Slavnost narození Páně - ve dne  2025

 

1. ČTENÍ  Iz 52,7-10 

Čtení z knihy proroka Izajáše.

 Jak je krásné vidět na horách nohy posla, který přináší radostnou zprávu, který zvěstuje pokoj, hlásá blaho a oznamuje spásu, který praví Siónu: „Bůh tvůj kraluje!“ Slyš! Tvoji strážní pozdvihují hlas a jásají spolu, neboť vidí na vlastní oči, jak se Hospodin vrací na Sión. Radujte se a jásejte vespolek, jeruzalémské trosky, neboť Hospodin utěšil svůj lid, vykoupil Jeruzalém. Obnažil Hospodin své svaté rámě před očima všech národů a všechny končiny země uzří spásu našeho Boha!

 

 

 ŽALM 98

 Odpověď: Uzřely všechny končiny země spásu našeho Boha.

 Zpívejte Hospodinu píseň novou, neboť učinil podivuhodné věci. 

Vítězství je dílem jeho pravice, jeho svatého ramene. 

Odp.

Hospodin uvedl ve známost svou spásu, před zraky pohanů zjevil svou spravedlnost.  Rozpomenul se na svou dobrotu a věrnost Izraelovu domu. 

Odp.

Všechny končiny země uzřely spásu našeho Boha. 

Jásejte Hospodinu, všechny země, radujte se, plesejte a hrejte! 

Odp.

Hrejte Hospodinu na citeru, na citeru a s doprovodem zpěvu, 

za hlaholu trub a rohů, jásejte před králem Hospodinem!

Odp.

 

     2. ČTENÍ  Žid 1,1-6

 Čtení z listu Židům.

 Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil Bůh v minulosti k našim předkům skrze proroky. V této poslední době však promluvil k nám skrze svého Syna. Jeho ustanovil dědicem všeho a skrze něj také stvořil svět. On je odlesk jeho božské slávy a výrazná podoba jeho podstaty, on všechno udržuje svým mocným slovem. Když vykonal očistu od hříchů, zasedl na výsostech po pravici Boží velebnosti a stal se o to vznešenějším než andělé, oč je převyšuje svou důstojností, které se mu trvale dostalo. Vždyť komu z andělů kdy Bůh řekl: „Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil“? A dále: „Já mu budu otcem a on mi bude synem.“ A až bude opět uvádět svého Prvorozeného na svět, řekne: „Ať se mu klanějí všichni Boží andělé!“

 

 EVANGELIUM Jan 1,1-18

Začátek evangelia podle Jana.

 Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. V něm byl život a ten život byl světlem lidí. To světlo svítí v temnotě a temnota ho nepohltila. Byl člověk poslaný od Boha, jmenoval se Jan. Přišel jako svědek, aby svědčil o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho. On sám nebyl tím světlem, měl jen svědčit o tom světle. Bylo světlo pravé, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo na svět. Na světě bylo a svět povstal skrze ně, ale svět ho nepoznal. Do vlastního přišel, ale vlastní ho nepřijali. Všem, kdo ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi, těm, kdo věří v jeho jméno, kdo se zrodili ne z krve, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha. A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Viděli jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy. Jan o něm vydával svědectví a volal: „To je ten, o kterém jsem řekl: ‘Ten, který přijde po mně, má větší důstojnost, neboť byl dříve než já.’“ Všichni jsme dostali z jeho plnosti, a to milost za milostí. Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda přišla skrze Ježíše Krista. Boha nikdo nikdy neviděl. Jednorozený Bůh, který spočívá v náručí Otcově, ten o něm podal zprávu.

 __________________________________________________________

 

Slůvko pro děti:

 Milé děti,

 Ve druhém čtení, z listu Židům, jsme slyšeli slova: Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil Bůh v minulosti k našim předkům skrze proroky. V této poslední době však promluvil k nám skrze svého Syna. On je odlesk jeho slávy a výrazná podoba jeho podstaty. A v evangeliu je něco podobného: Boha nikdo nikdy neviděl. Jednorozený Bůh, který spočívá v náručí Otcově, ten o něm podal zprávu. O Vánocích se radujeme z toho, že Bůh, kterého nějak hledali lidé ve všech dobách a kulturách, vyšel tomhle lidském hledání naproti a stal se pro nás člověkem. Protože chtěl být lidem blízko, má nás totiž rád.

 

 Milí bratři a sestry,

 Přiznám se vám, že mi letošní prožití adventní doby - po slibném počátečním naladění při adventních rekolekcích pro mé hnutí Víra a Světlo v Litvě  -  trochu proteklo mezi prsty.

 Možná máte podobnou zkušenost – myslím, že duchovní prožívání adventu jako přípravy na Vánoce je mnohem obtížnější nežli například prožívání postní doby; protože všude kolem nás je uměle vytvořená vánoční atmosféra zpravidla již koncem listopadu, ještě předtím, než advent může vůbec začít. V tomto smyslu je adventní čekání a ztišení trochu sisyfovská práce. Navíc ke konci adventu si zřejmě většina z nás připadá jako Marta, která má plno práce, aby to doma v Betánii měli při příchodu Pána hezké; a má dojem, že Marie svým tichým nasloucháním u Ježíšových nohou vlastně marní čas.

 Ale možná má tohle všechno jeden pozitivní aspekt. Můžeme si totiž znovu s pokorou připomenout svou slabost; to, jak se snadno přizpůsobujeme předčasnému prožívání vánoční atmosféry, nebo třeba jak jsme málo odolní vůči vůni jedlých a pitelných dobrot například na Zelném trhu, byť by náš advent měl mít také rozměr určité askeze.

 Při této naší konkrétně prožité zkušenosti vlastní slabosti už pro nás nejsou například Izajášovy texty rorátních zpěvů prázdnými slovy. Opuštěný je Sión, Jeruzalém je liduprázdný. Stali jsme se lidem nečistým a odpadli jsme jako spadané listí, jako vítr nás uchvátily naše viny. Možná bychom to, jako lidé dnešní doby neřekli takto dramaticky a vyhroceně, ale smysl je jasný: Pane, jsem slabý člověk, ani těch pár týdnů nevydržím trpělivě a v usebrání čekat na Tvůj příchod.

 Skrze tuto naši slabost však, paradoxně, může růst touha. Zjišťujeme, že Spasitele, na kterého čekáme, opravdu potřebujeme, že potřebujeme Jeho lásku a slitování. A pak můžeme také prožívat onu velkou vánoční radost, o níž se píše v prvním čtení. Jak je krásné vidět na horách nohy posla, který přináší radostnou zprávu, který zvěstuje pokoj, hlásá blaho a oznamuje spásu, který praví Siónu: „Bůh tvůj kraluje!“ Slyš! Tvoji strážní pozdvihují hlas a jásají spolu, neboť vidí na vlastní oči, jak se Hospodin vrací na Sión. Radujte se a jásejte vespolek, jeruzalémské trosky, neboť Hospodin utěšil svůj lid.