Slavnost Zmrtvýchvstání Páně 2023

1. ČTENÍ Sk 10,34a.37-43

Čtení ze Skutků apoštolů.

    Petr se ujal slova a promluvil: "Vy víte, co se po křtu, který hlásal Jan, událo nejdříve v Galileji a potom po celém Judsku: Jak Bůh pomazal Duchem svatým a mocí Ježíše z Nazareta, jak on všude procházel, prokazoval dobrodiní, a protože Bůh byl s ním, uzdravoval všechny, které opanoval ďábel.
    A my jsme svědky všeho toho, co konal v Judsku a v Jeruzalémě. Ale pověsili ho na dřevo a zabili. Bůh jej však třetího dne vzkřísil a dal mu, aby se viditelně ukázal, ne všemu lidu, ale jen těm, které Bůh předem vyvolil za svědky, totiž nám, kteří jsme s ním jedli a pili po jeho zmrtvýchvstání.
    On nám přikázal, abychom to hlásali lidu a se vší rozhodností dosvědčovali: To je Bohem ustanovený soudce nad živými i mrtvými. O něm vydávají svědectví všichni proroci, že skrze něho dostane odpuštění hříchů každý, kdo v něho věří."



Žl 118(117),1-2.16ab+17.22-23 Odp.: 24
Odp.: Toto je den, který učinil Hospodin, jásejme a radujme se z něho!
nebo: Aleluja, aleluja, aleluja.

Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, jeho milosrdenství trvá navěky. Nechť řekne dům Izraelův: "Jeho milosrdenství trvá navěky."
Odp.
Hospodinova pravice mocně zasáhla, Hospodinova pravice mě pozvedla. Nezemřu, ale budu žít a vypravovat o Hospodinových činech.
Odp.
Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kvádrem nárožním. Hospodinovým řízením se tak stalo, je to podivuhodné v našich očích.
Odp.



2. ČTENÍ Kol 3,1-4

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Kolosanům.

Bratři a sestry!
   Když jste s Kristem byli vzkříšeni, usilujte o to, co pochází shůry, kde je Kristus po Boží pravici. Na to myslete, co pochází shůry, ne na to, co je na zemi. Jste přece už mrtví a váš život je s Kristem skrytý v Bohu. Ale až se ukáže Kristus, náš život, potom se i vy s ním ukážete ve slávě.


EVANGELIUM Jan 20,1-9

Slova svatého evangelia podle Jana.

    Prvního dne v týdnu přišla Marie Magdalská časně ráno ještě za tmy ke hrobu a viděla, že je kámen od hrobu odstraněn. Běžela proto k Šimonu Petrovi a k tomu druhému učedníkovi, kterého Ježíš miloval, a řekla jim: "Vzali Pána z hrobu a nevíme, kam ho položili."
    Petr a ten druhý učedník tedy vyšli a zamířili ke hrobu. Oba běželi zároveň, ale ten druhý učedník byl rychlejší než Petr a doběhl k hrobu první. Naklonil se dovnitř a viděl, že tam leží pruhy plátna, ale dovnitř nevešel. Pak za ním přišel i Šimon Petr, vešel do hrobky a viděl, že tam leží pruhy plátna. Rouška však, která byla na Ježíšově hlavě, neležela u těch pruhů plátna, ale složená zvlášť na jiném místě. Potom vstoupil i ten druhý učedník, který přišel ke hrobu první, viděl a uvěřil. Ještě totiž nerozuměli Písmu, že Ježíš musí vstát z mrtvých.

_________________________________________________________________________

Slůvko pro děti:

Milé děti, ve scénce z biblických postaviček vidíme Jana a Petra u prázdného hrobu. Ještě se se vzkříšeným Ježíšem nesetkali, vidí jenom, že v hrobě už jeho tělo není. Někdo by mohl říct, že tam není, protože ho někdo vzal a odnesl jinam. Ale Petr a Jan mají Ježíše rádi a když byli s ním, mnohokrát slyšeli, že je to Boží syn. A jejich láska jim napovídá, že ho nikdo neodnesl – že ho Otec nenechal v moci smrti, ale že ho vzkřísil.

 

Milí bratři a sestry,

Prvními svědky Zmrtvýchvstání je Marie z Magdaly, Petr a Jan. Jsou to tři učedníci, o kterých se v evangeliích hovoří - více či méně výslovně - jako o těch, kteří měli Ježíše zvlášť rádi. Jeden z nich je autor evangelia, Jan, který sám o sobě hovoří jako o tom učedníkovi, kterého Ježíš miloval. Marie Magdalská setrvala v blízkosti Ježíšova kříže, i když skoro všichni ostatní učedníci Ježíše opustili a utekli. A navíc: je-li Magdaléna totožná s onou hříšnicí v domě farizeově, o níž hovoří Lukáš v sedmé kapitole svého evangelia, pak o ní Ježíš právě tam říká: Muselo jí být odpuštěno mnoho hříchů, když mi nyní projevuje takovou lásku. A když se ve dvacáté první kapitole Jana vzkříšený Ježíš setkává s Petrem u Genezaretského jezera, ptá se ho: Petře, miluješ mne víc než tito zde? A Petr odpovídá: Pane, ty víš, že tě miluji.

Myslím, že není náhodou, že právě tito tři – jako vůbec první ze všech – viděli a uvěřili. Vidění neznamená jen tělesný zrak, ale vidění srdcem, přesně ve smyslu slavného Exupéryho citátu Správně vidíme jen srdcem; co je důležité, je očím neviditelné. Jen ti, kdo milují, vidí správně.

Tělesným zrakem vidí ti tři jen pruhy plátna a roušku položenou stranou - to samo o sobě ještě nemusí být neprůstřelný důkaz toho, že Ježíš žije. Koneckonců sama Marie Magdalská jde za Petrem a Janem napřed s tím, že ji napadá jediné racionální vysvětlení: Vzali Pána z hrobu a nevíme, kam ho položili. Ale učedník, kterého Ježíš miloval, viděl a uvěřil. A zde už jde o vidění nejen tělesným zrakem a pouhým rozumem, ale srdcem, jemuž láska napovídá, že to s Ježíšem přece nemůže skončit takhle. A o malou chvíli později něco podobného zažije i Marie, které se skutečnost Vzkříšení zjeví ve chvíli láskyplného dialogu: ten, kterého původně považovala za zahradníka (v podání svatého Jana byl Ježíšův hrob v zahradě, kdo jiný by se tedy na těch místech mohl vyskytovat), ji osloví jménem: Marie!; ona zvolá Rabbuni – Můj mistře! A najednou také vidí, že je to Pán a že je živý.

To, že Pán vstal z mrtvých, je naprosto základní pravda naší víry, úhelný kámen, na kterém všechno stojí. Nevstal-li Kristus, marné je naše kázání, marná je vaše víra, říká svatý Pavel v prvním listě Korintským. Ale zároveň je to tajemství, do něhož nemáme šanci proniknout pouhým rozumem. Trochu se o to pokoušela třeba katolická apologetika devatenáctého a raného dvacátého století - ve snaze obhajovat víru církve v moderní společnosti chtěla použít její vlastní zbraně racionálního vědeckého myšlení; a nedopadlo to moc dobře. I my můžeme skutečnost Zmrtvýchvstání vidět a pevně v ní uvěřit, ale právě jen tak, jako Magdaléna, Jan a Petr: nejen rozumem, ale hlavně milujícím srdcem.