pátek 25. září 2020
sobota 19. září 2020
25. neděle v mezidobí A 2020 - první přijímání
dětí
1. ČTENÍ Iz 55, 6-9
Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Hledejte Hospodina, když je možné ho najít, vzývejte ho, když je blízko! Ať
přestane bezbožník hřešit, zločinec ať změní své smýšlení;
ať se obrátí k Hospodinu, a on se nad ním smiluje, k našemu Bohu, který mnoho
odpouští.
Mé myšlenky nejsou myšlenky vaše ani vaše chování není podobné mému - praví
Hospodin. O kolik totiž převyšují nebesa zemi, o to se liší mé chování od
vašeho chování, mé myšlení od myšlení vašeho.
Žl 145 ( 144 ), 2-3. 8-9. 17-18 Odp.: 18a
Odp.: Blízko je Hospodin všem, kdo ho vzývají.
Každý den tě, Bože, budu velebit a chválit tvé jméno po všechny věky. Veliký je
Hospodin a veškeré chvály hodný, jeho velikost je nevystižná.
Odp.
Milosrdný a milostivý je Hospodin, shovívavý a plný lásky. Dobrotivý je
Hospodin ke všem a soucit má se všemi svými tvary.
Odp.
Spravedlivý je Hospodin ve všech svých cestách a svatý ve všech svých činech.
Blízko je Hospodin všem, kdo ho vzývají, všem, kdo ho vzývají upřímně.
Odp.
ČTENÍ Flp 1, 20c-24. 27a
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Filipanům.
Bratři a sestry!
Budu moci oslavit na sobě Krista, ať svým životem, ať svou
smrtí. Vždyť pro mě život je Kristus a smrt ziskem. Avšak kdybych tady žil dál,
mohl bych ještě s užitkem pracovat. A proto nevím, co bych měl volit.
Přitahuje mě totiž obojí: mám touhu zemřít a být s Kristem -
a to je věc mnohem, mnohem lepší; ale pro vás je zase nutnější, abych zůstal
ještě na živu.
Jen se chovejte tak, jak to odpovídá Kristovu evangeliu.
EVANGELIUM Mt 20,1-16a
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Ježíš řekl svým učedníkům toto podobenství:
"Nebeské království je podobné hospodáři, který vyšel
časně zrána najmout dělníky na svou vinici. Smluvil s dělníky denár na den a
poslal je na vinici. Když vyšel kolem devíti hodin, viděl jiné, jak stojí
nečinně na trhu. Řekl jim: 'Jděte i vy na mou vinici a dám vám, co bude
spravedlivé.' A šli. Kolem dvanácti a tří hodin odpoledne vyšel znovu a udělal
to zrovna tak.
Vyšel kolem pěti hodin a našel jiné, jak tam stojí, a řekl
jim: 'Co tu celý den nečinně stojíte?' Odpověděli mu: 'Nikdo nás nenajal.' Řekl
jim: 'Jděte i vy na mou vinici!'
Když nastal večer, řekl pán vinice svému správci: 'Zavolej
dělníky a vyplať jim mzdu, začni od posledních k prvním.' Přišli ti, kdo
nastoupili kolem pěti odpoledne, a dostali po denáru. Když přišli první,
mysleli, že dostanou víc, ale i oni dostali po denáru.
Vzali ho, ale reptali proti hospodáři: 'Tady ti poslední
pracovali jedinou hodinu, a dals jim zrovna tolik co nám, kteří jsme nesli tíhu
dne i horko.' On však jednomu z nich odpověděl: 'Příteli, nekřivdím ti.
Nesmluvil jsi se mnou denár? Vezmi si, co ti patří, a jdi. Chci však i tomuhle
poslednímu dát jako tobě. Nesmím s tím, co je moje, dělat; co chci? Anebo závidíš,
že jsem dobrý?' "
____________________________________________________________________
Milé děti,
sobota 12. září 2020
24. neděle v mezidobí A 2020
1. ČTENÍ Sir 27, 33-28, 9 (řec. 27,
30-28, 7)
Čtení z knihy Sirachovcovy
Pomsta a hněv, i to jsou ohavnosti, jen hříšný člověk je
chová v srdci. Kdo se mstí, zakusí pomstu Pána, on jeho hříchy uchová v paměti.
Odpusť křivdu svému bližnímu, a pak i tvé hříchy budou odpuštěny, když budeš
prosit. Člověk uchovává hněv proti druhému, ale od Pána hledá uzdravení?
S člověkem sobě rovným nemá slitování, ale za své hříchy
prosí?
Živí pomstu, ač je sám jen člověk; kdo se smiluje nad jeho
hříchy? Vzpomeň na konec a přestaň nenávidět, (vzpomeň) na hnilobu a smrt a
dbej přikázání!
Vzpomeň na přikázání a přestaň nevražit na bližního, (vzpomeň)
na smlouvu s Nejvyšším a odpusť vinu!
Žl 103 ( 102 ), 1-2. 3-4. 9-10. 11-12 Odp.: 8
Odp.: Hospodin je milosrdný a milostivy, shovívavý a nadmíru dobrotivý.
Veleb, duše má, Hospodina, vše, co je ve mně, veleb jeho svaté jméno! Veleb, duše
má, Hospodina a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní!
Odp.
On odpouští všechny tvé viny, on léčí všechny tvé neduhy. On vykupuje tvůj
život ze záhuby, on tě věnčí láskou a slitováním.
Odp.
Nechce se přít ustavičně ani se hněvat navěky. Nejedná s námi podle našich
hříchů ani podle našich vin nám neodplácí.
Odp.
Jak vysoko je nebe nad zemí, tak je velká jeho láska k těm, kdo se ho bojí. Jak
vzdálen je východ od západu, tak vzdaluje od nás naše nepravosti.
Odp.
2. ČTENÍ Řím 14, 7-9
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.
Bratři a sestry! Žádný z nás nežije sám sobě ani neumírá sám sobě. Neboť žijeme-li, žijeme pro Pána, umíráme-li, umíráme pro Pána. Ať tedy žijeme nebo umíráme, patříme Pánu. Vždyť právě proto Kristus umřel a vstal k životu, aby se stal Pánem nad mrtvými i nad živými.
EVANGELIUM Mt 18, 21-35
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Petr přistoupil k Ježíšovi a zeptal se: "Pane, kolikrát
mám odpustit svému bratru, když se proti mně prohřeší? Nejvíc sedmkrát?"
Ježíš mu odpověděl: "Neříkám ti nejvíc sedmkrát, ale třeba
sedmasedmdesátkrát.
Nebeské království se podobá králi, který chtěl provést
vyúčtování se svými služebníky. A když s vyúčtováním začal, přivedli mu jednoho
dlužníka, u kterého měl deset tisíc hřiven. Protože dlužník neměl čím zaplatit,
pán rozkázal ho prodat i se ženou a dětmi a se vším, co měl, a tím zaplatit. Tu
mu ten služebník padl k nohám a na kolenou prosil: 'Měj se mnou strpení, a
všechno ti zaplatím.' A pán se nad tím služebníkem smiloval, propustil ho a
dluh mu odpustil.
Sotva však ten služebník vyšel, potkal se s jedním ze svých
druhů ve službě, který mu byl dlužen sto denárů. Začal ho škrtit a křičel:
'Zaplať, co jsi dlužen!' jeho druh padl před ním na kolena a prosil ho: 'Měj se
mnou strpení, a zaplatím ti to.' On však nechtěl, ale šel a dal ho zavřít do
vězení, dokud dluh nezaplatí.
Když jeho druhové ve službě viděli, co se stalo, velmi se
zarmoutili. Šli a pověděli to všechno svému pánovi. Tu si ho pán zavolal a řekl
mu: 'Služebníku ničemný! Celý dluh jsem ti odpustil, protože jsi mě prosil.
Neměl ses tedy i ty smilovat nad svým druhem, jako jsem se smiloval já nad
tebou?' A jeho pán se rozhněval a dal ho mučitelům, dokud by nezaplatil celý
dluh.
Tak bude jednat s vámi i můj nebeský Otec, jestliže každý
svému bratru ze srdce neodpustíte."
_________________________________________________________________________________
(Místo slůvka pro děti znovu začneme s aktivitou České nebe a budeme si povídat o bl. Marii Restitutě Kafkové)
Milí bratři a sestry,
Nárok dnešního evangelia na bezpodmínečné odpuštění těm, kteří nám ublížili, je v našem křesťanství možná jeden z vůbec nejtěžších. Dobře to ilustruje jeden příběh, který se stal před asi patnácti lety, když jsem studoval teologii v Římě. Došlo tam tehdy v soupravě metra k poměrně brutální vraždě; myslím, že se jednalo o mladou dívku. Když ji pohřbívali, kněz v promluvě apeloval na nejbližší příbuzné, aby pachateli odpustili-a samozřejmě se hned dočkal velmi prudké reakce. Už si přesně nevzpomínám, jak to bylo, ale mám dojem, že toho spolubratra kněze tenkrát vypískali nebo po něm začali něco házet.
Myslím, že Ježíš v dnešním evangeliu nechce říci prostě jenom Tak každému odpusťte všechno hned, ať to stojí co to stojí, jinak si sami nezasloužíte Boží odpuštění. Spíš nám ukazuje cestu, kterou lze nakonec k odpuštění a smíření dojít. Ukazuje nám, že první krok je zdravá pokora; je to přiznání si, že před nebeským Otcem jsme na tom všichni podobně, že jsme všichni měli a máme astronomický dluh v lásce, který byl ale smazán a je mazán stále znovu.
Onen první dlužník z podobenství si to jistě na chvíli uvědomil, avšak rychle na to zase zapomněl; vůbec se z této životní události nepoučil. Radost z toho, že mu byl enormní dluh odpuštěn, v něm nakonec nic nezměnila; v pokračování příběhu se ukazuje, že tento prožitek vůbec nevedl k proměně jeho srdce, že ho nenaučil většímu soucitu a větší trpělivosti-a proto nakonec skončí špatně, dopadne na něj čistá a tvrdá spravedlnost.
Vědomí, že sami máme své chyby a hříchy, že i my jsme mnoha lidem ublížili, nám otvírá cestu k odpuštění druhému. Výpověď dnešního evangelia v tomto smyslu doplňuje třeba podobenství o celníkovi a farizeovi u svatého Lukáše. Kdyby si farizeus v chrámu přiznal, že není dokonalý, mohli si s celníkem padnout do náruče, mohli se potkat jako bratři, kteří oba stojí před Hospodinem s břemenem svých vin. Jenže farizeus se vlastně nemodlí – není vůbec obrácen k Hospodinu, ale adoruje sama sebe, svou morální výši, ke které se domněle sám dobral: Bože, děkuji ti, že nejsem jako ti ostatní, smilníci, cizoložníci, nebo i jako támhleten celník. Je to ale celník, který se vrací domů ospravedlněn, nikoli farizeus.
pátek 4. září 2020
23. neděle v mezidobí A 2020
Čtení z knihy proroka Ezechiela.
Toto praví Hospodin:
"Nuže, synu člověka, ustanovil jsem tě strážným pro
Izraelův dům. Když uslyšíš slovo z mých úst, napomeň je mým jménem. Když řeknu
bezbožnému: 'Zemřeš!' a ty mu nebudeš domlouvat, aby se odvrátil od svého
chování, umře on, bezbožník, pro svou nepravost, ale jeho krev budu vymáhat z
tvé ruky. Když se však budeš snažit odvrátit bezbožného od jeho chování, aby se
změnil, ale on nezmění své chování, zemře pro svoji nepravost, ty však sám sebe
zachráníš."
Žl 95 (94), 1-2. 6-7b. 7c-9 Odp.: 7c-8a
Odp.: Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu! Nezatvrzujte svá srdce!
Pojďme, jásejme Hospodinu, oslavujme Skálu své spásy, předstupme před něho s
chvalozpěvy a písněmi mu zajásejme!
Odp.
Pojďme, padněme, klaňme se, poklekněme před svým tvůrcem, Hospodinem! Neboť on
je náš Bůh a my jsme lid, který pase, stádce vedené jeho rukou.
Odp.
Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu: "Nezatvrzujte svá srdce jako v
Meribě, jako tehdy v Masse na poušti, kde mě dráždili vaši otcové, zkoušeli mě,
ač viděli mé činy:"
Odp.
2. ČTENÍ Řím 13, 8-10
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.
Bratři a sestry!
Nebuďte nikomu nic dlužni-jen vzájemnou lásku. Neboť kdo
druhého miluje, splnil zákon. Vždyť přikázání 'nebudeš cizoložit, nebudeš
zabíjet, nebudeš krást, nebudeš žádostivý', a je-li ještě nějaké přikázání,
všecka jsou shrnuta v tomto: 'Miluj svého bližního jako sám sebe.'
Láska bližnímu neubližuje. Naplněním zákona je tedy láska.
EVANGELIUM Mt 18, 15-20
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Ježíš řekl svým učedníkům:
"Když tvůj bratr zhřeší, jdi a pokárej ho mezi čtyřma
očima. Dá-li si od tebe říci, svého bratra jsi získal. Nedá-li si však říci,
přiber si ještě jednoho nebo dva, aby 'každá výpověď byla potvrzena ústy dvou
nebo tří svědků'. Když je však neposlechne, pověz to církvi. Jestliže však
neposlechne ani církev, ať je pro tebe jako pohan nebo celník.
Amen, pravím vám: Všecko, co svážete na zemi, bude svázáno
na nebi, a všecko, co rozvážete na zemi, bude rozvázáno na nebi.
Dále vám říkám: Jestliže se shodnou na zemi dva z vás na
jakékoli věci a budou o ni prosit, dostanou ji od mého nebeského Otce. Neboť
kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed
nich."
Slůvko pro děti:
Milí bratři a sestry,
Nelze si v této souvislosti nevzpomenout na evangelium z minulého úterý, ze čtvrté kapitoly svatého Lukáše. Ježíš potkává v synagóze člověka posedlého zlým duchem, a ten začne křičet Co je Ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zahubit? Tedy jinými slovy nech mne být, dej mi pokoj, mně je takhle dobře, s tím zlem na mě visícím, už jsem si zvykl, nic jiného nechci.
Máme-li tuto zkušenost
prudkého odmítnutí, už se nám do dalších takových konfrontací nechce. Ještě
snad, když jde o někoho, koho máme moc rádi, moc nám na něm záleží a vidíme, že
je evidentně na špatné cestě. Ale čím je nám onen člověk lidsky vzdálenější,
tím spíš jsme pokoušení nad ním zlomit hůl a nechat ho být, a ani nezkoušet mu
něco říkat.