4. neděle postní A 2020

Dokud nebude znovu možné slavit nedělní Eucharistii ve farním společenství, budu zde publikovat krátká zamyšlení nad evangeliem dané neděle/slavnosti

EVANGELIUM Jan 9,1-41

Slova svatého evangelia podle Jana.

Ježíš uviděl cestou člověka, který byl od narození slepý. Jeho učedníci se ho zeptali: "Mistře, kdo zhřešil: on sám, nebo jeho rodiče, že se narodil slepý?"
    Ježíš odpověděl: "Nezhřešil ani on, ani jeho rodiče, ale mají se na něm zjevit Boží skutky. Musíme konat skutky toho, který mě poslal, dokud je den. Přichází noc, kdy nikdo nebude moci pracovat. Pokud jsem na světě, jsem světlo světa."
   Po těch slovech plivl na zem, udělal ze sliny bláto, potřel mu tím blátem oči a řekl mu: "Jdi se umýt v rybníku Siloe" - to slovo znamená "Poslaný". Šel tam tedy, umyl se, a když se vrátil, viděl.
   Sousedé a ti, kteří ho dříve vídali žebrat, se ptali: "Není to ten, který tu sedával a žebral?" Jedni tvrdili: "Je to on." Jiní říkali: "Není, ale je mu podobný." On řekl: "Jsem to já." Ptali se ho tedy: "Jak to, že teď vidíš?"
   On odpověděl: "Člověk jménem Ježíš udělal bláto, pomazal mi oči a řekl: 'Jdi k Siloe a umyj se!' Šel jsem tedy, umyl se a vidím." Ptali se ho: "Kde je ten člověk?" Odpověděl: "To nevím."
   Přivedli toho bývalého slepce k farizeům. Ten den, kdy Ježíš udělal bláto a otevřel mu oči, byla zrovna sobota. Také farizeové se ho znovu vyptávali, jak nabyl zraku. On; jim odpověděl: "Přiložil mi na oči bláto, umyl jsem se a vidím."
   Někteří farizeové říkali: "Ten člověk není od Boha, protože nezachovává sobotu." Jiní ale namítali: "Jak by mohl hříšný člověk dělat takové zázraky?" A nemohli se dohodnout. Znovu se tedy zeptali toho slepého: "Co ty o něm říkáš, když ti otevřel oči?" On odpověděl: "Je to prorok."
   Židé však tomu nechtěli věřit, že byl slepý a že nabyl zraku, až si zavolali rodiče toho uzdraveného slepce a zeptali se jich: "Je to váš syn, o kterém vy říkáte, že se narodil slepý? Jak to, že teď vidí?" Jeho rodiče odpověděli: "Víme, že je to náš syn a že se narodil slepý. Ale jak to přijde, že teď vidí, to nevíme, a kdo mu otevřel oči, to my nevíme. Zeptejte se jeho. Je dospělý, ať mluví sám za sebe." To jeho rodiče řekli, protože se báli židů. Židé se už totiž usnesli, aby každý, kdo Ježíše vyzná jako Mesiáše, byl vyloučen ze synagógy. Proto jeho rodiče řekli: "Je dospělý, zeptejte se jeho."
   Zavolali tedy ještě jednou toho bývalého slepce a řekli mu: "Vzdej Bohu chválu! My víme, že ten člověk je hříšník." On odpověděl: "Zda je hříšník, to nevím, ale vím jedno: že jsem byl slepý, a teď vidím." Zeptali se ho tedy: "Co s tebou udělal? Jak ti otevřel oči?" Odpověděl jim: "Už jsem vám to řekl, ale jako byste to neslyšeli. Proč to chcete slyšet znovu? Chcete se snad i vy stát jeho učedníky?"
   Osopili se na něj: "Ty jsi jeho učedník! My jsme učedníci Mojžíšovi. My víme, že k Mojžíšovi mluvil Bůh, o tomhle však nevíme, odkud je."
   Ten člověk jim odpověděl: "To je skutečně divné, že vy nevíte, odkud je - a otevřel mi oči. Víme, že hříšníky Bůh neslyší, ale slyší toho, kdo je zbožný a plní jeho vůli. Od věků nebylo slýcháno, že by někdo otevřel oči slepému od narození. Kdyby tento člověk nebyl od Boha, nic by nedokázal."
   Řekli mu: "V hříších ses celý narodil - a ty nás chceš poučovat?" A vyhnali ho. Ježíš se dověděl, že ho vyhnali; vyhledal ho a řekl mu: "Věříš v Syna člověka?" Odpověděl: "A kdo je to, pane, abych v něho uvěřil?" Ježíš mu řekl: "Viděls ho: je to ten, kdo s tebou mluví." On na to řekl: "Věřím, Pane!" a padl před ním na kolena.
   Ježíš prohlásil: "Přišel jsem na tento svět soudit: aby ti, kdo nevidí, viděli, a kdo vidí, oslepli." Slyšeli to někteří farizeové, kteří byli u něho, a řekli mu: "Jsme snad i my slepí?" Ježíš jim odpověděl: "Kdybyste byli slepí, neměli byste hřích. Vy však říkáte: 'Vidíme'. Proto váš hřích trvá."

_________________________________________________________________________________

   Ježíš uzdravil slepému od narození fyzický i duchovní zrak. Na konci příběhu se ukazuje, že uzdravený slepec je mezi jeho aktéry vlastně jediný, který v tomto smyslu vidí. Janovo evangelium hovoří vždycky v symbolech; když tedy slepec říká  Otevřel mi oči, znamená to nejen, že vidí věci a osoby kolem sebe. Znamená to mnohem spíše, že vidí do jejich podstaty, je schopen je ‚prohlédnout‘. Vidí, co stálo za jeho uzdravením; vidí, kdo Ježíš opravdu je. Jeho prozření končí vyznáním, že Ježíš je Mesiáš.

   Skutečnost, že bývalý slepec jako jediný vidí, je velmi dobře rozpoznatelná právě na pozadí slov a jednání ostatních postav, se kterými se v příběhu setkáme. Jeho rodiče nevidí, protože mají strach; a farizeové zase proto, že mají svou předem danou pravdu, a tou přece nic nemůže otřást.

   Věřím, že i skrze těžké události posledních dní se nás Ježíš chce - a může - dotknout, aby nás uzdravil z naší duchovní slepoty. Aby se však tento dotek neminul účinkem, je mimo jiné třeba se nebát, jako se báli slepcovi rodiče (Hrůza, apokalypsa je tu, honem pro zásoby!)  A také je třeba nemít předem hotový názor, jako farizeové (Co nám kdo bude povídat, paní Blažková, Covid-19 je stejně z tajné laboratoře těch zlých Američanů, psali to na Sputniku!).

   Slepec se uzdravuje hodně nepříjemnou procedurou – jde k rybníku Siloe s blátem v očích. Je možné, že kdo ho vidí, směje se mu nebo si ťuká na čelo – podobně jako lidé považovali za blázna svatou Bernadetu Soubirousovou, když si v jeskyni Massabielle v Lurdech umazala obličej blátivou vodou z budoucího zázračného pramene. Jenomže na jejím konci prohlédne: když se vrátil, viděl.  Kéž prohlédneme - až skončí nepříjemná léčebná procedura těchto dní - i my všichni.