sobota 12. ledna 2019


Svátek Křtu Páně C 2019


1. ČTENÍ Iz 42, 1-4. 6-7

Čtení z knihy proroka Izaiáše.

Toto praví Hospodin:
   "Hle, můj Služebník, kterého podporuji, můj vyvolený, v němž jsem si zalíbil. Vložil jsem na něj svého ducha, národům přinese právo. Nebude křičet, nebude hlučet, nedá se slyšet na ulici. Nalomenou třtinu nedolomí, doutnající knot neuhasí, věrně bude ohlašovat právo. Nezeslábne, nezmalátní, dokud nezaloží na zemi právo.
   Na jeho nauku čekají daleké kraje. Já, Hospodin, jsem tě povolal s láskou, vzal jsem tě za ruku, chránil jsem tě a ustanovil tě prostředníkem smlouvy lidu a světlem národů, abys otevřel oči slepým, abys vyvedl vězně ze žaláře a z věznice ty, kteří bydlí ve tmách."


Žl 29 (28), 1-2. 3ac-4. 3b+9b-10 Odp.: 11b
Odp.: Hospodin dá požehnání a pokoj svému lidu.

Vzdejte Hospodinu, Boží synové, vzdejte Hospodinu slávu a moc, vzdejte Hospodinu slávu hodnou jeho jména, v posvátném rouchu se klaňte Hospodinu!
Odp.
Hospodinův hlas nad vodami! Hospodin nad spoustami vod! Hlas Hospodinův, jak je mocný, hlas Hospodinův, jak je velkolepý!
Odp.
Vznešený Bůh zaburácel hromem, v jeho chrámu volají všichni: "Sláva!" Hospodin trůnil nad potopou, Hospodin jako král bude trůnit věčně.
Odp.


2. ČTENÍ Sk 10, 34-38

Čtení ze Skutků apoštolů.

Petr se ujal slova a promluvil:
    "Ted' opravdu chápu, že Bůh nikomu nestraní, ale v každém národě že je mu milý ten, kdo se ho bojí a dělá, co je správné.
   Izraelitům poslal své slovo, když dal hlásat radostnou zvěst, že nastává pokoj skrze Ježíše Krista. Ten je Pánem nade všemi. Vy víte, co se po křtu, který hlásal Jan, událo nejdříve v Galileji a potom po celém Judsku: Jak Bůh pomazal Duchem svatým a mocí Ježíše z Nazareta, jak on všude procházel, prokazoval dobrodiní, a protože Bůh byl s ním, uzdravoval všechny, které opanoval ďábel."


EVANGELIUM Lk 3,15-16.21-22

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

   Lid byl plný očekávání a všichni uvažovali o tom, zdali Jan není Mesiášem. Jan jim všem na to říkal: „Já vás křtím vodou. Přichází však mocnější než já; jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek u opánků. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm.“
   Když se všechen lid dával pokřtít a když byl pokřtěn i Ježíš a modlil se, otevřelo se nebe, Duch svatý sestoupil na něj v tělesné podobě jako holubice a z nebe se ozval hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě mám zalíbení.“
_________________________________________________________________________________________________________________


Slůvko pro děti:

Pročpak se asi Pán Ježíš chtěl nechat pokřtít? Jan říkal lidem, že jeho křest je na odpuštění hříchů. A udělal někdy Ježíš nějaký hřích? Ne! Tak proč se nechal pokřtít? Proto, aby ukázal, že mimo toho hříchu chce mít s námi lidmi úplně všechno společné.


 Milí bratři a sestry,

Svátek Křtu Páně může být mimo jiné příležitostí k přemýšlení nad naším vlastním křtem. O tom, co křest působí, hovoří celkem jednoduché definice z katechismu. Křtem jsme přivtěleni ke Kristu, dostává se nám odpuštění hříchů,  dostáváme dar Ducha Svatého,  jsme jím přijati do společenství církve a otvírá se nám brána k přijetí dalších svátostí. Při bližším pohledu na dnešní evangelium však můžeme zahlédnout velikost a význam našeho křtu možná lépe, než v oněch známých katechismových formulích.  

Můžeme si na začátek připomenout, co říkají evangelia podle Matouše, Marka a Lukáše o Janově křtu: U Marka se říká, že k Janovi vycházel k němu celý judský kraj a všichni jeruzalémští obyvatelé a dávali se od něho křtít v řece Jordánu. U Matouše se mluví o tom, že mezi nimi byli farizeové a saduceové, Lukáš zmiňuje celníky a vojáky, pravděpodobně římské. A opakovaně se tam hovoří o zástupech. Jakoby lidé čekající na křest reprezentovali celé lidstvo: Židy i pohany, spravedlivé i hříšníky - všechny sociální skupiny, podobně jako tři mudrci od východu představují všechny národy země. Dalo by se říci, že zástupy kolem Jana je vlastně svět v malém.

Všechno se to děje, protože Jan hlásá příchod Božího království: lidé se na něj mají připravit obrácením a nápravou života. Boží království přichází s Ježíšem.: Já vás křtím vodou, říká Jan, ale přichází mocnější než já. Ale tento Ježíš, kvůli jehož příchodu se to všechno děje, se vmísí do tohoto davu a trpělivě čeká, až na něj dojde řada. A – jak o tom svědčí paralelní místo u svatého Matouše - Jan je překvapen: Já bych měl být pokřtěn od Tebe, a ty jdeš za mnou. A Ježíš říká: nech tak nyní, neboť je třeba, abychom zcela splnili Boží vůli - tedy Boží vůli, aby Ježíš sdílel s lidmi všechno, až do nejmenších detailů, kromě hříchu, aby se Slovo stalo jedním z lidí, aby byl ve všem lidském s námi. Aby byl jedním z onoho velkého zástupu, k nerozeznání od hříšníků.

Ježíš pak vstupuje, jako všichni ostatní, do vod Jordánu. A začíná se něco dít. Otevřelo se nebe, protože s Ježíšem se jeho lidství, a tedy vlastně celý svět, stává účastným lásky Nejsvětější Trojice, Boží život přichází do světa. Jsme svědky začátku vstupu Boha doprostřed světa, vstupu, který vyvrcholí ve velikonočních událostech. Onen jeden z davu je zároveň Otcův Jednorozený, od věčnosti milovaný Syn.

Velikost našeho křtu je právě zejména v tomto spojení s Ježíšem. S ním podstupujeme omytí vodou a totéž, co Otec říká o Ježíši, je řečeno o nás: Toto je můj milovaný syn, moje milovaná dcera, moje milované dítě‘. Otec každého z nás miluje stejnou láskou jako svého milovaného Syna, a tentýž Ježíši darovaný Duch svatý je darován v plnosti i nám. 

pátek 4. ledna 2019


Slavnost Zjevení Páně 2019   

1.    ČTENÍ Iz 60, 1-6   

Čtení z knihy proroka Izaiáše.

Vstaň, rozsviť se, Jeruzaléme, neboť vzešlo tvé světlo a Hospodinova velebnost září nad tebou!
   Hle, tma zahaluje zemi a temnota národy, nad tebou však září Hospodin, jeho velebnost se zjevuje nad tebou. Národy budou kráčet v tvém světle a králové v tvé vycházející záři. Rozhlédni se kolem a podívej se: ti všichni se shromáždili, přišli k tobě. Zdaleka přicházejí tvoji synové, na zádech jsou přinášeny tvoje dcerky. Spatříš to a zazáříš, radostí se zachvěje a rozšíří tvé srdce, neboť tě zaleje bohatství moře, přinesou ti statky národů.
    Záplava velbloudů tě přikryje, dromedáři z Midjanu a Efy, přijdou všichni ze Sáby, přinesou zlato a kadidlo, rozhlásí Hospodinovu slávu.



Žl 72 (71), 1-2. 7-8. 10-11. 12-13 Odp.: srv.
Odp.: Budou se ti, Hospodine, klanět všechny národy země.

Bože, svěř králi svou pravomoc, svou spravedlnost královskému synu. Ať vládne tvému lidu spravedlivě, nestranně tvým ubohým.
Odp.
V jeho dnech rozkvete spravedlnost a hojnost pokoje, dokud nezanikne luna. Bude vládnout od moře k moři, od Řeky až do končin země.
Odp.
Králové Taršíše a ostrovů přinesou dary, králové Arábie a Sáby zaplatí daně. Všichni králové se mu budou klanět, všechny národy mu budou sloužit.
Odp.
On vysvobodí chudáka, který se dovolává pomoci, ubožáka, jehož se nikdo neujímá. Smiluje se nad nuzným a chudým, zachrání ubožákům život.
Odp. 



2. ČTENÍ Ef 3, 2-3a. 5-6

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Efesanům.
 
Bratři a sestry!
    Slyšeli jste, že Bůh mě pověřil pracovat pro vás na díle milosti. Ve zjevení mi totiž bylo oznámeno to tajemství.
   V dřívějších dobách to lidé tak nevěděli, ale nyní to bylo odhaleno z osvícení Ducha jeho svatým apoštolům a kazatelům mluvícím pod vlivem vnuknutí: že totiž také pohané mají stejná dědická práva, že jsou údy téhož těla a že stejně i jim platí ona zaslíbení skrze Ježíše Krista, když uvěří kázání evangelia.



EVANGELIUM Mt 2, 1-12

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Když se Ježíš narodil v Betlémě v Judsku za času krále Heroda, přišli do Jeruzaléma mudrci od východu a ptali se: "Kde je ten narozený židovský král? Uviděli jsme jeho hvězdu na východě, a proto jsme se mu přišli poklonit."
    Když to uslyšel král Herodes, ulekl se a s ním celý Jeruzalém. Svolal všechny velekněze a učitele Zákona z lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit. Řekli mu: "V Betlémě v Judsku, neboť tak je psáno u proroka: 'A ty, Betléme v judské zemi, nejsi vůbec nejmenší mezi judskými předními městy, protože z tebe vyjde vládce, který bude panovat mému izraelskému lidu'."
   Tehdy si Herodes tajně zavolal mudrce a zevrubně se jich vyptal na dobu, kdy se ta hvězda objevila, poslal je do Betléma a řekl: "Jděte a důkladně se na to dítě vyptejte. Až ho najdete, oznamte mi to, abych se mu i já přišel poklonit." Když krále vyslechli, vydali se na cestu.
   A hle - hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo dítě. Jakmile uviděli hvězdu, zaradovali se nevýslovnou radostí. Vstoupili do domu a spatřili dítě s jeho matkou Marií, padli na zem a klaněli se mu. Otevřeli své pokladnice a obětovali mu dary: zlato, kadidlo a myrhu.
   Ve snu dostali pokyn, aby se k Herodovi už nevraceli, proto se vrátili jinou cestou do své země.
_________________________________________________________________________________

Slůvko pro děti:

Dnešnímu svátku říkáme lidově Tři králové. Ale v evangeliu jsme slyšeli o třech mudrcích od Východu. Tři králové se jim začalo říkat až později.  Takže pokud tři mudrci od Východu byli zároveň králi, tak se ty východní země asi měly dobře, protože jim vládli moudří vládcové. To bychom my taky chtěli – sice se máme docela dobře, ale jestli jsou moudří ti, kdo nám vládnou, těžko říct... A tihle tři králové a mudrci zároveň se jdou poklonit malému Ježíškovi, a dát tím najevo, že On je větší král než oni. A právě v tom je ta jejich velká moudrost.


Milí bratři a sestry,

s výjimkou žalmu se ve všech dnešních čteních tak či onak objevuje motiv světla, které se rozzářilo v temnotách, či motiv osvícení. Například v prvním čtení, u proroka Izajáše: Jeruzaléme, vzešlo Tvé světlo a Hospodinova velebnost zazáří nad Tebou.  Pak ve druhém čtení z listu Efezanům: nyní to bylo odhaleno z osvícení Ducha svatého.  A konečně v evangeliu vidí mudrci od Východu hvězdu, jejíž svit je vede a dává jim poznat místo, kde je narozený král.

Tyto obrazy světla a osvícení jsou vždy spojeny s pochopením nové skutečnosti – přesně v témže smyslu, jako když se nám podaří odhalit podstatu předtím neznámé skutečnosti a řekneme, že už ‘je nám to jasné’, či že ‘se nám v hlavě rozsvítilo’.  Světlo je zde symbolem nového poznání Boha a nového pochopení, jaký je Jeho plán s vesmírem a lidstvem. Příchod tohoto světla s sebou přináší velkou radost těm, kteří je přijali, a tak se šíří dále - obraz světla zde zastupuje nejen nové poznání, ale i radost. Spatříš to a zazáříš, říká Izajáš, radostí se zachvěje a rozšíří Tvé srdce.

Protikladným symbolem je pak tma - tedy všechno to, co bylo dříve, nebo to, co panuje nad národy dosud, ale už to nebude mít dlouhého trvání, neboť světlo se šíří. Opět u Izajáše: Hle, tma zahaluje zemi a temnota národy, nad Tebou však září Hospodin. Národy budou kráčet v Tvém světle a králové v tvé vycházející záři.  A u svatého Pavla: V dřívějších dobách to lidé tak nevěděli, ale nyní to bylo odhaleno z osvícení Ducha svatého.

V evangeliu se tato tma, už odsouzená k zániku, projevuje jako strach. Mudrci vidí světlo hvězdy, a ptají se na nově narozeného Krále. A když to uslyšel král Herodes, ulekl se a s ním celý Jeruzalém.  Je to strach z nového, strach, který zažívají ti, kteří si až příliš zvykli na ono staré, kteří si zvykli žít ve tmě a světla se bojí. Je to strach, který Heroda dožene až k masakru nevinných betlémských dětí.

Přeji nám všem milí bratři a sestry, abychom v Novém roce chodili ve světle. Abychom se zbytečně ze strachu nebo ze zvyku nevraceli do tmy, abychom se nechali osvítit Boží blízkostí a láskou, abychom se radovali jako mudrci, kteří vedeni světlem hvězdy nalezli, co hledali - narozeného Krále. A také abychom sami zářili, abychom vnášeli světlo do světa kolem nás, neboť temnot je stále dost.