17. neděle v mezidobí C 2016

1. ČTENÍ Gn 18,20-32

Čtení z první knihy Mojžíšovy.

   Hospodin řekl: "Nářek na Sodomu a Gomoru je velký, jejich hřích je velmi těžký. Chci sestoupit a podívat se, zda doopravdy dělají všechno, co odpovídá stížnosti, která ke mně přichází, nebo ne. Chci to vědět."
   Tři mužové se odtamtud vydali na cestu a šli do Sodomy, zatímco Abrahám stále ještě stál před Hospodinem. Abrahám přistoupil a pravil: "Skutečně chceš zahubit spravedlivého s viníkem? Snad je v městě padesát spravedlivých, chceš to místo zahubit a neodpustit kvůli padesáti spravedlivým, kteří jsou v něm? Vzdal od sebe takovou myšlenku, že bys mohl takhle jednat: usmrtit spravedlivého spolu s viníkem. To by se vedlo spravedlivému stejně jako viníkovi. Vzdal od sebe takovou myšlenku! Copak by mohl soudce celé země nejednat spravedlivě?"
   Hospodin řekl: "Najdu-li v Sodomě padesát spravedlivých v městě, odpustím kvůli nim celému tomu místu." Abrahám se ujal slova a řekl: "Jsem velmi smělý, že mluvím k svému Pánu, já, který jsem prach a popel. Snad bude scházet pět z padesáti, zahubíš kvůli těm pěti celé město?" (Hospodin) odpověděl: "Nezahubím, jestliže jich tam najdu čtyřicet pět." (Abrahám) pokračoval v rozmluvě s ním: "Snad jich tam najdeš jen čtyřicet." Odpověděl: "Neudělám to kvůli čtyřiceti."
    (Abrahám) řekl: "Nechť se můj Pán nezlobí a dovolí mi mluvit: Snad se jich tam najde jen třicet."
   Odpověděl: "Neudělám to, najdu-li jich třicet."
    (Abrahám) řekl: "Jsem velmi smělý, že mluvím k svému Pánu. Snad se jich tam najde dvacet."
   Odpověděl: "Nezahubím kvůli dvaceti."
    (Abrahám) řekl: "Nechť se nezlobí můj Pán a dovolí mi mluvit ještě tentokrát. Snad se jich tam najde jen deset." Pravil: "Nezahubím kvůli deseti."


ŽI 138(137),1-2a.2bc+3.6-7ab.7c-8

Odp.: Když jsem volal, Hospodine, vyslyšels mě.

Chci tě chválit, Hospodine, celým svým srdcem, žes vyslyšel slova mých úst. Budu ti hrát před anděly, vrhnu se na tvář směrem k tvému svatému chrámu.
Odp.
Slavit budu tvé jméno pro tvou dobrotu a tvou věrnost. Když jsem volal, vyslyšels mě, v mé duši jsi rozhojnil sílu.
Odp.
Jistě, vznešený je Hospodin, a přece shlíží na pokorného, pyšného však zdaleka pozná. Když procházím soužením, zachováváš mi život, proti hněvu mých nepřátel napřahuješ ruku.
Odp.
. Zachraňuje mě tvá pravice. Hospodin pro mě dokončí, co začal. Hospodine, tvá dobrota trvá navěky, dílo svých rukou neopouštěj!
Odp.


2. ČTENÍ Kol 2,12-14

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Kolosanům. 

Bratři!
Křtem jste byli spolu s Kristem položeni do hrobu, a tím také zároveň s ním vzkříšeni, protože jste uvěřili, jak velikou moc má Bůh, který ho vzkřísil z mrtvých.
I vás, když jste byli mrtví pro své hříchy a když vaše tělo bylo neobřezáno, zase oživil zároveň s ním. Odpustil nám všecky hříchy, zrušil dlužní úpis, který svědčil proti nám svými předpisy, a nadobro ho zničil tím, že ho přibil na kříž.


EVANGELIUM Lk 11,1-13

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Jednoho dne se Ježíš modlil na nějakém místě. Když přestal, řekl mu jeden z jeho učedníků: "Pane, nauč nás modlit se, jako i Jan naučil své učedníky."
   Odpověděl jim: "Když se modlíte, říkejte: Otče, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Chléb náš vezdejší dávej nám každý den. A odpusť nám naše hříchy, neboť i my odpouštíme každému, kdo se proviňuje proti nám. A neuved' nás v pokušení." Řekl jim dále: "Někdo z vás bude mít přítele a půjde k němu o půlnoci s prosbou: 'Příteli, půjč mi tři chleby. Právě totiž ke mně přišel můj přítel, který je na cestách, a nemám, co bych mu předložil.' On však by mu zevnitř odpověděl: 'Neobtěžuj mě! Dveře jsou už zavřeny a moje děti jsou se mnou na lůžku. Nemohu vstát a dát ti to.' Říkám vám: Když přece vstane a dá mu, tedy ne proto, že je to jeho přítel, ale pro jeho neodbytnost se zvedne a dá mu všechno, co potřebuje.
   Proto vám říkám: Proste, a dostanete; hledejte, a naleznete; tlučte, a otevře se vám. Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu se otevře. Je mezi vámi takový otec, že když ho syn poprosí o chléb, on mu dá kámen? Anebo když ho poprosí o rybu, on mu dá místo ryby hada? Anebo když ho poprosí o vejce, on mu dá štíra? Jestliže tedy vy, třebaže jste zlí, umíte dávat svým dětem dobré dary, čím spíše nebeský Otec dá Ducha svatého těm, kdo ho prosí! "

Milí bratři a sestry,

Obraz Hospodina v dnešním prvním čtení je velmi zvláštní: Nejprve se rozhoduje, že chce Sodomu a Gomoru zničit kvůli hříchu jejich obyvatel, ale Abrahámova přímluva jej jakoby přiměje, aby si zničení Sodomy a Gomory rozmyslel a svůj plán změnil. Právem nám mohou okamžitě vyvstat otázky: Je Bůh někdo, koho lze přemluvit?  A je méně milosrdný, než Abrahám? Je třeba ho modlitbou ukonejšit, aby se přestal hněvat?

A co je ještě podivnější: jakoby tato představa o Bohu byla ještě podpořena krátkým Ježíšovým podobenstvím o půjčení tří chlebů. Jakoby byl Bůh někdo, koho našimi modlitbami vlastně obtěžujeme, a kdo nám vyhoví jen proto, aby od nás měl pokoj.

Vzpomněl jsem si v souvislosti s dnešními texty na jedno vyobrazení, které jsem před pěti lety viděl v kostele v italském San Gimignanu: Rozhněvaný Bůh Otec drží v ruce blesk, který chce vrhnout na zem, ale u paty jeho trůnu klečí Pán Ježíš a ukazuje mu své rány; z druhé strany zcela symetricky klečí Panna Maria a stejným gestem ukazuje Otci svá ňadra, jimiž Ježíše jako dítě krmila. Smysl je jasný; je stejný, jako jeden verš ze známé mariánské písně, ve které Matku Boží prosíme: mateřskou nám lásku zjev, odvrať od nás Boží hněv.

Jenže takto to není; Syn a Matka Boží nejsou milosrdnější než Otec. Otec je pramen vší lásky a všeho milosrdenství, jeho opravdový obraz poznáváme v Ježíšově podobenství o marnotratném synu, a především v samotném Ježíši, tak jak to říká v Janově evangeliu Filipovi: ‚Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mě neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce‘.

Cílem dnešního Božího slova tedy není to, abychom si na základě něho udělali nějakou představu o tom, jaký je Otec-toho nám zjevuje Ježíš. Cílem je obrácení pozornosti k nám samým, k tomu, jak si ‚před Pánem stojíme‘- jako se o Abrahámovi v prvním čtení říká, že stál před Hospodinem.

Vzhledem k prvnímu čtení se to možná nejvíce týká toho, zda dokážeme být velkorysí jako Otec. Zda dokážeme vidět dobro i tam, kde zdánlivě žádné není, jako Hospodin nechtěl zničit Sodomu a Gomoru, jestliže se v ní najde alespoň deset spravedlivých.  Zda dokážeme přijímat a napodobovat Boží lásku ke každému jednotlivému člověku; a proto nikoho nevidět jako součást masy, ale tak, jak ho vidí Bůh.

Hlavní poselství je pak shrnuto v oněch Ježíšových slovech Proste a dostanete. Opravdový zájem o druhého nás má vést k upřímné a vytrvalé modlitbě – a to ne proto, abychom něco z Hospodina vymámili, ale opět kvůli správnému postoji našeho srdce. Vytrvalou modlitbou roste naše trpělivost, důvěra i vděčnost – a zároveň schopnost rozlišit, zda to, oč prosím, je opravdu dobré.