28. neděle v mezidobí B 2021

 

1. ČTENÍ Mdr 7, 7-11

Čtení z knihy Moudrosti.

   Modlil jsem se, a byl mi dán rozum, prosil jsem, a ducha moudrosti v úděl jsem přijal. Jí jsem dal přednost před žezly a trůny a bohatství ve srovnání s ní jsem pokládal za nic.
   Nesrovnával jsem s ní neocenitelný drahý kámen, protože všechno zlato je vzhledem k ní jen troška písku a za bláto lze počítat vedle ní stříbro. Miloval jsem ji nad zdraví a krásu, chtěl jsem ji mít raději než denní světlo, poněvadž nehasne její záře.
   Spolu s ní se mi dostalo všeho dobra a skrze ni nespočetného bohatství.

Žl 90 (89), 12-13. 14-15. 16-17 Odp.: 14
Odp.: Nasyť nás, Pane, svou slitovností, abychom se radovali.

Nauč nás počítat naše dny, ať dojdeme k moudrosti srdce. Obrať se, Hospodine, jak dlouho ještě budeš čekat? Slituj se nad svými služebníky!
Odp.
Nasyť nás brzy svou slitovností, ať jásáme a radujeme se po celý život! Potěš nás za dny, kdy jsi nás soužil, za léta, kdy jsme zakoušeli zlé.
Odp.
Nechť se ukáže tvým služebníkům tvoje dílo, tvá sláva jejich synům. Ať je nad námi dobrotivost Pána, našeho Boha, dej zdar práci našich rukou, dej zdar práci našich rukou!
Odp.

2. ČTENÍ Žid 4, 12-13

Čtení z listu Židům.

   Boží slovo je plné života a síly, ostřejší než každý dvojsečný meč: proniká až k rozdělení duše a ducha, kloubů a morku, a pronáší soud i nad nejvnitřnějšími lidskými myšlenkami a hnutími. Není tvora, který by se před ním mohl ukrýt, před jeho očima je všechno nahé a odkryté a jemu se budeme zodpovídat.

EVANGELIUM Mk 10, 17-30

Slova svatého evangelia podle Marka.

   Když se Ježíš vydával na cestu, přiběhl nějaký člověk, poklekl před ním a ptal se ho: "Mistře dobrý, co musím dělat, abych dostal věčný život?"
   Ježíš mu odpověděl: "Proč mě nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, jenom jeden: Bůh. Znáš přikázání: 'Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nevydáš křivé svědectví, nebudeš podvádět, cti svého otce i matku!' "
   On mu na to řekl: "Mistře, to všechno jsem zachovával od svého mládí."
   Ježíš na něho pohleděl s láskou a řekl mu: "Jedno ti schází: Jdi, prodej všechno, co máš, a rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pak přijď a následuj mě! " On pro to slovo zesmutněl a odešel zarmoucen, protože měl mnoho majetku.
   Ježíš se rozhlédl a řekl svým učedníkům: "Jak těžko vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!" Učedníci užasli nad jeho slovy. Ježíš jim však znovu řekl: "Děti, jak je těžké vejít do Božího království! Spíš projde velbloud uchem jehly, než vejde bohatý do Božího království."
   Oni užasli ještě víc a říkali si mezi sebou: "Kdo tedy může být spasen?" Ježíš na ně pohleděl a řekl: "U lidí je to nemožné, ale ne u Boha. Vždyť u Boha je možné všechno."
   Tu mu řekl Petr: "My jsme opustili všechno a šli jsme za tebou." Ježíš odpověděl: “Amen, pravím vám: Nikdo není, kdo by opustil dům, bratry nebo sestry, matku nebo otce, děti nebo pole pro mě a pro evangelium, aby nedostal stokrát víc nyní v tomto čase: domy, bratry a sestry, matky a děti i pole, a to i přes pronásledování, a v budoucím věku život věčný."

______________________________________________________

Slůvko pro děti:

Pán Ježíš říká tomu člověku z dnešního evangelia věc, která není příjemná: usvědčuje ho z toho, že lpí na tom, co má, a není schopen se toho zbavit. Jenže zároveň se na něho dívá s láskou. Pán Bůh se na nás vždycky dívá s láskou – a to i když nám zároveň říká, že musíme v našem životě něco změnit.

Milí bratři a sestry,

Dnešní evangelium vydává svědectví o pravdivosti druhého čtení z listu Židům, které hovoří o tom, jak nás Boží slovo vnitřně soudí. Ústřední je věta, kterou Ježíš říká přibližně uprostřed onoho úryvku, poté, co na bohatého mladíka pohlédl s láskou: "Jedno ti schází: Jdi, prodej všechno, co máš, a rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pak přijď a následuj mě! "

Je úplně jasné, že to byl zásah na citlivé místo, že se Ježíš svým slovem v duši onoho člověka dotkl něčeho velmi podstatného, že bohatý mladík byl vlastně usvědčen z toho, že na svém bohatství lpí. Proto také odešel smutný a zarmoucený. Nevíme, co se stalo potom, příběh je otevřený; možná se později třeba dokázal svého majetku zbavit, vrátit se a následovat Ježíše.

Máme tu zkušenost asi všichni, Boží slovo je opravdu někdy jako dvojsečný meč; vynáší soud i nad tím, o čem třeba víme jen my sami a za co se stydíme. Boží slovo často utěšuje a vlévá nám naději, ale stejně tak nás může zneklidňovat, vytrhovat z naší falešné spokojenosti se sebou, někdy nás může i vylekat nebo rozesmutnit, právě jako bohatého člověka z evangelia.  

Všimněme si ale dobře ještě jednou, že Ježíš na bohatého mladíka hledí s láskou, i když mu říká holou a pro něj nepříjemnou pravdu. Boží slovo nám může odhalit náš hřích, ale zároveň nás vždy ubezpečuje o tom, že jsme milované Boží děti, ať se děje cokoli. Bez tohoto vědomí bychom vlastně ani nedokázali se sebou něco udělat, viděli bychom ve světle Božího slova pouze naši slabost a ubohost, a to by nás rozhodně nemotivovalo ke snaze o polepšení, spíš by nás to přivádělo k zoufalství. Boží láska ke každému člověku bez rozdílu je mnohem a mnohem větší a důležitější skutečnost, než náš hřích. A jedině jsme-li si tímhle ve víře jistí, můžeme se s radostí a lehkostí vydat na cestu nápravy života.