22. neděle v mezidobí A 2023

1. ČTENÍ Jer 20, 7-9

Čtení z knihy proroka Jeremiáše.

    Svedl jsi mě, Hospodine, a dal jsem se svést; byl jsi silnější než já a přemohls mě! Celý den jsem na posměch, všichni se mi vysmívají: Kdykoli mluvím, musím křičet, ohlašovat násilí a zpustošení; Hospodinovo slovo se mi stalo pohanou a posměchem po celý den.
    Řekl jsem si: "Nebudu se již o něho starat, nebudu již mluvit jeho jménem."
    Tu se ( Hospodinovo slovo ) stalo v mém nitru hořícím ohněm, zavřeným v mých kostech; snažil jsem se ho snést, ale nebylo to možné.



Žl 63 (62), 2. 3-4. 5-6. 8-9 Odp.: 2b
Odp.: Má duše po tobě žízní, Pane, můj Bože!

Bože, ty jsi můj Bůh, snažně tě hledám, má duše po tobě žízní, prahne po tobě mé tělo jak vyprahlá, žíznivá, bezvodá země.
Odp.
Tak toužím tě spatřit ve svatyni, abych viděl tvou moc a slávu. Vždyť tvá milost je lepší než život, mé rty tě budou chválit.
Odp.
Tak tě budu velebit ve svém životě, v tvém jménu povznesu své dlaně k modlitbě Má duše se bude sytit jak tukem a morkem, plesajícími rty zajásají ústa.
Odp.
Neboť stal ses mým pomocníkem a ve stínu tvých křídel jásám. Má duše lne k tobě, tvá pravice mě podpírá.
Odp.



2. ČTENÍ Řím 12, 1-2

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.

    Pro Boží milosrdenství vás, bratři, vybízím: Přinášejte sami sebe v oběť živou, svatou a Bohu milou! To ať je vaše duchovní bohoslužba. A nepřizpůsobujte se už tomuto světu, ale změňte se a obnovte svoje smýšlení, abyste dovedli rozeznat, co je vůle Boží, co je dobré, bohulibé a dokonalé.

EVANGELIUM Mt 16, 21-27

Slova svatého evangelia podle Matouše.

    Ježíš začal svým učedníkům naznačovat, že bude muset jít do Jeruzaléma, mnoho trpět od starších, velekněží a učitelů Zákona, že bude zabit, a třetího dne že bude vzkříšen.
    Petr si ho vzal stranou a začal mu to rozmlouvat: "Bůh uchovej, Pane! To se ti nikdy nestane!"
    On se však obrátil a řekl Petrovi: "Jdi mi z očí, satane! Pohoršuješ mě, neboť nemáš na mysli věci božské, ale lidské! "
    Tehdy řekl Ježíš svým učedníkům: "Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mě. Neboť kdo by chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, kdo však svůj život pro mne ztratí, nalezne ho. Neboť co prospěje člověku, když získá celý svět, ale ztratí svou duši? Nebo jakou dá člověk náhradu za svou duši?
    Syn člověka přijde ve slávě svého Otce se svými anděly, a tehdy odplatí každému podle jeho jednání."

____________________________________________________________

Slůvko pro děti: 

Milé děti,

Jako každý rok na začátku školního roku Vám požehnám školní aktovky a pomůcky. A jako každý rok vám řeknu, že to požehnání neznamená, že budete všechno umět bez učení. Co to požehnání tedy znamená? Latinské je to bene-dictio, tedy dobré slovo. Tak vám to požehnání snad pomůže k tomu, abyste poznávali, že učit se není otravná povinnost, ale že poznávat, jak funguje svět kolem nás - nebo třeba jak funguje naše mateřská řeč - je vlastně velká radost a zábava. A taky k tomu, aby u vás ve škole panovaly hezké, kamarádské vztahy, a abyste si dokázaly nezávidět a vzájemně pomáhat.  

 

Milí bratři a sestry,

Dnešní evangelium začíná ve chvíli, kdy Ježíš právě odhalil svou mesiášskou identitu. Když mu Petr o pár veršů dříve říká Ty jsi Mesiáš, syn živého Boha, Ježíš ho chválí; říká mu vlastně pravý opak toho, co v dnešním evangeliu: Blahoslavený jsi, Šimone, synu Jonášův, neboť ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj nebeský Otec. A já ti říkám: ty jsi Petr - skála - a na té skále zbuduji svou církev a pekelné mocnosti ji nepřemohou.

Jenže hned potom - to již jsme u dnešního úryvku - Ježíš ukazuje, v čem toto jeho mesiášství spočívá: bude muset jít do Jeruzaléma, trpět, zemřít a vstát z mrtvých. A Petr si v tu chvíli, zdá se, své předchozí vyznání úplně pokazí. Bůh uchovej, Pane, to se ti nemůže stát!  Tohle se zaslíbenému Mesiáši přece nemůže přihodit! Ale Ježíš ho přísně pokárá: tohle už mu nezjevil Otec v nebesích, ale ‚tělo a krev‘. Jdi mi z očí, satane! Pohoršuješ mě, neboť nemáš na mysli věci božské, ale lidské.

Abychom však této přísné Ježíšově větě lépe porozuměli, je dobré se trochu zastavit nad zněním řeckého originálu Matoušova evangelia, protože v české verzi je ledacos ztraceno v překladu. Řecky věta zní {Upage ovpi,sw mou( Satana/\ ska,ndalon ei= evmou/( což doslovně přeloženo znamená  Jdi za mne, Satane; jsi mi kamenem úrazu. Ono slůvko skándalon - kámen úrazu - znamená něco jako překážku na cestě, nebo dokonce past, do které se lze chytit; takže se cesta komplikuje nebo je úplně znemožněna. Ve švédském překladu Bible z roku 1917 na tomto místě stojí Jdi pryč, Satane, a nestůj mi v cestě.

Petrovi Ježíšovo mesiášství nesdělilo tělo a krev, ale nebeský Otec - v tomto smyslu je tedy jeho smýšlení z Boha. Ale zároveň je Petr jen člověk a nemůže vlastně smýšlet jinak než lidsky: má rád svého Pána a nechce, aby se mu stalo něco zlého. A my jsme na tom velmi podobně jako on: máme první dary Ducha svatého, který naše smýšlení proměňuje tak, abychom dokázali alespoň trochu božská tajemství chápat: koneckonců slovo obrácení - metanoia - znamená proměnu mysli. Jenže zároveň jsme lidé - a naše lidství nemůžeme úplně odložit. Vždycky bude naše myšlení také z člověka, nikdy nebudeme Boží tajemství ve světě a v našich životech chápat zcela. Vždycky pro nás bude ukřižovaný Spasitel trochu záhadou. Vždycky budeme tajemství kříže v našem životě nést těžce, i když známe jeho spasitelnou moc. Jde ale přesně o to, co říká Ježíš: je třeba s pokorou jít ‚za něj‘, dát mu prostor. Je třeba nestát mu v cestě s našimi jen lidskými myšlenkami a koncepty. Netvářit se, že víme líp, co by měl udělat. Boží záměry pro nás mohou být tajemstvím, ale jedním si můžeme být jisti - On nás miluje, protože je Láska sama. Vše dopuštěné je k něčemu dobré, vše má smysl.