7. neděle v mezidobí A 2020

1. ČTENÍ Lv 19, 1-2. 17-18

Čtení z třetí knihy Mojžíšovy.

Hospodin řekl Mojžíšovi:
    "Mluv k celému společenství izraelských synů a řekni jim: Buďte svatí, poněvadž já, Hospodin, váš Bůh, jsem svatý! K svému bratru neměj nenávist, ale otevřeně ho napomeň, aby ses kvůli němu neobtížil hříchem. Nemsti se, nechovej proti svým krajanům zášť, ale miluj svého bližního jako sebe. Já jsem Hospodin!"

   
Žl 103 (102), 1-2. 3-4, 8+10. 12-13 Odp.: 8a
Odp.: Hospodin je milosrdný a milostivy.

Veleb, duše má, Hospodina, vše, co je ve mně, veleb jeho svaté jméno! Veleb, duše má, Hospodina a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní!
Odp.
On odpouští všechny tvé viny, on léčí všechny tvé neduhy. On vykupuje tvůj život ze záhuby, on tě věnčí láskou a slitováním.
Odp.
Hospodin je milosrdný a milostivý, shovívavý a nadmíru dobrotivý. Nejedná s námi podle našich hříchů ani podle našich vin nám neodplácí.
Odp.
Jak vzdálen je východ od západu, tak vzdaluje od nás naše nepravosti. Jako se smilovává otec nad syny, tak se smilovává Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí.
Odp.

2. ČTENÍ 1 Kor 3, 16-23

Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.

Bratři! Nevíte, že jste Božím chrámem a že ve vás bydlí Boží Duch? Kdo by ničil Boží chrám, toho zničí Bůh. Neboť Boží chrám je svatý, a ten chrám jste vy!    Ať se nikdo neklame! Domnívá-li se někdo z vás, že je moudrý, jak to chce tento svět, musí se napřed stát "pošetilým". Jenom tak se stane moudrým. Moudrost totiž, jak ji chce tento svět, je v očích Božích pošetilost. Stojí přece v Písmě: 'Bůh chytá moudré do jejich chytráctví', a dále: 'Pán zná plány moudrých: nejsou k ničemu.' Proto ať se nikdo nechlubí lidmi. Všecko je přece vaše: Pavel, Apollos i Petr, svět, život i smrt, to, co už tady je, i to, co teprve přijde, všecko je vaše. Vy však patříte Kristu a Kristus Bohu.

EVANGELIUM Mt 5, 38-48

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Ježíš řekl svým učedníkům:
    "Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Oko za oko a zub za zub'. Ale já vám říkám: Neodporujte zlému. Spíše naopak: Když tě někdo udeří na pravou tvář, nastav mu i druhou; a tomu, kdo se chce s tebou soudit a vzít tvé šaty, ( tomu ) nech i plášť; a když tě někdo nutí, abys ho doprovázel jednu míli, jdi s ním dvě. Tomu, kdo tě prosí, dej, a od toho, kdo si chce od tebe vypůjčit, se neodvracej. Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Miluj svého bližního' a měj v nenávisti svého nepřítele. Ale já
vám říkám: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují. Tak budete syny svého nebeského Otce, neboť on dává vycházet svému slunci pro zlé i pro dobré a sesílá déšť spravedlivým i nespravedlivým. Jestliže tedy milujete ty, kdo milují vás, jakou budete mít odměnu? Copak to nedělají i celníci? A jestliže pozdravujete své bratry, co tím děláte zvláštního? Copak to nedělají i pohané? Vy však buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec."

(Místo slůvka pro děti bude dokončení vyprávění o P. Josefu Toufarovi)

Milí bratři a sestry,

Dnešní Boží slovo je zarámováno dvěma výroky, které v podstatě říkají totéž: Buďte svatí, jako já (Hospodin) jsem svatý. A pak v evangeliu: Buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec. Už onen první výrok v nás vyvolává pocit, že to snad ani není možné- a Ježíš, zdá se, nám to ještě více komplikuje.

Snažit se na tyto požadavky odpovědět předpokládá, že se budeme snažit v rámci našich omezených možností pochopit, v čem ona Boží svatost a dokonalost spočívá, tedy mít jistý obraz Boha, povědomí o tom, kdo je. Starozákonní obraz Hospodina, i když je v něm patrný určitý vývoj, je obrazem někoho, kdo miluje své věrné, ale ničí své protivníky. I v dnešním úryvku se to, byť velmi nenápadně, projevuje: K svému bratru neměj nenávist, nechovej vůči svým krajanům závist. Jakoby Boží přízeň a okruh blíženské lásky končil na hranicích lidu Izraele. Často - zejména v prvních kapitolách První knihy Mojžíšovy - to vypadá, jako by Hospodin udržoval svět v existenci jen jako kulisy pro život těch několika málo lidí, kteří mu zůstali věrni - nebo, pokud někde už žádné věrné nenalezne, ono místo přímo zlikviduje, jako třeba v případě Sodomy. V mnoha žalmech se pak vyskytují poměrně drsné prosby o nemilosrdné zničení nepřátel Hospodina a Izraele.

Jistě, v tuto chvíli jako křesťané cítíme zadostiučinění, že už chápeme mnohem lépe, kdo je náš nebeský Otec, a že jsme nad podobné orientální antropomorfismy povzneseni, protože Ježíš nám přece zjevil pravou Otcovu tvář. Jenže si troufám tvrdit, že Ježíšův nárok lásky k nepřátelům stejně považujeme za přemrštěný, a náš nejčastější postoj vůči těm, kdo nás nemají rádi, je spíše obranný a je v něm mnoho strachu.

Můžeme třeba číst nebo slyšet z médií o někom, kdo v rámci dovolených prostředků civilizované společnosti zarputile bojuje proti křesťanství nebo církvi. Nebo stačí, když se setkáme s člověkem, který je sice náš bratr či sestra v Kristu, ale patří v rámci církve k úplně jiné části názorového spektra než my sami - ať už se to týká jakéhokoli tématu. Myslím, že pak nejčastěji a celkem spontánně zaujímáme postoj, vyjádřitelný těmito slovy: ‚Musíme se za něj modlit, ale lépe se s ním vůbec nesetkat a neposlouchat ho, ať si říká a píše, co chce, stejně by s námi nechtěl diskutovat, zatvrzelé srdce stejně nelze přesvědčit‘. Jenže takový postoj nakonec vede ke lhostejnosti i z naší strany. Ke lhostejnosti, která posléze vypouští i onu modlitbu. A když se náhodou dozvíme, že se někomu takovému přihodilo něco zlého, jsme ochotni věřit tomu, že ho vlastně ‚Pán Bůh potrestal‘

Ježíš po nás ale v evangeliu chce mnohem více: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo nás pronásledují. Modlitba za nepřátele v Ježíšově pojetí pramení z lásky - a ne ze skryté touhy, aby se ten dotyčný konečně obrátil a začal kopat za náš tým, nebo aby nám alespoň už dal svatý pokoj. A Ježíš tento požadavek podkládá definitivním zjevením Otce jako toho, který dává vycházet svému slunci pro zlé i pro dobré a sesílá déšť spravedlivým i nespravedlivým.  Otce, který miluje všechno, co existuje, a všechny, kdo existují, nezávisle na tom, jaký vztah mají oni k němu. Otce, který přeje dobro dobrým i zlým. A být v tomto takoví jako On předpokládá žít, skrze Ježíše, v hlubokém spojení s Ním - jiná cesta není.