Slavnost Ježíše Krista Krále A 2023

1. ČTENÍ Ez 34,11-12.15-17

Čtení z knihy proroka Ezechiela.

Tak praví Hospodin:
    "Hle, já sám vyhledám své stádo a ujmu se ho. Jako se pastýř stará o své stádo, když je mezi svými rozptýlenými ovcemi, tak budu pečovat o své ovce a vysvobodím je ze všech míst, kam se rozprchly v mlhavém a mračném čase.
    Já budu pást své stádo, já jim dám odpočinek - praví Pán, Hospodin. Budu hledat ztracené, zpět přivedu rozptýlené, obvážu zraněné, posílím slabé, budu střežit tučné a silné, pást je budu svědomitě.
    Co se pak týká vás, moje stádo - tak praví Pán, Hospodin - budu soudit mezi ovcí a ovcí, mezi berany a kozly."

Žl 23 (22), 1-2a.2b-3.5.6 Odp.: 1
Odp.: Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám.

Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám, dává mi prodlévat na svěžích pastvinách.
Odp.
Vodí mě k vodám, kde si mohu odpočinout. Občerstvuje mou duši, vede mě po správných cestách pro svoje jméno.
Odp.
Prostíráš pro mě stůl před zraky mých nepřátel, hlavu mi mažeš olejem, má číše přetéká.
Odp.
Štěstí a přízeň mě provázejí po všechny dny mého života, přebývat smím v Hospodinově domě na dlouhé, předlouhé časy.
Odp.

2. ČTENÍ 1Kor 15,20-26.28

Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.

Bratři a sestry!
    Kristus vstal z mrtvých, a to jako první z těch, kteří zesnuli. Protože smrt přišla skrze člověka, přijde skrze člověka také vzkříšení mrtvých. Jako totiž pro svoje spojení s Adamem všichni propadli smrti, tak zase pro svoje spojení s Kristem všichni budou povoláni k životu. Ale každý v tom pořadí, jaké mu patří: na prvním místě je Kristus; pak ti, kteří jsou Kristovi, až přijde. Potom nastane konec, až odevzdá své království Bohu a Otci a až zlomí vládu všech možných knížat, mocností a sil.
    On totiž musí kralovat, 'dokud mu (Bůh) nepoloží všechny jeho nepřátele k nohám'. jako poslední nepřátel bude pak zničena smrt. A až mu bude všecko podřízeno, tehdy se i sám Syn podřídí tomu, který mu to všecko podřídil, aby byl Bůh všechno ve všem.

EVANGELIUM Mt 25,31-46

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Ježíš řekl svým učedníkům:
    "Až přijde Syn člověka ve své slávě a s ním všichni andělé, posadí se na svůj slavný trůn a budou před něj shromážděny všechny národy. A oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů. Ovce postaví po své pravici, kozly po levici.
    Tu řekne král těm po své pravici: 'Pojďte, požehnaní mého Otce, přijměte jako úděl království, které je pro vás připravené od založení světa. Neboť jsem měl hlad, a dali jste mi najíst, měl jsem žízeň, a dali jste mi napít; byl jsem na cestě, a ujali jste se mě, byl jsem nahý, a oblékli jste mě; byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste ke mně.'
    Spravedliví mu na to řeknou: 'Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a dali jsme ti najíst, žíznivého, a dali jsme ti napít? Kdy jsme tě viděli na cestě, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě? Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme k tobě?'
    Král jim odpoví: 'Amen, pravím vám: Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali.'
    Potom řekne těm po levici: 'Pryč ode mě, vy zlořečení, do věčného ohně, který je připraven pro ďábla a jeho anděly. Neboť jsem měl hlad, a nedali jste mi najíst, měl jsem žízeň, a nedali jste mi napít; byl jsem na cestě, a neujali jste se mé, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mě.'
    Tu mu na to řeknou také oni: 'Pane, kdy jsme tě viděli hladového nebo žíznivého, na cestě nebo nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?'
    On jim odpoví: 'Amen, pravím vám: Cokoli jste neudělali pro jednoho z těchto nejposlednějších, ani pro mne jste neudělali.'
    A půjdou do věčného trápení, spravedliví však do věčného života."

_______________________________________________________ 

Slůvko pro děti

Milé děti,

 Dneska je slavnost Ježíše Krista Krále, a tak bychom čekali, že v biblických postavičkách bude Pán Ježíš na nějakém trůnu, s korunou na hlavě a s žezlem. Jenže on je tady zobrazený tak, jak ho dobře známe – jako pastýř, který se stará o své ovečky. Pán Ježíš je úplně jiný král, než ti ostatní, kteří mají nějakou moc ( dneska už to většinou nejsou králové, ale třeba prezidenti, nebo předsedové vlád, nebo tak něco). Žádný lidský král (nebo prezident, nebo předseda vlády) nemůže dobře znát všechny lidi, kterým vládne, i kdyby chtěl – prostě to lidsky není možné. A i kdyby je znal, tak je nemůže mít rád všechny stejně. Pán Ježíš ale zná všechny lidi - a všechny má stejně rád.

Milí bratři a sestry,

Nejdůležitější text ze stolu dnešního Božího slova je jistě scéna posledního soudu z Matoušova evangelia. Je ale důležité, abychom kvůli pozornosti vůči dnešnímu evangeliu nepřeslechli i poselství prvního čtení a žalmu. Ty totiž uvádějí scénu posledního soudu do kontextu. Bez nich bychom mohli snadno pochopit pětadvacátou kapitolu Matoušova evangelia jen jako morální imperativ; nebo jako seznam podmínek, které je nutno splnit, abychom se dostali do nebe.

 Dalo by se říci, že dnešní evangelium začíná tam, kde končí první čtení. Poslední věta z dnešního úryvku knihy proroka Ezechiele je tato: Co se pak týká vás, moje stádo - tak praví Pán, Hospodin - budu soudit mezi ovcí a ovcí, mezi berany a kozly. Ježíš právě zde navazuje: Syn člověka, až přijde ve slávě, oddělí jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů. V prvním čtení je však důležité to, co tomuto soudu předchází. Je to láskyplná a důsledná péče pastýře o své stádo. Pastýř své ovečky odvádí z nebezpečných míst tam, kde je bezpečí, hledá ztracené, uzdravuje zraněné, posiluje slabé. Nejprve se stará a pečuje – a až potom soudí.

 Žalm 23 je pak vyznáním někoho, kdo tuto lásku a péči pastýře opravdu zakouší a vnímá, kdo se z ní raduje, kdo jasně vidí všechna dobra, která z ní pro jeho život vyplývají. Hospodinova láska a péče žalmistovi stačí, nic dalšího už ke štěstí nemá zapotřebí. Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám.

 Scéna posledního soudu z dnešního evangelia nám říká, že na konci času budeme souzeni z činné lásky vůči druhým lidem. Ale pokud člověk sám nezakouší, že je milován, je takové prokazování skutků lásky vůči druhým velice nesnadné. To, že nám někdo dělá dobrý skutek z povinnosti, ale sám nezakouší to, že je milován, zpravidla snadno poznáme. Určitě jste, milí bratři a sestry, někdy v životě zažili, že vám někdo pomohl a posloužil, jenže jsme u toho cítili onen zvláštní postoj jakési zahořklosti a nevyřčené výčitky: Já se pořád obětuju, ale nikdo mi za to není vděčný. Jestliže sami máme darovat druhým lásku - ne proto, že se to musí, ale s radostí a pro lásku samotnou – musíme sami zakoušet, že jsme milováni. Musíme sami čerpat, abychom mohli dávat dál.

Vyvolení po Ježíšově pravici se ve scéně posledního soudu diví, že když někomu pomohli, byl to vlastně On sám. Možná nevěděli, že Pán je v každém potřebném přítomný. Možná ale, že to věděli, ale že v onu chvíli, kdy poskytli druhému člověku trochu lásky a pomoci, na to vlastně nemysleli. Prostě poskytli lásku pro lásku, dobro pro dobro - ne proto, že se to má, nebo že v onom potřebném je Ježíš, který se mi v budoucnu odmění. Šířili kolem sebe dobro a lásku, protože sami věděli, jaké je to být milován. Dávali život, protože si byli vědomi, že oni sami jej mají od Hospodina v plnosti.