Slavnost Nejsvětější Trojice A 2023

 

1. ČTENÍ Ex 34,4b-6.8-9

Čtení z druhé knihy Mojžíšovy.

   Mojžíš časně ráno vstal a vystoupil na horu Sinaj, jak mu přikázal Hospodin; v ruce měl dvě kamenné desky.
   Tu sestoupil Hospodin v oblaku, (Mojžíš) se tam vedle něho postavil a vzýval Hospodinovo jméno. Potom (Hospodin) prošel kolem něho a zvolal: "Hospodin, Hospodin, Bůh milosrdný a milostivý, shovívavý, velmi laskavý a věrný!" Mojžíš se rychle vrhl k zemi, klaněl se a řekl: "Pane, jestliže jsem nalezl u tebe milost, ať jde Pán uprostřed nás. Ano, je to lid tvrdé šíje, ale odpusť naši vinu i náš hřích a přijmi nás jako dědictví."




Dan 3,52.53.54.55.56
Odp.: Požehnaný jsi, Pane, Bože našich otců.

Odp.
chvályhodný a svrchovaně velebený navěky. Požehnané je tvé slavné svaté jméno a svrchovaně chvályhodné a velebené navěky. Požehnaný jsi ty ve svém svatém slavném chrámě.
Odp.
a svrchovaně chvályhodný a slavný navěky. Požehnaný jsi ty na svém královském trůně
Odp.
a svrchovaně chvályhodný a velebený navěky. Požehnaný jsi ty, který shlížíš na hlubiny a trůníš na cherubech.
Odp.
a svrchovaně chvályhodný a velebený navěky. Požehnaný jsi ty na klenbě nebes.
Odp.
a velebený a plný slávy navěky.




2. ČTENÍ 2Kor 13,11-13

Čtení z druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.

Bratři a sestry, žijte radostně, zdokonalujte se, buďte přístupní napomínání, buďte svorní, žijte v pokoji, a Bůh; dárce lásky a pokoje, bude s vámi.
   Pozdravte se vespolek křesťanským políbením. Pozdravují vás všichni věřící. Milost Pána Ježíše Krista, láska Boží a společenství svatého Ducha s vámi se všemi!




EVANGELIUM Jan 3,16-18

Slova svatého evangelia podle Jana.

Ježíš řekl Nikodémovi:
    "Tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Bůh přece neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něho spasen. Kdo v něho věří, není souzen; kdo nevěří, už je odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.

_________________________________________________________________

Slůvko pro děti:

Milé děti,

Dnešní druhé čtení je velice krátké, ale je tam všechno, co vede k našemu dobrému křesťanskému životu. Kdybychom to přeložili do dnešního jazyka, mohlo by to znít asi takhle: Mějte radost ze života a nestěžujte si. Snažte se, abyste byli pořád lepší - nejenom ve škole, v hudebce nebo ve fotbale, ale hlavně v lásce ke druhým. Když vám taťka nebo mamka něco oprávněně vytknou, tak nebuďte hned naštvaní. Nehádejte se kvůli každé blbosti. A když tak budete žít, tak budete dobře vidět, že Pán Ježíš je s vámi a že vám v tom všem pomáhá.  A pro nás dospělé to samozřejmě platí taky.

Milí bratři a sestry 

Pojďme se společně zamyslet nad dnešním prvním čtením. Základní myšlenka promluvy se přímo netýká tajemství Nejsvětější Trojice, a vlastně ani není moje, přišel s ní v jedné své knize otec Tomáš Halík. Ale mohu říci, že má vlastní zkušenost ji několikrát potvrdila. 

V prvním čtení, na začátku 34. kapitoly knihy Exodus, se píše o zjevení Hospodina Mojžíšovi v tajemné formě ‚přecházení kolem‘ Abychom do tohoto úryvku lépe pronikli, je dobré si připomenout, co mu předchází, a přečíst několik veršů z konce kapitoly 33:

 Mojžíš řekl Hospodinu: „Ukaž mi svou velebnost!“ Bůh odpověděl: „Předvedu před tebou celou svou nádheru a vyslovím před tebou Hospodinovo jméno. Svou přízeň dávám tomu, komu chci, a smilovávám se nad tím, kdo se mi zamlouvá.“ A dodal: „Mou tvář vidět nemůžeš; žádný člověk nemůže vidět mou tvář a zůstat naživu.“ Dále řekl Hospodin: „Tady je u mě místo, postav se na skálu. Až bude přecházet má velebnost, postavím tě do skalní trhliny a svou dlaní tě zakryji, dokud nepřejdu. Pak svou dlaň odtáhnu a uvidíš mě zezadu, ale má tvář se neukáže.“

Mojžíš chce vidět Boha, chce objevit důvod a smysl všeho; možná se chce dobrat toho, co znamená jeho příběh: proč odešel z Egypta, proč má zrovna on vést svůj lid do zaslíbené země; možná chce vědět i to, proč musí na cestě překonávat tolik překážek a komplikací, zdánlivě neřešitelných. A Bůh mu říká: já Ti vyjdu vstříc, nějakým způsobem mou velebnost uvidíš, avšak ne celou, a hlavně ne hned - protože toho v tomto životě nejsi schopen: Žádný člověk nemůže vidět mou tvář a zůstat naživu. A pak Hospodin říká, jak se to stane: „Tady je u mě místo, postav se na skálu. Až bude přecházet má velebnost, postavím tě do skalní trhliny a svou dlaní tě zakryji, dokud nepřejdu. Pak svou dlaň odtáhnu a uvidíš mě zezadu, ale má tvář se neukáže.“

Mojžíš tedy neuvidí v přítomné chvíli Boží tvář takovou, jaká je. Uvidí Hospodina ‚zezadu‘, s prodlevou, poté, co již prošel.  Hospodin mu dokonce sám zakryje tvář - podobně, jako maminky zakrývají oči svým dětem, když se třeba společně dívají na nějaký zdánlivě bezproblémový film, ale najednou se v něm znenadání a bez varování vyskytne brutální či necudná scéna. Kdyby dítěti maminka nezakryla zrak, vidělo by sice celou syrovou pravdu o životě, ale jeho psychickému vývoji by něco takového rozhodně neprospělo. V úryvku, který čteme dnes, a který je již ze 34. kapitoly, jsme svědky toho, co Mojžíš nakonec uvidí, když Hospodin přechází: Potom (Hospodin) prošel kolem něho a zvolal: "Hospodin, Hospodin, Bůh milosrdný a milostivý, shovívavý, velmi laskavý a věrný!" Mojžíš nevidí Boží tvář, vidí jen letmo, poté, co již Boží velebnost přešla: ale zároveň poznává tolik, že to stačí. Bůh je neproniknutelné tajemství, ale to, co z něj Mojžíš může pobrat, je Milosrdenství, Shovívavost, Laskavost a Věrnost.  

Mojžíšův příběh se opakuje v příbězích každého z nás. Toužíme v událostech našeho života, hlavně oněch obtížných a těžkých, vidět Boží tvář - toužíme vidět, jak to Pán s námi myslí, jaký je smysl toho všeho. A nedozvídáme se to, a možná je to dobře. Bůh nám láskyplně zakrývá oči, snad proto, že kdybychom v téhle situaci viděli holou pravdu, nedokázali bychom ji unést. Zakrývá nám oči jako matka, která tím své dítě chrání a dává mu tak zároveň jistotu, že je u ní v bezpečí, ať se děje, co se děje. V době krizí a těžkostí nevidíme smysl, i když moc chceme - protože vidět jej asi ani není možné. Ale ve chvíli, kdy situace nějak přejde, kdy ji vidíme již s odstupem, zjistíme, že v ní byl Bůh opravdu přítomný - Bůh milosrdný, shovívavý, laskavý a věrný.