Svátek Proměnění Páně A 2023

PRVNÍ ČTENÍ Dan 7, 9 - 10. 13 -14

Čtení z knihy proroka Daniela.

    Viděl jsem, že byly postaveny trůny a stařec velikého věku usedl. Jeho roucho bylo bílé jako sníh, vlasy jeho hlavy jako čistá vlna, jeho trůn plápolal ohněm, jeho kola - žhoucí oheň.
    Ohnivý proud vytékal a vycházel od něho, tisíce tisíců mu sloužily, desetitisíce desetitisíců stály před ním, usadil se soudní dvůr a byly otevřeny knihy.
    Díval jsem se v nočním vidění, a hle - s nebeskými oblaky přicházel ( někdo ) jako syn člověka, došel až k starci velikého věku, přivedli ho k němu. Byla mu dána moc, sláva a království, a sloužily mu všechny národy, kmeny i jazyky: jeho moc je moc věčná, a ta nepřestane, jeho království nebude zničeno.



Žl 97 (96), 1 - 2. 5 - 6. 9 Odp.: 1a. 9a
Odp.: Hospodin kraluje, je povznesen nad celou zemí.

Hospodin kraluje, ať zajásá země, ať se radují četné ostrovy! Mrak a temnota ho obklopují, spravedlnost a právo jsou základem jeho trůnu.
Odp.
Jako vosk se taví hory před Hospodinem, před vladařem celé země. Nebesa hlásají jeho spravedlnost a všechny národy vidí jeho slávu.
Odp.



DRUHÉ ČTENÍ 2 Petr 1, 16 - 19

Čtení z druhého listu svatého apoštola Petra.

 Milovaní!
    Když jsme vás poučovali o tom, jak mocný je náš Pán Ježíš Kristus a že zase přijde, nedrželi jsme se v té věci nějakých chytrácky vymyšlených bájí. My jsme přece na vlastní oči viděli jeho velebnost.
    Neboť přijal od Boha Otce čest a slávu, když o něm vznešená Boží velebnost promluvila tato slova: 'To je můj milovaný Syn, v něm já mám zalíbení.' Ten hlas přicházel z nebe a my jsme ho slyšeli, když jsme s ním byli na posvátné hoře.
    Ale máme něco spolehlivějšího, totiž výroky proroků, a děláte dobře, když na ně dbáte jako na světlo, které svítí na temném místě, dokud se nerozbřeskne den a jitřenka vám nevzejde v srdci.



EVANGELIUM Mt 17, 1 - 9

Slova svatého evangelia podle Matouše.   

     Ježíš vzal s sebou Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl je na vysokou horu, aby byli sami. A byl před nimi proměněn: jeho tvář zazářila jako slunce a jeho oděv zbělel jako světlo. A hle - ukázal se jim Mojžíš a Eliáš, jak s ním rozmlouvají.
    Petr se ujal slova a řekl Ježíšovi: "Pane, je dobře, že jsme tady. Chceš-li, postavím tu tři stany: jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi."
    Když ještě mluvil, najednou je zastínil světlý oblak, a hle - z oblaku se ozval hlas: "To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení; toho poslouchejte!" Jak to učedníci uslyšeli, padli tváří k zemi a velmi se báli.
    Ježíš přistoupil, dotkl se jich a řekl: "Vstaňte, nebojte se!" Pozdvihli oči a neviděli nikoho, jen samotného Ježíše. Když sestupovali s hory, přikázal jim Ježíš: "Nikomu o tom vidění neříkejte, dokud nebude Syn člověka vzkříšen z mrtvých." 

_______________________________________________________

Slůvko pro děti:

 Milé děti,

V dnešním prvním čtení svatý Petr ve svém druhém listě svědčí o tom, co sám viděl a slyšel. Říká nám, že naše víra v Krista je skutečná, že to není nějaká vymyšlená pohádka. Petr totiž viděl na vlastní oči Ježíšovu slávu na hoře Tábor a slyšel Otcův hlas: To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení, toho poslouchejte! 

 

Milí bratři a sestry,

 Ježíš se svým učedníkům ukazuje ve slávě, na vyvýšeném místě, kde je s nimi o samotě. Petr, Jakub a Jan by tam chtěli zůstat - postavení stanu znamená pro Izraelity, původně národ kočovných pastevců, jakési zakotvení, zdržení se nějakou dobu na dobrém místě s dobrou pastvou pro stáda, na místě, kde chvíli budou šťastní a nic jim nebude chybět.

Poté však, co vidění skončí, musejí všichni zpět dolů - mezi ostatní apoštoly, k tomu, co naplňuje jejich všední den, zpátky ke svým obvyklým radostem a starostem. Když sestupují z hory, Ježíš jim objasňuje smysl toho, co právě viděli - v následujících verších, které již v dnešním úryvku nejsou: Učedníci se zeptali: „Pročpak učitelé Zákona říkají, že napřed musí přijít Eliáš?“ Odpověděl: „Eliáš jistě přijde a obnoví všechno. Ale říkám vám: Eliáš už přišel, ale nepoznali ho a udělali s ním, co chtěli. Tak i Syn člověka bude od nich trpět.“ Vidění Ježíšovy slávy má učedníky posílit a dodat jim odvahu ve chvíli, kdy Ježíše uvidí právě v opačné situaci než na hoře Tábor: kdy jej uvidí v nejextrémnější lidské bídě, umírajícího na kříži.

Toto tajemství Kristova života - sláva a ponížení - se projevuje v církvi i v životním příběhu každého křesťana, a bude tomu tak až do konce času. V naší době a naší části světa máme stále před očima svědky slávy církve - všudypřítomné svědectví o tom, že celá naše kultura byla formována křesťanstvím, od velkolepých katedrál po skrovná Boží muka v polích. Jenže tahle sláva je již sláva minulá, a dnes vnímáme mnohem spíš onen druhý pól - krizi církve, vnitřní názorové rozdělení, rozpaky nad tím, jak s evangeliem oslovit současného člověka, rapidní sekularizaci a propad důvěryhodnosti církve kvůli skandálům. A zcela podobně se toto dvojjediné tajemství Kristovy slávy a ponížení projevuje v našem individuálním křesťanském životě. Jsou v něm chvíle pokoje a zářivé radosti, když zakusíme, že Pán je živý, že se stará a že opravdu koná úžasné skutky, které můžeme konkrétně vidět. Jenže pak jsou období, kdy o svou víru musíme bojovat, chvíle, kdy na naší cestě spíš klopýtáme, než jdeme. A kdy tomu, co se v našem životě děje, nerozumíme.

Dnešní Boží slovo nám může pomoci oba tyto póly našeho křesťanského života prožívat s klidnější myslí. Obtížná období jsou součástí příběhu, nejsou katastrofami, něčím, co by se Pánu vymklo z rukou. Je to stále týž Ježíš, tajemně přítomný ve slávě i v ponížení. Otcovo slovo z hory Tábor platí stále, v radostech i těžkostech: To je můj milovaný syn, toho poslouchejte.