O třetí neděli postní budu číst místo kázání pastýřský list našich biskupů. Toto kázání je ze slavnosti Zvěstování Páně, která je o den později, v pondělí 25.3.

Slavnost Zvěstování Páně 2019

PRVNÍ ČTENÍ Iz 7, 10 - 14

Čtení z knihy proroka Izaiáše.

    Hospodin promluvil k Achazovi ( skrze proroka Izaiáše ) "Vyžádej si znamení od Hospodina, svého Boha, ať hluboko v podsvětí, či nahoře na výšinách!" Achaz však řekl: "Nebudu žádat, nebudu pokoušet Hospodina."
    Tu pravil Izaiáš: "Slyšte tedy, Davidův dome! Nestačí vám omrzovat lidi, že omrzujete i mého Boha? Proto vám dá znamení sám Pán: Hle, panna počne a porodí syna a dá mu jméno Emanuel (to je 'Bůh s námi').


Žl 40 (39), 7 - 8a. 8b - 9. 10. 11 Odp.: srv. 8a + 9b
Odp.: Hle, přicházím, Pane, splnit tvou vůli.

V obětních darech si nelibuješ, zato jsi mi otevřel uši. Celopaly a smírné oběti nežádáš, tehdy jsem řekl: "Hle, přicházím.
Odp.
Ve svitku knihy je o mně psáno: Rád splním tvou vůli, můj Bože, tvůj zákon je v mém nitru."
Odp.
Spravedlnost jsem zvěstoval ve velkém shromáždění, svým rtům jsem nebránil, ty to víš, Hospodine!
Odp.
Nenechal jsem si pro sebe tvou spravedlnost, o tvé věrnosti a pomoci jsem mluvil, nezatajil jsem tvou lásku a tvou věrnost před velkým shromážděním.
Odp.


DRUHÉ ČTENÍ Žid 10, 4 - 10

Čtení z listu Židům

    Krev býků a kozlů nemůže hříchy odstranit. A tak Kristus, když přicházel na svět, řekl: 'Dary ani oběti jsi nechtěl, ale připravils mi tělo. V celopalech a v obětech za hřích jsi neměl zálibu. Proto jsem řekl: Tady jsem, abych plnil, Bože, tvou vůli, jak je to o mně psáno ve svitku knihy.'
    Po prvních slovech: 'dary ani oběti, celopaly ani oběti za hřích jsi nechtěl a neměl jsi v nich zálibu' - a přece to všechno se obětuje podle Zákona - hned dodává: 'Tady jsem, abych plnil tvou vůli.' To první ruší, aby ustanovil to druhé. A touto 'vůlí' jsme posvěceni obětováním těla Ježíše Krista jednou provždy.

EVANGELIUM Lk 1, 26 - 38

Slova svatého evangelia podle Lukáše. 

   " Anděl Gabriel byl poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené s mužem jménem Josef z Davidova rodu a ta panna se jmenovala Maria.
    Anděl k ní vešel a řekl: "Bud' zdráva, milostiplná! Pán s tebou!" Když to slyšela, ulekla se a uvažovala, co má ten pozdrav znamenat. Anděl jí řekl: "Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha. Počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího. Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida, bude kralovat nad Jakubovým ro-dem navěky a jeho království nebude mít konce."
    Maria řekla andělovi: "Jak se to stane? Vždyť muže nepoznávám." Anděl jí odpověděl: "Duch svatý sestoupí na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní. Proto také dítě bude nazváno svaté, Syn Boží. I tvoje příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a je už v šestém měsíci, ačkoli byla považována za neplodnou. Vždyť u Boha není nic nemožného."
    Maria řekla: "Jsem služebnice Páně: ať se mi stane podle tvého slova." A anděl od ní odešel.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Slůvko pro děti:

Milé děti,

Slyšeli jsme, že Panna Maria byla po setkání s andělem Gabrielem ve velkých rozpacích: napřed se polekala a pak se ptala, jak je to vůbec možné. Ale nakonec souhlasila, že bude Ježíšovou matkou. A stalo se to proto, že uvěřila tomu, co jí Gabriel říkal: že na ten úkol nebude sama, že jí Bůh dá všechnu potřebnou milost, aby to zvládla. Právě Mariina víra byla v tu chvíli to nejdůležitější. Proto jí taky o něco později říká její sestřenice Alžběta, když se potkají: Blahoslavená, která jsi uvěřila, že se splní to, co Ti bylo řečeno od Pána.

Milí bratři a sestry,

   Při příležitosti slavnosti Zvěstování Páně většinou vzpomínáme na pokoru a ochotu Matky Boží vůči přijetí Božího plánu s jejím životem. Dnes bych se chtěl však na dnešní evangelium podívat poněkud jinak než obvykle.

   Pouštní otcové prvních křesťanských staletí používali krátké, nazpaměť naučené citace z Písma svatého jako obranu proti různým druhům logismů, tedy myšlenek, které v nich vzbuzovaly pokušení – a velmi často to bylo pokušení opustit klášter či poustevnu a začít život někde jinde a nějak jinak. A může-li nám být text dnešního evangelia prospěšný v podobném smyslu (aniž bychom si z Božího Slova chtěli dělat pouhou pomůcku pro nějaké zbožné cvičení) mohlo by to být právě povzbuzení v pochybnostech před nějakým důležitým životním rozhodnutím; a samozřejmě také dodání odvahy jít po cestě, kterou jsme si již zvolili, ve chvíli, kdy by člověk měl pokušení ji vzdát.

    Říká se, že dnes víc než dříve mají lidé strach učinit nějaké závazné rozhodnutí, a proto prý ubývá těch, kteří se odváží vstoupit do manželství nebo přijmout jakékoli povolání k duchovnímu stavu. Možná že je to trochu jinak – strach je možná úplně stejný, ale na lidské rovině máme asi méně záchytných a opěrných bodů, které by nám pomohly tento strach překonávat. Svět kolem nás je složitý, nepřehledný, a navíc se rychle mění. Každý z nás ve svém okolí vidí mnoho příkladů, kdy příběh manželství nebo duchovního povolání nějak ztroskotal.  A ještě navíc víme, že ne vždycky se to stalo, protože by dotyčný byl lehkovážný či se třeba málo modlil. To není příliš povzbudivé.

    Panna Maria má ve chvíli zvěstování také obavy. Nejprve ani nechápe, ‚co má ten pozdrav znamenat‘, a pak, když se dozví o svém vyvolení, má oprávněnou námitku, že za současného stavu věcí přece něco takového není možné ‚ Jak se to stane, vždyť muže nepoznávám?‘ Když ale budeme pozorně naslouchat všemu, co v dnešním evangeliu říká anděl Gabriel, uvidíme, že mluví vlastně jen na jedno téma: Boží moc a Boží milost. Gabriel nazaretskou Pannu vůbec lidsky nepovzbuzuje ‚neboj, to zvládneš, příbuzní to pochopí a pomohou Ti‘. Ani jí nic nedává rozkazem ‚Bůh tak rozhodl a basta‘. První odkaz na Boží moc je už v pozdravu: Zdrávas, milostí zahrnutá. A pak pokračuje: Duch svatý sestoupí na Tebe a Boží moc Tě zastíní. A nakonec, aby zaslíbení bylo úplně jisté, dává příklad, že Bůh skutečně dělá velké věci, věci mimo naši představivost a možnosti: I Tvoje příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna, ačkoli byla považována za neplodnou. Vždyť u Boha není nic nemožného.

     Naše obavy, naše logismy jsou podobné: Jak to zvládnu? Bude mne za dvacet let ještě mít rád? Jak bude za dvacet let vypadat církev? Případně v těžkostech na již nastoupené cestě Už na to nemám, je to příliš těžké nebo Měl jsem se tenkrát rozhodnou jinak. V takových chvílích můžeme použít jako obranu andělova slova z dnešního evangelia: Neboj se, člověče. U Boha není nic nemožného.