26. neděle v mezidobí B 2021

1. ČTENÍ Nm 11, 25-29

Čtení ze čtvrté knihy Mojžíšovy.

   Hospodin sestoupil v oblaku a mluvil k Mojžíšovi; vzal z ducha, který spočíval na něm, a dal ho sedmdesáti mužům starcům. Když na nich duch spočinul, dostali se do prorockého vytržení, ale později se to už nestalo. Dva muži z nich zůstali v táboře, jmenovali se Eldad a Medad. I na nich spočinul duch, neboť byli mezi těmi, kdo byli písemně určeni. Nevyšli však ke stránku úmluvy a dali se do prorokování v táboře.
   Tu přiběhl jeden chlapec a oznámil Mojžíšovi: "Eldad a Medad prorokují v táboře." Jozue, syn Nunův, Mojžíšův služebník od mládí, řekl: "Pane můj, Mojžíši, zabraň jim v tom!" Mojžíš mu odpověděl: "To tak žárlíš kvůli mně? Kéž by Hospodin udělal z celého národa proroky, kéž by dal Hospodin spočinout svému duchu na nich!"

Žl 19 (18), 8. 10. 12-13. 14 Odp.: 9a
Odp.: Hospodinovy předpisy jsou správné, působí radost srdci.

Hospodinův zákon je dokonalý, občerstvuje duši, Hospodinův příkaz je spolehlivý, nezkušenému dává moudrost.
Odp.
Bázeň před Hospodinem je upřímná, trvá navěky, Hospodinovy výroky jsou pravdivé, všechny jsou spravedlivé.
Odp.
Tvůj služebník si na ně dává pozor a velmi bedlivě je zachovává. Kdo však pozná každé pochybení? Očisť mě od chyb, jež jsou mi skryty!
Odp.
Chraň svého služebníka před zpupností, ať mě neovládne! Pak budu bez úhony a vyvaruji se velkého hříchu.
Odp.

2. ČTENÍ Jak 5, 1-6

Čtení z listu svatého apoštola Jakuba.

   Nuže tedy, vy boháči: plačte a naříkejte nad strastmi, které na vás přijdou. Vaše bohaté zásoby hnijí a vaše šatstvo rozežírají moli. Vaše zlato a stříbro rezaví, a ten rez bude svědčit proti vám a stráví vaše tělo jako oheň. Hromadili jste si majetek i v tyto poslední dny.
   Ale mzda, o kterou jste ošidili sekáče, kteří vám požali pole, ta mzda křičí a křik vašich ženců pronikl k sluchu Pána zástupů. Na zemi jste hýřili a oddávali se rozkoším, krmili jste se i tehdy, když už už nastávala řež. Odsoudili jste spravedlivého a připravili ho o život - a on se vám nebrání.

EVANGELIUM Mk 9, 38-43. 45. 47-48

Slova svatého evangelia podle Marka.

   Jan řekl Ježíšovi: "Mistře, viděli jsme někoho, jak vyhání zlé duchy v tvém jménu, ale není tvým učedníkem. Bránili jsme mu, protože není tvým učedníkem."
   Ježíš však řekl: "Nebraňte mu! Přece žádný, kdo ve jménu mém vykoná zázrak, nemůže tak hned o mně mluvit špatně. Kdo není proti nám, je s námi. Kdokoli vám podá číši vody proto, že jste Kristovi, amen, pravím vám: nepřijde o svou odměnu.
   Kdo by svedl ke hříchu jednoho z těchto nepatrných, kteří věří, pro toho by bylo lépe, aby mu dali na krk mlýnský kámen a hodili ho do moře. Svádí-li tě tvá ruka, usekni ji! Je pro tebe lépe, abys vešel do života bez ruky, než abys přišel s oběma rukama do pekla, do neuhasitelného ohně. Svádí-li tě tvoje noha, usekni ji! Je pro tebe lépe, abys vešel do života bez nohy, než abys byl s oběma nohama uvržen do pekla. Svádí-li tě tvoje oko, vyloupni ho! Lépe, abys vešel do Božího království jednooký, než abys byl s oběma očima uvržen do pekla, kde jejich červ nehyne a oheň nehasne."

_________________________________________________________________

Slůvko pro děti:

Milé děti,

Apoštol Jan v dnešním evangeliu dělá něco, co asi znáte: vlastně Pánu Ježíši žaluje. Znáte to: Mamíí, tatíí, bráška mi vzal něco, co jste mi dali, a co je jenom moje! Učedníci si myslí, že uzdravovat lidi od zla mohou jenom oni sami, protože jsou s Ježíšem. Ale Pán jim říká: Nechte toho člověka dělat dobro v mém jménu, i když s námi není- a podívejte se radši, jestli je dobrý váš vlastní život.

 

 Milí bratři a sestry,

Úryvek evangelia, který dnes čteme, je trochu zvláštní. Přibližně v polovině se úplně mění jeho téma: Ježíš napřed říká svým Dvanácti, aby nebránili člověku, který Ježíšovým jménem vyhání démony, ale nepatří k jeho učedníkům. A hned poté, úplně bez přechodu, říká svá přísná slova o pohoršení maličkých a o radikálním zacházení s pokušením. Jako kdyby spolu obě dvě tyto části vůbec nesouvisely.

Možná je ale smysl položení obou dvou těchto částí vedle sebe něco podobného, jako výpověď podobenství o třísce a trámu. Učedníci, podobně jako v prvním čtení Jozue, se podobají dětem, které žalují mamince nebo tatínkovi: někdo nám (třeba starší bráška nebo spolužák) vzal něco, co jsi dal - nebo dala - jenom mně! Člověk, vyhánějící démony v Ježíšově jménu, na to přece nemá právo! Jenom své učedníky poslal přece Ježíš vymítat zlé duchy. Dvanáct vidí sebe samé jako vyvolené, jako spravedlivé. Pán jim ale říká: nechte toho člověka a obraťte svou pozornost k sobě samým, do svého vlastního srdce. Ježíš o tom, aby onomu člověku nebránili, hovoří jen velmi krátce - ale dlouze, podrobně a důrazně říká učedníkům: hleďte si svého, zkoumejte především sebe sama, sami stůjte pevně v dobru.

Zcela podobný příběh najdeme i v prvním čtení: Jozue si u Mojžíše rovněž stěžuje na - podle něj - neautorizované proroky Eldada a Medada. Ale Mojžíš mu říká: To tak žárlíš kvůli mně? Vede ho také k zamyšlení nad sebou samým, nad opravdovým motivem jeho zdánlivě oprávněné stížnosti.

Vidět chyby na druhém člověku, stěžovat si Pánu Bohu stylem ‚Podívej se, jak je ten člověk špatný, jak mi ubližuje‘ je velice snadné – a je to i trochu obranný mechanismus našeho ega, které chce vidět hřích druhého, aby ospravedlnilo svůj vlastní. Ale Pán nás vrací k pozornosti vůči sobě samým. Změnit se mohu a mám já sám; jaký bude můj bratr nebo sestra, není v mé moci a ani to vlastně není má věc. Pán nám říká Dívej se sám na sebe; tvá spása je ve Tvých rukou.