2. neděle postní B 2021

1. ČTENÍ Gn 22, 1-2. 9a. 10-13. 15-18

Čtení z první knihy Mojžíšovy.

   Bůh zkoušel Abraháma a řekl: "Abraháme!" Odpověděl: "Tady jsem!" Bůh pravil: "Vezmi svého syna, svého jediného syna, kterého miluješ, Izáka, a jdi do země Moria a obětuj ho tam jako celopal na jedné z hor, kterou ti označím."
   Když došli na místo od Boha určené, Abrahám tam vystavěl oltář a narovnal dříví. Pak vztáhl Abrahám ruku a vzal nůž, aby zabil svého syna. Ale Hospodinův anděl na něho zavolal z nebe: "Abraháme, Abraháme!" Ten se ozval: "Tady jsem!"
   ( Anděl ) řekl: "Nevztahuj svou ruku na chlapce a nic mu nedělej, neboť nyní vím, že se bojíš Boha, když mi neodpíráš svého syna, svého jediného syna." Abrahám pozdvihl své oči, a hle - za ním beran, který se chytil za rohy v křoví. Abrahám šel, vzal ho a obětoval jako celopal místo svého syna.
   Hospodinův anděl zavolal na Abraháma podruhé z nebe a řekl: "Při sobě samém přísahám - praví Hospodin - že jsi to udělal a neodepřel jsi mi svého syna, svého jediného syna, zahrnu tě požehnáním a rozmnožím tvé potomstvo jako nebeské hvězdy, jako písek na mořském břehu, a tvé potomstvo se zmocní brány svých nepřátel. V tvém potomstvu budou požehnány všechny národy země za to, že jsi mě poslechl."

Žl 116 (115), 10+15. 16-17. 18-19 Odp.: 9
Odp.: Budu kráčet před Hospodinem v zemí živých.

Měl jsem důvěru, i když jsem si řekl: "Jsem tak sklíčen! " Drahocenná je v Hospodinových očích smrt jeho zbožných.
Odp.
Ach, Hospodine, jsem tvůj služebník, jsem tvůj služebník, syn tvé služebnice, rozvázal jsi moje pouta. Přinesu ti oběť díků, Hospodine, a budu vzývat tvé jméno.
Odp.
Splním své sliby Hospodinu před veškerým jeho lidem v nádvořích domu Hospodinova, uprostřed tebe, Jeruzaléme!
Odp.



2. ČTENÍ Řím 8, 31b-34

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.

 Bratři a sestry!
   Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? Když ani vlastního Syna neušetřil, ale vydal ho za nás za všecky, jak by nám s ním nedaroval také všechno ostatní? Kdo vystoupí se žalobou proti Božím vyvoleným? Bůh přece ospravedlňuje! Kdo odsoudí? Kristus Ježíš přece zemřel, ano i z mrtvých vstal, je po Boží pravici a přimlouvá se za nás!



EVANGELIUM Mk 9, 2-10

Slova svatého evangelia podle Marka.

   Ježíš vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana a vyvedl je na vysokou horu, aby byli sami. A byl před nimi proměněn. Jeho oděv zářivě zbělel - žádný bělič na světě by ho nedovedl tak vybílit. Zjevil se jim Eliáš s Mojžíšem a rozmlouvali s Ježíšem.
   Petr se ujal slova a řekl Ježíšovi: "Mistře, je dobře, že jsme tady. Máme udělat tři stany: jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi?" Nevěděl totiž, co by měl říci; tak byli ustrašeni.
   Tu se objevil oblak a zastínil je. Z oblaku se ozval hlas: "To je můj milovaný Syn, toho poslouchejte! " Když se rozhlédli, najednou u sebe neviděli nikoho jiného, jenom samotného Ježíše.
   Když sestupovali s hory, přikázal jim, aby nikomu nevypravovali o tom, co viděli, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých. Toho slova se chytili a uvažovali mezi sebou, co to znamená "vstát z mrtvých".

_______________________________________________________________

Milí bratři a sestry,

 Za malou chvíli se budeme v prefaci dnešní neděle modlit těmito slovy, v nichž je shrnutí významu Ježíšova proměnění na hoře: Neboť Ježíš je tvůj milovaný Syn a v něm se nám zjevil smysl Zákona i Proroků. Když připravoval učedníky na svou smrt, ukázal se jim mezi Mojžíšem a Eliášem a zjevil jim svou slávu, aby je poučil, že utrpením a smrtí se vstupuje do slávy vzkříšení.

Tři nejbližší Ježíšovi učedníci jsou svědky jeho zjevení ve slávě. Mojžíš a Eliáš – jako symbolické postavy, které reprezentují Tóru a prorocké knihy - hovoří s Ježíšem o smrti, kterou měl podstoupit v Jeruzalémě (tak u Lukáše). Petr, Jakub a Jan prožívají v Ježíšově blízkosti silný, intenzivní zážitek - předchuť budoucí slávy, budoucího Ježíšova vítězství nad smrtí. Ruku v ruce s tím zažívají také pochopení smyslu toho, co má přijít: přítomnost Mojžíše a Eliáše dosvědčuje, že Bůh na zaslíbení daná ve Starém Zákoně nezapomněl; že se v Ježíšově osobě naplní. Není divu, že Petr říká Mistře, je dobře, že jsme tady. Učedníci chtějí postavit stany; chtějí na tom místě zůstat co nejdéle, co nejvíce být naplněni radostí, nadějí a pochopením.

Titíž tři apoštolové budou už brzy s Ježíšem v Getsemanské zahradě; na místě, které je vlastně protipólem toho dnešního. Místo na hoře budou v údolí mezi jeruzalémským chrámovým návrším a Olivovou horou; a ‚dole‘ budou, i co se týká stavu jejich duše - dobře jim tam rozhodně nebude. Budou svědky něčeho, co nedává smysl; budou vidět Ježíšovu smrtelnou úzkost a budou slyšet jeho prosby, aby od něho Otec odňal tento kalich - prosby, které nebudou vyslyšeny. Nakonec zármutkem usínají. Je to naposled, co jsou před Ježíšovou smrtí spolu - pod křížem bude stát již jenom Jan.

Právě kvůli budoucím Getsemanům je Ježíš vzal s sebou na horu Proměnění; měli si dobře zapamatovat, co tam zažili, aby je události v Getsemane a na Kalvárii vnitřně nezdrtily; aby si v síle této vzpomínky zachovali i v těchto temných okamžicích naději. Nakolik tomu tak nakonec skutečně bylo či nebylo, je už jiný příběh.

Toto poselství dnešního evangelia nám napovídá, kde můžeme brát v současné obtížné situaci naději i my. Aniž bych chtěl příliš dramatizovat, jsme dnes v trochu podobné situaci jako učedníci v Getsemane - nechápeme, co se děje; jsme již unavení a nevidíme skoro žádná znamení, že by se něco lepšilo. Hrozí nám, že ve vnitřním smyslu ‚usneme‘ - že upadneme do letargie a rezignace.

Proto je tak důležité se vracet k těm momentům v našem životě, kdy jsme - každý ve svém vlastním příběhu - prožívali naše společenství s Ježíšem na hoře Tábor. Je třeba se vracet k chvílím, kdy jsme si byli jisti, že je Ježíš blízko a že opravdu zvítězil nade vším zlem a smrtí; k chvílím, kdy jsme silně vnímali krásu a smysluplnost života. Kéž si tyto spasitelné vzpomínky dokážeme vybavit a připomenout - poskytnou nám posilu a naději i tehdy, když by již všechny ostatní zdroje naděje vyschly. To, co jsme takto prožili, je závdavkem budoucí slávy a plnosti života - a také ujištěním, že Bůh je věrný a stojí při nás.