Svátek Svaté rodiny Ježíše, Marie a Josefa A 2025

 

1. ČTENÍ Sir 3, 3-7. 14-17a ( řec. 2-6. 12-14 )

 Čtení z knihy Sirachovcovy.

Pán chtěl, aby otec byl od dětí ctěn, a potvrdil právo matky u potomstva. Kdo ctí otce, usmiřuje své hříchy, kdo si váží matky, jako by sbíral poklady.
    Kdo ctí otce, dočká se radosti na vlastních dětech a bude vyslyšen, když se modlí.
   Kdo ctí otce, bude dlouho žít, kdo poslouchá otce, občerstvuje svou matku. Synu, ujmi se svého otce, když zestárne, a netrap ho, dokud je živ.
   Slábne-li mu rozum, ber na něj ohled a nepohrdej jím, když ty jsi v plné síle. Nezapomene se ti, žes měl soucit s otcem, započítá se ti (jako náhrada) za tvé hříchy.

Žl 128 (127), 1-2. 3. 4-5 Odp.: 1
Odp.: Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, kdo kráčí po jeho cestách.

Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, kdo kráčí po jeho cestách. . Budeš jísti z výtěžku svých rukou, bude ti blaze a dobře.
Odp.
Tvá manželka bude jako plodná réva uvnitř tvého domu. Tvoji synové jako výhonky oliv kolem tvého stolu.
Odp.
Hle, tak bývá požehnán muž, který se bojí Hospodina. Ať ti Hospodin požehná ze Siónu, abys viděl štěstí Jeruzaléma po všechny dny svého života.
Odp.

2. ČTENÍ Kol 3, 12-21

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Kolosanům. 

Bratři a sestry!
   Jako od Boha vyvolení, svatí a milovaní projevujte navenek milosrdné srdce, dobrotu, pokoru, mírnost a trpělivost. Snášejte se a navzájem si odpouštějte, má-li kdo něco proti druhému. Pán odpustil vám, proto odpouštějte i vy. A nadto nade všechno mějte lásku, neboť ona je svorník dokonalosti.
   Ať ve vašem srdci vládne Kristův pokoj: k němu jste byli povoláni v jednom těle. Buďte (za to) vděční. Kristova nauka ať je u vás ve své plné síle: moudře se navzájem poučujte a napomínejte. S vděčností zpívejte Bohu z celého srdce žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně. Cokoli mluvíte nebo konáte, všecko dělejte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci.
   Vy ženy, buďte svému muži podřízeny, jak se to sluší na křesťanky. Vy muži, mějte svou ženu rádi a nechovejte se k ní mrzoutsky. Vy děti, ve všem svoje rodiče poslouchejte, jak se to patří u křesťanů. Vy otcové, nedrážděte svoje děti, aby neztrácely odvahu.

EVANGELIUM Mt 2, 13-15. 19-23

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Když mudrci odešli, zjevil se Josefovi ve snu anděl Páně a řekl: "Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uteč do Egypta a zůstaň tam, dokud ti neřeknu. Herodes totiž bude po dítěti pátrat, aby ho zahubil." Vstal tedy, vzal v noci dítě i jeho matku, odebral se do Egypta a byl tam až do Herodovy smrti. Tak se splnilo, co řekl Pán ústy proroka: 'Z Egypta jsem povolal svého syna.' Když Herodes zemřel, zjevil se v Egyptě Josefovi ve snu anděl Páně a řekl: "Vstaň, vezmi dítě i jeho matku a jdi do izraelské země, protože ti, kdo ukládali dítěti o život, už zemřeli." Vstal tedy, vzal dítě i jeho matku a odebral se do izraelské země. Ale když uslyšel, že je v Judsku místo svého otce Heroda králem Archelaus, bál se tam jít, a podle pokynu ve snu se odebral na území galilejské. Šel tedy a usadil se v městě, které se jmenuje Nazaret, aby se splnilo, co je řečeno ústy proroků: 'Bude nazýván Nazaretský.'

 _______________________________________________________

Slůvko pro děti:

Milé děti,

Když slavíme Vánoce, jsme zvyklí, že rodiny se spolu scházejí a prožívají rodinnou pospolitost. Dokonce i třeba Váš starší brácha nebo sestra, který nebo která studuje a žije v nějakém vzdáleném městě, přijede domů.

Jenomže svatá rodina to měla, dá se říci, právě naopak.  Před Ježíšovým narozením museli z Nazareta do Betléma kvůli sčítání lidu - a malý Ježíš se tam narodil ve chlévě. Pak museli utéct z Betléma do Egypta před zlým Herodem, a teprve pak mohli jít zpátky do Nazareta a konečně se trochu usadit. Josef s Marií a malý Ježíš si tedy vůbec neužívali rodinnou pohodu; pořád byli někde na cestách. Ale přitom měli tu výhodu, že věděli, že dobrý Bůh bude všude s nimi a že se o ně všude postará, protože už to předtím mockrát zakusili.

 

Milí bratři a sestry,

V předvečer dnešní slavnosti jsem si přečetl na jedné sociální síti příspěvek jisté mojí známé. Obsahoval tato slova: Lidé budou v bohužel nemalé části našich kostelů nuceni zítra poslouchat klišovitá kázání na téma ‚tradiční rodina‘, navíc pronášená zoufale osamělými celibátníky.

Je to hodně hořké vyznání. Já sám se za zoufale osamělého celibátníka z mnoha dobrých důvodů nepovažuji, a moralistní tón se v kázáních také snažím nepoužívat; ale v té jedné větě je, žel Bohu, velký kus pravdy. S výjimkou evangelia vlastně všechny dnešní texty přímo vybízejí k tomu, aby se na základě nich vyzdvihly křesťanské rodinné ctnosti. Případně aby se na základě nich začalo žehrat na to, v jaké že hluboké krizi dnes klasická rodina je. Mohl bych z tohoto místa naříkat, že je klasická rodina v naší části světa ohrožená, protože nemá dostatečnou podporu, a organizacím, které to dělají, se házejí klacky pod nohy; že se všichni místo toho starají o práva lidí, žijících v netradičních formách soužití. Případně by se ještě dalo postýskat si, že dnešní mladí lidé mají strach z darování sebe sama, protože jsou zhýčkaní a přecitlivělí. A tak dál, a tak podobně. A vy všichni byste dnes pravděpodobně odešli z bohoslužby minimálně s tím, že jste se strašlivě nudili - a v horším případě by si někdo z vás mohl říci,  že si místo takového kázání rovnou mohl poslechnout či přečíst na Internetu nějaký příspěvek jakéhokoli z ruských vládních informačních kanálů o tom, jak že je ten Západ zkažený a bezbožný. 

Pak je tu, samozřejmě, další velký problém. To, co jsem před chvílí říkal, naprosto neznamená, že by dnešní Boží slovo bylo nepravdivé. Jenže toto Boží slovo je na tom podobně jako samotné Boží slovo par excellence; Slovo, jež se stalo Tělem - Vtělený Bůh. Je nám lidem již po dva tisíce let dáno do rukou, a my si s ním často děláme, co chceme. Kolik utrpení - na základě špatného porozumění nebo vyloženého překroucení těchto slov Písma - vzniklo v rodinách, které se navenek prezentovaly jako vzorně křesťanské? Kolikrát se vyžadovaná podřízenost ženy vůči muži změnila v otrocké a nesnesitelné utrpení v soužití například s autoritářským a násilným alkoholikem? Kolikrát se výzvy k rychlému odpuštění - při nerespektování zákonitostí lidské psychologie - staly motivem k zametení věci pod koberec a vlastně ke stejnému trpitelství jako v onom prvním případě? Kolikrát se posvátné Boží jméno použilo místo klacku, jímž se vychovávají vzpurné děti?  Výroky Písma, jež jsme dnes slyšeli, jsou podobně zatížené jako samotné slovo Bůh. Dá se říci, že dlouhodobým nesprávným používáním jsme je znevěrohodnili.

Myslím, že je v téhle souvislosti dobré se pokusit tento příliš lidský nános, jenž na dnešním Božím slovu ulpěl, alespoň trochu odstranit. Předně je nutné si uvědomit, že je to Boží slovo a slovo lidské zároveň. Nespadlo z nebe; vzniklo na jedné straně inspirací Božího Ducha, ale zároveň také v určité době a kultuře, a tak v něm můžeme rozlišit to, co je dobově podmíněné.  Například je to právě ona podřízenost ženy muži, protože pozdně antická společnost Pavlovy doby byla zcela patriarchální; pater familias byl nezpochybnitelnou hlavou rodiny. Z kontextu všech ostatních textů Písma, a zejména Nového Zákona, ovšem jasně vyplývá, že muž a žena mají zcela stejnou důstojnost.

Touto cestou pochopení dnešních textů máme také šanci, jak v nich - s pomocí Božího Ducha - najít to, co je opravdu nadčasové. Nadto nade všechno mějte lásku, neboť ona je svorníkem dokonalosti, říká svatý Pavel v listě Koloským. Zde se Pavel zcela shoduje s poselstvím listů svatého Jana. Jen láska, jež nehledá sebe, láska čerpaná z našeho vztahu s Pánem skrze Ducha svatého, je měřítkem autenticity a vnitřní opravdovosti všech forem rodinného života. Je nakonec jediným a hlavním zákonem, který má přednost před vším ostatním. A je také to jediné, co v našem překotně se měnícím světě trvá.