Slavnost Seslání Ducha Svatého 2016

1. ČTENÍ Sk 2, 1-11
Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali mluvit.

Čtení ze Skutků apoštolů.
    Nastal den letnic a všichni byli společně pohromadě. Najednou se ozval z nebe hukot, jako když se přižene silný vítr, a naplnil celý dům, kde se zdržovali. A ukázaly se jim jazyky jako z ohně, rozdělily se a nad každým z nich se usadil jeden. Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali mluvit cizími jazyky, jak jim Duch vnukal, aby promlouvali.
    V Jeruzalémě bydleli zbožní židé ze všech možných národů pod nebem. Když se ten zvuk ozval, hodně lidí se sběhlo a byli ohromeni, protože každý z nich je slyšel, jak mluví jeho vlastní řečí. Žasli, divili se a říkali:
    "Ti, co tak mluví, nejsou to Galilejci? Jak to tedy, že každý z nás slyší svou mateřštinu? My Partové, Médové, Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judska a Kapadokie, Pontu a Asie, Frýgie a Pamfýlie, Egypta a lybijského kraje u Kyrény, my, kteří jsme připutovali z Říma, židé i proselyté, Kréťané i Arabové: slyšíme, jak našimi jazyky hlásají velké Boží skutky."


Žl 104 (103), 1ab+24ac. 29bc-30. 31+34 Odp.: srv. 30

Odp.
.: Sešli svého ducha, Hospodine, a obnov tvář země! nebo: Aleluja. Veleb, duše má, Hospodina! Hospodine, můj Bože, jsi nadmíru velký! jak četná jsou tvá díla, Hospodine! Země j e plná tvého tvorstva.
Odp.
Hynou, když vezmeš jim život, a vracej í se do svého prachu. Když sešleš svého ducha, jsou stvořeni, a obnovuješ tvář země.
Odp.
Nechť věčně trvá Hospodinova sláva, ať se Hospodin těší ze svého díla! Kéž se mu líbí má píseň: má radost bude v Hospodinu.
Odp.



2. ČTENÍ Gal 5, 16-25
Ovoce Ducha.

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Galaťanům.
Bratři!
   Žijte duchovně a nepropadnete žádostem těla. Tělo totiž touží proti duchu, a duch zase proti tělu. Jsou to věci, které si navzájem odporují, takže neděláte, co byste chtěli. Jestliže se však necháváte vést Duchem, nejste už pod Zákonem.
   K jakým skutkům vede tělo, je všeobecně známo. Je to: smilstvo, nečistota, chlípnost, modloslužba, čarodějnictví, nepřátelství, sváry, žárlivost, hněvy, ctižádost, nesvornost, stranictví, závist, (vraždy,) opilství, hýření a jiné takové věci. Řekl jsem vám to už dříve a říkám to ještě jednou: lidé, kteří takovéto věci dělají, nebudou mít podíl v Božím království.
   Ale ovocem Ducha je láska, radost, pokoj, shovívavost, vlídnost, dobrota, věrnost, tichost, zdrženlivost. Proti takovým věcem se nestaví žádný zákon. Ti, kdo náležejí Kristu Ježíši, ukřižovali svoje tělo i s jeho vášněmi a žádostmi.
   Protože Duch je naším životem, podle Ducha také jednejme!


EVANGELIUM Jan 15, 26-27; 16, 12-15
Duch pravdy uvede vás do celé pravdy.

Slova svatého evangelia podle Jana.
Ježíš řekl svým učedníkům:
   "Až přijde Přímluvce, kterého vám pošlu od Otce, Duch pravdy, který vychází od Otce, ten vydá o mně svědectví. Vy také vydávejte svědectví, neboť jste se mnou od začátku.
   Měl bych vám ještě mnoho jiného říci, ale teď byste to nemohli snést. Ale až přijde on, Duch pravdy, uvede vás do celé pravdy. On totiž nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit to, co uslyší, a oznámí vám, co má přijít. On mě oslaví, protože z mého vezme a vám to oznámí. Všechno, co má Otec, je moje; proto jsem řekl, že z mého vezme a vám to oznámí."

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Milí bratři a sestry,

Jistě mnoho z vás při poslechu prvního čtení napadlo, jak by to bylo krásné, kdybychom i my - například po přijetí svátosti biřmování - dostali dar mluvit cizími jazyky. Žádná práce, žádná drahá jazyková škola, žádné stupně začátečníka, mírně a středně pokročilého, žádná slovíčka - všechno hned, zadarmo a plynně, jakoukoli řeč chcete. Pokud však onen úryvek necháme doznít do konce, dozvíme se, že učedníci se s cizinci, přítomnými v Jeruzalémě, vůbec nebavili o tom, jaká byla cesta nebo jestli už mají ubytování. My, kteří jsme připutovali z Říma, židé i proselyté, Kréťané i Arabové: slyšíme, jak našimi jazyky hlásají velké Boží skutky."  Učedníci dostávají dar mluvit cizími jazyky právě pro tohle - aby dokázali celému tehdy známému světu svědčit v síle Ducha o Ježíši.

Pokud první čtení vnímáme takto, hned se dostaví další myšlenka - ti, kterým máme o Ježíši svědčit my, jsou především naši nevěřící a hledající bratři a sestry, současný člověk 21.století. A právě zde narážíme na potíž, na úskalí, před kterým jsme do jisté míry bezradní a které, zdá se, vyžaduje stejnou pomoc Ducha svatého jako o Letnicích. Většina našich současníků přestává totiž být schopná našemu křesťanskému a církevnímu jazyku rozumět.

Četl jsem si před časem pro zlepšení nálady knížečku Poslední slovo mají děti, kterou vydalo brněnské katechetické centrum. Obsahuje autentické velmi úsměvné výroky dětí z náboženství. Mnoho z nich naprosto přesně ilustruje svrchu řečený problém: děti zaslechnou například při mši svaté text modlitby, a některá slůvka si přeloží do současného jazyka-tak vznikají krásná spojení typu Ty jediný jsi sprchovaný, Pohni, abys den sváteční světil či trpěl pod polským pirátem. Odborníci na atomovou fyziku si zase mohou přijít na své žalmovými verši Pokrop mne izotopem a budu čistý nebo Hospodin nás živí jadernou pšenicí. Podobně jsem se pokoušel dětem při přípravě na první svaté přijímání vysvětlit, že nepožádat manželku bližního svého neznamená nepoprosit jí o trochu, dejme tomu, cukru, který mi momentálně v domácnosti chybí a večerka už má zavřeno.

  

Jistě by nebylo, milí bratři a sestry, cestou přepsat všechny liturgické a jiné modlitby, případně Písmo, do současného jazyka. Je důležité,aby jazyk bohoslužby nebyl zároveň tím, který je užíván běžně, při hovorech o banálních věcech. Navíc je ten problém hlubší -nejen na rovině slovní komunikace, ale i myšlení: přestáváme chápat význam symbolů a znamení, protože jsme ztratili přístup k hlubině našeho bytí. O tom, co je důležité, ale očím neviditelné, neumíme už příliš hovořit ani přemýšlet, a často jako bychom se zde styděli či báli. Navíc to viditelné, co je na povrchu, je čím dál pestřejší a zajímavější a mnoho lidí si tím dokáže natolik zaplnit životy, že nic jiného už neřeší.

V čem nám tedy dnes Boží Duch má pomoci, jaký dar nám má dát, aby druzí naší řeči o Bohu rozuměli? Myslím, že není lepší odpověď, než v jedné pohádce otce Špidlíka o profesorovi, který dostal za úkol vymyslet řeč všem lidem srozumitelnou. Když se o to pokoušel vlastním úsilím, skončil dost špatně - jako potrhlý podivín, jemuž nakonec nerozuměli ani jeho kolegové na univerzitě. Nakonec však se mu to přece jen podařilo, když ho v parku objalo malé děvčátko a řeklo mu, že ho má rádo.  Říkejte každému Mám vás rád -volá na konci pohádky profesor- tomu rozumějí Němci, Angličané i staří Římané. Pokud je základní touha lidského srdce stále stejná - je-li v ní nostalgie po Lásce, k jejímuž obrazu jsme byli stvořeni, pak jsou oslovitelní i naši současníci. Kéž dá Duch svatý uzrát v našem životě svým plodům lásky, radosti a pokoje - to bude řeč všem srozumitelná.

 .