5. neděle v mezidobí B 2021
1. ČTENÍ Job 7, 1-4. 6-7
Čtení z knihy Job.
Job řekl: "Což nejsou svízele údělem člověka na zemi, dni jeho
jako dni nádeníka?
Jak otrok touží po stínu, jak nádeník čeká na svou výplatu,
tak jsem dostal v úděl měsíce bídy a noci soužení byly mně přiděleny.
Když uléhám, říkám si: Kdy asi vstanu? Když končí večer,
sytím se neklidem do úsvitu. Mé dni jsou rychlejší než tkalcovský člunek,
plynou bez naděje. Pamatuj, že můj život je jako dech, mé oko již nikdy neuzří
štěstí."
Žl 147 (148), 1-2. 3-4. 5-6 Odp.: srv. 3a
Odp.: Chvalte Hospodina, který uzdravuje ty, jimž puká srdce. nebo: Aleluja.
Chvalte Hospodina, neboť je dobrý, opěvujte našeho Boha, neboť je milý,
zaslouží si chvály. Hospodin buduje Jeruzalém, shromažďuje rozptýlené z
Izraele.
Odp.
Uzdravuje ty, jimž puká srdce, a jejich rány obvazuje. Určuje počet hvězd,
každou z nich nazývá jménem.
Odp.
Velký je náš Pán a přemocný, jeho moudrost je bez míry. Pokorné Hospodin
pozvedá, bezbožné však ponižuje k zemi.
Odp.
2. ČTENÍ 1 Kor 9, 16-19. 22-23
Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.
Bratři a sestry!
Že hlásám evangelium, tím se chlubit nemohu; to je mi uloženo
jako povinnost, a běda, kdybych ho nehlásal. Odměnu bych mohl čekat, kdybych to
dělal z vlastního popudu. Když to však dělám proto, že to mám nařízeno, plním
tak jen úkol, který mi byl svěřen. Jaká je tedy moje odměna? To, že hlásám
evangelium, a nic za to nechci, takže se vzdávám práva, které mi evangelium
poskytuje.
Jsem nezávislý na všech, a přece jsem udělal ze sebe
služebníka všech, abych tak získal tím větší počet lidí. U slabých jsem se stal
slabým, abych získal slabé. Pro všechny jsem se stal vším, abych stůj co stůj
zachránil aspoň některé. A to všechno dělám proto, abych zároveň s nimi získal
podíl v dobrech evangelia.
EVANGELIUM Mk 1, 29-39
Slova svatého evangelia podle Marka.
Ježíš vyšel ze
synagógy a vstoupil s Jakubem a Janem do Šimonova a Ondřejova domu. Šimonova
tchyně ležela v horečce. Hned mu o ní pověděli. Přistoupil, vzal ji za ruku a
pozvedl ji. Tu jí horečka přestala a ona je obsluhovala.
Když nastal večer a slunce zapadlo, přinášeli k němu všechny
nemocné a posedlé. Celé město se shromáždilo u dveří. I uzdravil mnoho
nemocných s rozličnými chorobami a vyhnal mnoho zlých duchů. Nedovoloval však
zlým duchům mluvit, protože věděli, kdo je.
Brzo ráno, ještě ze tmy, vstal a vyšel ven, zašel si na
opuštěné místo a tam se modlil. Šimon se svými druhy se pustili za ním. Našli
ho a řekli mu: "Všichni tě hledají!"
Odpověděl jim: "Pojďme jinam, do blízkých městeček,
abych i tam kázal, protože kvůli tomu jsem přišel." A procházel celou
Galilejí, kázal v jejich synagógách a vyháněl zlé duchy.
------------------------------------------------------------------------------------------------
Milí bratři a sestry,
dnešní evangelium se dotýká tajemství Božího
povolání, které se vůbec nemusí shodovat s lidskými představami. Ježíš
v Kafarnau uzdravuje a vyhání démony, a lidé jsou mu vděční, protože
zakoušejí osvobození od toho všeho, nad čím v prvním čtení naříká Job.
Proto také, když Ježíše nad ránem naleznou učedníci, mu říkají, že ho ‚všichni
hledají‘ – kafarnaumští obyvatelé by chtěli, aby s nimi ještě zůstal, aby
udělal ještě více dobra, uzdravil ještě více nemocných a osvobodil ještě více
posedlých. Vypadá to velmi správně a dobře.
Jenže Ježíš je od jejich názoru na to, co by měl
či neměl udělat, zcela svobodný. Je toho schopen, protože ‚odešel na osamělé
místo a tam se modlil‘. V modlitbě koná rozhodnutí jít jinam. Můžeme zde použít
biblického obratu rozhodl se v srdci, protože to zcela přesně
vystihuje podstatu věci. V odstupu ode všech - od svých učedníků i od
kafarnaumských obyvatel, zcela sám s Otcem, poznává Otcovu vůli – pojďme
jinam, do okolních vesnic a městeček, abych tam kázal, neboť kvůli tomu jsem
přišel.
Vzpomněl jsem si při pročítání dnešního
evangelia na jeden příběh z knihy italského řeholníka a spisovatele
Carla Carretta Dopisy z pouště. Carretto
patřil do jedné komunity Malých bratří
Ježíšových blahoslaveného Charlese de Foucaulda v Alžírsku. Jeden jeho
spolubratr, Pavel, byl před svým vstupem do řehole věhlasný francouzský
inženýr, odborník na jadernou energii, který si ale - jako ostatní malí bratři
– v Africe vydělával na živobytí těžkou manuální prací. Carretto popisuje,
jak se na něho jednou obrátila Pavlova matka: Vzpomínám si na jeho matku, když přišla do noviciátu při příležitosti
jeho slibů. „Bratře Karle, pomozte mi pochopit povolání mého syna. Já jsem mu
umožnila stát se inženýrem, a vy jste z něj udělali nádeníka. Proč? Aspoň
kdyby vám můj syn sloužil tím, co dovede. Ne. Musí být nádeníkem. Řekněte mi,
neměla by z toho církev větší prospěch, více dobra, kdyby pracoval
duševně?“ „Paní“, odpověděl jsem jí, „jsou skutečnosti, které není možné
pochopit inteligencí nebo zdravým selským rozumem. Jasno nám dá pouze víra.
Proč skryl Ježíš své božství a svou moc a žil mezi námi jako poslední?“ (C. Carretto,
Dopisy z pouště, Cesta 1994, s.92)
Dnešní evangelium nás takto vybízí k tomu,
abychom se zamysleli, nakolik jsou naše důležitá životní rozhodnutí a volby
více či méně závislé na tom, co od nás chtějí druzí lidé, zvlášť ti, kteří jsou
nám nejbližší a které máme nejvíce rádi a nejvíce je respektujeme. A ještě
šířeji – jak je to vše závislé na tom, co po nás chce naše společnost a
současná kultura. Německý filosof Martin Heidegger v této souvislosti
zavedl pojem neautentické bytí, přičemž k popisu takového způsobu
lidské existence používal německé zájmeno man – ‚ono se‘. Musíš teď udělat to nebo ono, protože se to tak dělá –
všichni to tak dělají.
To, co by po nás druzí chtěli, je asi málokdy
něco vyloženě špatného – mnohdy to vypadá velmi pravdivě, správně a dobře,
často i zbožně – a velmi snadno bychom to mohli zaměnit za autentickou Boží
vůli. Dnešní evangelium nám ale říká, že bychom se tím neměli nechat zmást. Při
vší úctě k názoru nebo dobré radě druhého člověka - důležitá rozhodnutí
dospělého křesťana se konají v srdci, tam, kde je člověk sám s Bohem,
a kde je tak zcela svobodný a sám za své rozhodnutí zodpovědný.
Žádné komentáře:
Okomentovat