31. neděle v mezidobí C 2022

1. ČTENÍ Mdr 11,22-12,2

Čtení z knihy Moudrosti.

   Pane, celý svět je před tebou jako prášek na vahách, jako kapka rosy, která zrána padá na zem.    Ty však máš slitování se vším, protože můžeš všechno, a jsi shovívavý k hříchům lidí, aby dělali pokání. Vždyť ty miluješ všechno, co je, a nic si neošklivíš z toho, cos udělal, neboť kdybys něco nenáviděl, nestvořil bys to.    Jak by něco mohlo trvat, kdybys to nechtěl, nebo se uchovat, kdybys to nepovolal k bytí? Ale ty máš na všechno ohled, poněvadž je to tvé, vládce, milující život, neboť tvůj nepomíjející duch je ve všem.  Proto zbloudilé trestáš ponenáhlu a napomínáš tím, že jim vyčítáš to, čím hřešili, aby zbaveni své špatnosti věřili v tebe, Pane.




Žl 145 (144),1-2.8-9.10-11.13cd-14 Odp.: srv. 1
Odp.: Budu velebit tvé jméno, můj Bože, králi.

Budu tě oslavovat, můj Bože, králi, budu velebit tvé jméno po všechny věky. Každý den tě budu velebit a chválit tvé jméno po všechny věky.

Odp.
Milosrdný a milostivý je Hospodin, shovívavý a plný lásky. Dobrotivý je Hospodin ke všem' a soucit má se všemi svými tvory.

Odp.
Ať tě chválí, Hospodine, všechna tvá díla a tvoji zbožní ať tě velebí! Ať vypravují o slávě tvého království, ať mluví o tvé síle.

Odp.
Věrný je Hospodin ve všech svých slibech a svatý ve všech svých činech. Hospodin podpírá všechny, kdo klesají, a pozvedá všechny sklíčené.
Odp.

2. ČTENÍ 2 Sol 1,11-2,2

Čtení z druhého listu svatého apoštola Pavla Soluňanům.

Bratři a sestry !
Bez přestání se za vás modlíme, aby vás učinil náš Bůh hodnými dober, ke kterým vás povolal, a svou mocí zdokonalil, že budete mít vždycky zálibu v konání dobra a vaše víra aby se projevovala skutky. Pak bude jméno našeho Pána Ježíše oslaveno skrze vás, a vy (budete oslaveni) skrze něho podle milosti našeho Boha a Pána Ježíše Krista. Pokud jde o dobu, kdy přijde náš Pán Ježíš Kristus a kdy se my u něho shromáždíme, prosíme vás: nenechte si tak snadno poplést hlavu, či se dokonce polekat nějakým proroctvím nebo listem prý od nás poslaným, jako by ten den Páně měl už nastat.

   

EVANGELIUM Lk 19,1-10

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

   Ježíš vešel do Jericha a procházel jím. Byl tam jistý člověk, jmenoval se Zacheus. Byl to vrchní celník, velmi bohatý. Rád by uviděl Ježíše, jak vypadá, ale nemohl, protože tam bylo plno lidí a on byl malé postavy. Běžel napřed a vylezl na fíkovník, aby Ježíše viděl, protože tudy měl procházet.    Když Ježíš přišel k tomu místu, podíval se nahoru a řekl mu: "Zachee, pojď rychle dolů: dnes musím zůstat v tvém domě." On rychle slezl dolů a s radostí ho přijal. Všichni, jakmile to uviděli, reptali a říkali: "Vešel jako host k hříšníkovi!"    Zacheus se zastavil a řekl Pánu: "Polovici svého majetku, Pane, dám chudým, a jestli jsem někoho o něco ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně! "    Ježíš mu řekl: "Dnes přišla do tohoto domu spása. Vždyť i on je potomek Abrahámův. Syn člověka přišel hledat a zachránit, co zahynulo."

 _________________________________________________________

Slůvko pro děti:

 Milé děti, dnes máme zase krásnou scénku z biblických postaviček. Jak jsme slyšeli, celník Zacheus nakonec slezl z fíkovníku, přijal Ježíše u sebe doma a změnil svůj život. Polovinu toho, co měl, dal chudým, a nahradil škodu těm, které předtím okradl. A Ježíš mu to ani nemusel říkat; Zacheus to udělal sám od sebe - protože zakusil, že ho Ježíš má rád.

 

Milí bratři a sestry,

 Na začátku promluvy se vám svěřím se dvěma zážitky, které se mi nedávno přihodily. První se udál ve zpovědnici u kapucínů. Přišla tam dáma v seniorském věku a po vyznání se mne zeptala: 'Pane faráři, prosím, poraďte mi: 28. října bude pátek, ale zároveň je to den státního svátku. Musím tedy zachovat ten páteční půst?'  Lehce jsem se pousmál (snad to paní za mřížkou neviděla) a vyvedl jsem ji z dilematu tím, že 28. října je svátek svatých apoštolů Šimona a Judy, a že tedy nepostit se není za těchto okolností hřích.

 Druhým zážitkem byl poslech pilotních dílů nové vzniklého křesťanského podcastu Na okraji (pro dříve narozené a nezasvěcené: jsou to úvahy nebo rozhovory v audioformátu, které si lze poslechnout na internetu). Šlo o strhující svědectví jedné řeholnice, členky jedné z ženských větví františkánského řádu, jejíž život před konverzí byly pouze drogy, alkohol, hardrocková hudba a střídání partnerů. Došlo to až tak daleko, že si jednu chvíli v zoufalství a zhnusení sebou samou chtěla vzít život. V ten samý moment ale slyšela vnitřní hlas Já Tě mám rád. Tak poznala Ježíše, její život se od základu změnil a dnes jako řádová sestra pomáhá lidem, kteří jsou na tom podobně, jako tehdy ona.

 Tyto dvě příhody myslím představují dobrý příklad toho, jak různě lze naše křesťanství prožívat. Můžeme jej vnímat hlavně jako jakýsi soubor morálních a asketických pravidel; jenže pak z něj brzo přestaneme mít radost a budeme se ptát přesně jako ta paní ze zpovědnice – jak můžeme pravidla elegantně obejít a přitom u Hospodina neztratit body.

 Celník Zacheus – podobně jako ona řeholnice – představují úplně jinou cestu prožívání víry. Celník byl strukturální hříšník, byl kvůli své profesi a svému vzhledu na okraji, i když byl bohatý; byl to někdo, s kým se slušní a zbožní lidé nestýkají. Pak ale zažil dotek bezpodmínečné Kristovy lásky, a to ho úplně změnilo. Z gruntu napravil svůj život – ne proto, že se to musí, ale uchvácen radostí z lásky, které se mu dostalo, z bezpodmínečného Ježíšova přijetí, z toho, že jím někdo nepohrdá a nesoudí ho, ale má ho rád. Všimněme si dobře, že Ježíš Zacheovi neříká nic ve smyslu Tak teď už nehřeš, svůj majetek rozděl chudým, vrať, co jsi získal neoprávněně; Zacheus to všechno dělá, protože sám chce. Jediný příkaz, který mu Ježíš dává, je ono "Zachee, pojď rychle dolů: dnes musím zůstat v tvém domě;" právě proto, aby se Zacheus mohl setkat s Ježíšovou láskou.

 Velmi podobná výpověď je i ve druhém čtení, ve druhém listě Soluňanům. Svatý Pavel píše soluňským křesťanům, aby jim Bůh svou milostí dal zálibu v konání dobra. Dobro tedy nemá být povinností, ale něčím, v čem máme zálibu – z čeho máme radost, odpovědí lásky na lásku. A tak, pokud na nás druzí lidé uvidí, že tomu tak skutečně je, že jsme jako křesťané šťastní a dobro neděláme proto, že se to musí, pak bude - slovy druhého čtení - jméno našeho Pána Ježíše Krista skutečně oslaveno.