozval hlas: “Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě mám zalíbení!”

________________________________________________________

Milí bratři a sestry,

V breviářové modlitbě se čtením z dnešního svátku se na konci recituje následující antifona: Kristus byl pokřtěn od Jana v řece Jordánu; prameny vod byly posvěceny, aby se člověk mohl stát novým stvořením. Vzpomněl jsem si v této souvislosti na návštěvu severoněmeckého hanzovního města Rostock, kde jsme byli s přáteli před deseti lety; v tamějším chrámu Panny Marie (který jako jedna z mála budov přežil bombardování na konci druhé světové války) jsme obdivovali bronzovou křtitelnici z konce 13.století, na které je i vyobrazení křtu v Jordánu. Nepodobá se ale tomu, na které jsme zvyklí a které máme třeba u nás v kostele.  Ježíšovo tělo při křtu obtéká několik proudů vody; působí to, jako by do ní byl oblečen.

Antifona i obraz na rostocké křtitelnici nám mohou připomenout jednu důležitou skutečnost: o Vánocích slavíme tajemství Božího vtělení; tím však, že se Bůh stal v Kristu člověkem, vstupuje vlastně do celého stvoření a posvěcuje ho. Naše lidství je s ostatním stvořením neoddělitelně spojeno; a možná právě voda je toho nejsilnějším symbolem – bez ní by neexistoval život, ani lidský, ani žádný jiný. V Ježíši Bůh vstupuje do této vody, aby ji posvětil a aby se všechno, skrze jeho přijaté lidství, mohlo stát novým stvořením.

Svatý František z Assisi tuto skutečnost vnímal velice intenzivně, celé stvoření viděl jako posvátné v Kristu, ve své Sluneční písni mluvil o bratru Slunci, sestře Luně, bratru Ohni a sestře Vodě. Když někdo miluje druhého, chce se s ním sjednotit; Bůh miluje své stvoření a v Kristu se v něm stává přítomným.

Kéž nám, milí bratři a sestry, tato krátká úvaha pomůže k tomu, abychom vnímali jako posvátný nejen každý lidský život, ale stvoření jako celek. Není třeba přečíst celou encykliku Laudato Sí nebo všechny knížky Marka Váchy, aby nám to bylo jasné: Bůh se v Kristu stal člověkem, ale být člověkem zároveň znamená být živým tvorem, součástí této země a tohoto vesmíru. Celé stvoření je obnoveno Boží láskou, byť ještě ne definitivně, ale jen v naději; stále ještě sténá a spolutrpí, jak píše svatý Pavel v listě Římanům. Ať je tedy v novém roce dokážeme takto vidět a podle toho s ním i zacházet.

pátek 1. ledna 2021

  slavnost Zjevení Páně 2021 - Slůvko pro děti s obrázkem od faráře

Obrázek v lepší kvalitě ke stažení zde:




Slavnost Zjevení Páně 2021


1. ČTENÍ Iz 60, 1-6

Čtení z knihy proroka Izaiáše.

Vstaň, rozsviť se, Jeruzaléme, neboť vzešlo tvé světlo a Hospodinova velebnost září nad tebou!
   Hle, tma zahaluje zemi a temnota národy, nad tebou však září Hospodin, jeho velebnost se zjevuje nad tebou. Národy budou kráčet v tvém světle a králové v tvé vycházející záři. Rozhlédni se kolem a podívej se: ti všichni se shromáždili, přišli k tobě. Zdaleka přicházejí tvoji synové, na zádech jsou přinášeny tvoje dcerky. Spatříš to a zazáříš, radostí se zachvěje a rozšíří tvé srdce, neboť tě zaleje bohatství moře, přinesou ti statky národů.
    Záplava velbloudů tě přikryje, dromedáři z Midjanu a Efy, přijdou všichni ze Sáby, přinesou zlato a kadidlo, rozhlásí Hospodinovu slávu.



Žl 72 (71), 1-2. 7-8. 10-11. 12-13 Odp.: srv.
Odp.: Budou se ti, Hospodine, klanět všechny národy země.

Bože, svěř králi svou pravomoc, svou spravedlnost královskému synu. Ať vládne tvému lidu spravedlivě, nestranně tvým ubohým.
Odp.
V jeho dnech rozkvete spravedlnost a hojnost pokoje, dokud nezanikne luna. Bude vládnout od moře k moři, od Řeky až do končin země.
Odp.
Králové Taršíše a ostrovů přinesou dary, králové Arábie a Sáby zaplatí daně. Všichni králové se mu budou klanět, všechny národy mu budou sloužit.
Odp.
On vysvobodí chudáka, který se dovolává pomoci, ubožáka, jehož se nikdo neujímá. Smiluje se nad nuzným a chudým, zachrání ubožákům život.
Odp.


2. ČTENÍ Ef 3, 2-3a. 5-6

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Efesanům.

Bratři a sestry!
    Slyšeli jste, že Bůh mě pověřil pracovat pro vás na díle milosti. Ve zjevení mi totiž bylo oznámeno to tajemství.
   V dřívějších dobách to lidé tak nevěděli, ale nyní to bylo odhaleno z osvícení Ducha jeho svatým apoštolům a kazatelům mluvícím pod vlivem vnuknutí: že totiž také pohané mají stejná dědická práva, že jsou údy téhož těla a že stejně i jim platí ona zaslíbení skrze Ježíše Krista, když uvěří kázání evangelia.



EVANGELIUM Mt 2, 1-12

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Když se Ježíš narodil v Betlémě v Judsku za času krále Heroda, přišli do Jeruzaléma mudrci od východu a ptali se: "Kde je ten narozený židovský král? Uviděli jsme jeho hvězdu na východě, a proto jsme se mu přišli poklonit."
    Když to uslyšel král Herodes, ulekl se a s ním celý Jeruzalém. Svolal všechny velekněze a učitele Zákona z lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit. Řekli mu: "V Betlémě v Judsku, neboť tak je psáno u proroka: 'A ty, Betléme v judské zemi, nejsi vůbec nejmenší mezi judskými předními městy, protože z tebe vyjde vládce, který bude panovat mému izraelskému lidu'."
   Tehdy si Herodes tajně zavolal mudrce a zevrubně se jich vyptal na dobu, kdy se ta hvězda objevila, poslal je do Betléma a řekl: "Jděte a důkladně se na to dítě vyptejte. Až ho najdete, oznamte mi to, abych se mu i já přišel poklonit." Když krále vyslechli, vydali se na cestu.
   A hle - hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo dítě. Jakmile uviděli hvězdu, zaradovali se nevýslovnou radostí. Vstoupili do domu a spatřili dítě s jeho matkou Marií, padli na zem a klaněli se mu. Otevřeli své pokladnice a obětovali mu dary: zlato, kadidlo a myrhu.
   Ve snu dostali pokyn, aby se k Herodovi už nevraceli, proto se vrátili jinou cestou do své země.

 __________________________________________

Milí bratři a sestry,

Dnešní čtení jsou prostoupena symbolikou světla. Nejlépe je to patrné v prvním čtení, ale motiv osvícení Duchem svatým se vyskytuje i v epištole Efezským a nakonec i v evangeliu, v podobě hvězdy, která vede mudrce k narozenému Ježíši. Světlo souvisí i s názvem dnešní slavnosti Zjevení Páně. Světlo dává vidět, a tím i poznat. Aby se něco mohlo zjevit, ukázat se očím, musí to být osvíceno.

My, kteří jsme chodili do školy ještě v sedmdesátých a osmdesátých létech, máme takovouto symboliku světla a tmy vzhledem ke křesťanství spojenou s výrazy jako temný středověk, doba temna, a na druhé straně třeba osvícenství. Je to pohled, který je charakteristický pro myšlení mnoha moderních lidí, a to zdaleka nejen vlivem socialistického školství. V tomto pohledu byly dějiny Evropy od konce antiky do začátku novověku ovládány temnotou náboženské nevědomosti a lidé v zajetí křesťanského mýtu bloudili, dokud jim nebylo dopřáno prohlédnout světlem novověké racionality, světlem přírodních věd. S tímto poznáním ruku v ruce přišla vize nového způsobu spásy, skrze technický a sociální pokrok, který měl zajistit ráj na zemi.

Texty Písma, které jsou dnes čteny, tuto perspektivu úplně obrací. Nikoli pouze lidský rozum, ale Boží zjevení je světlem v temnotách. V prvním čtení v tomto smyslu popisuje autor třetího Izajáše rozdíl mezi národy, tedy pohany, ne-Izraelci, a lidem Izraele. Národy zahaluje tma, Jeruzalému vzešlo světlo, září nad ním Hospodinova velebnost. Izraeli bylo dáno poznání Boha, jiným národům nikoli. Proto Izrael jaksi vidí lépe, má hlubší poznání skutečnosti. Svatý Pavel hovoří o tomtéž, už v novozákonní perspektivě. V dřívějších dobách to lidé tak nevěděli, ale nyní to bylo odhaleno z osvícení Ducha: tedy to, že pohané mají stejná dědická práva u Boha jako Izrael, skrze Ježíše Krista. Světlo Ducha svatého dává tedy hlubší poznání nežli to, které bylo dříve.

Dnešní Boží slovo nám tak připomíná, že bez poznání Boha, bez přijetí jeho zjevení, bude člověk tak či onak chodit v temnotách.  Tajemství člověka a světa se odhaluje skrze Boží zjevení, i když do značné míry stále tajemstvím zůstává. Bez jeho přijetí však člověk nebude vědět, kým doopravdy a do hloubky je, nebude znát smysl a cíl existence světa ani svojí vlastní, i kdyby v budoucnu vyřešil všechny zbývající problémy fyziky a biologie. V tomto smyslu nám Boží zjevení přineslo opravdové světlo do temnoty, ze které by jinak nebylo východiska. Kéž tedy v novém roce kráčíme v tomto světle, aby se nám zjevil smysl všeho v Kristu, nakolik jsme schopni pochopit.