14. neděle v mezidobí C 2016

 1. ČTENÍ Iz 66,10-14c 

Čtení z knihy proroka Izaiáše.
   Plesejte s Jeruzalémem, jásejte nad ním, všichni, kdo ho milujete, radujte se s ním, radujte se, všichni, kdo nad ním naříkáte, abyste sáli do sytosti z prsu, který utěšuje, abyste srkali s rozkoší ze zdroje jeho slávy.
   Neboť tak praví Hospodin: "Hle, přivalím na něj blaho jako řeku, jako rozvodněný potok slávu národů.
   Jeho kojence ponesou na zádech a na klíně je budou laskat. Jako matka utěšuje svého syna, tak já vás potěším, v Jeruzalémě naleznete útěchu. Uvidíte to a vaše srdce se zaraduje, jak tráva vypučí vaše kosti.
   Hospodinova ruka se ukáže na jeho služebnících."


Žl 66(65),1-3a.4-5.6-7a.16+20 

      Odp.: Jásejte Bohu, všechny země!

      Jásejte Bohu, všechny země, opěvujte slávu jeho jména, vzdejte mu velkolepou chválu! Řekněte Bohu: "Jak úžasná jsou tvá díla!
Odp.
Ať se ti koří celá země, ať ti zpívá, nechť opěvuje tvé jméno." Pojďte a pozorujte Boží skutky: podivuhodně jednal s lidmi!
Odp.
Moře proměnil v souš; suchou nohou přešli řeku, proto se radujme v Bohu! Vládne svou mocí navěky.
Odp.
Pojďte, slyšte, všichni bohabojní, chci vyprávět, co prokázal Bůh mé duši. Bůh bud' veleben, že neodmítl mou prosbu, že mi neodňal svou lásku.
Odp.


2. ČTENÍ Gal 6,14-18

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Galaťanům.
Bratři!
   Ať je daleko ode mě, abych se chlubil něčím jiným než křížem našeho Pána Ježíše Krista, kterým je pro mě ukřižován svět a já světu. Vždyť ani obřízka nic není, ani neobřezanost, ale nové stvoření.
   A na všechny, kdo se v jednání budou řídit touto zásadou, ať přijde pokoj a milosrdenství, totiž na (pravé) Boží Izraelity.
   A pro budoucnost ať mě už nikdo (s těmi věcmi) neobtěžuje! Vždyť já na svém těle nosím znamení, že náležím Ježíšovi.
   Milost našeho Pána Ježíše Krista ať je s vámi, bratři! Amen.


EVANGELIUM Lk 10,1-12.17-20

Slova svatého evangelia podle Lukáše.
   Pán ustanovil ještě jiných dvaasedmdesát (učedníků) , poslal je před sebou po dvou do všech měst a míst, kam chtěl sám přijít, a řekl jim:
   "Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. Proste proto Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň. Jděte! Posílám vás jako ovce mezi vlky. Nenoste měšec, ani mošnu, ani opánky. S nikým se cestou nepozdravujte.
   Když někde vejdete do domu, napřed řekněte: 'Pokoj tomuto domu!' Bude-li tam člověk hodný pokoje, spočine na něm váš pokoj, jinak se vrátí k vám. V tom domě zůstaňte a jezte a pijte, co vám dají, protože dělník má právo na svou mzdu. Nepřecházejte z domu do domu! Když přijdete do některého města a přijmou vás tam, jezte, co vám předloží, uzdravujte tamější nemocné a říkejte jim: 'Přiblížilo se k vám Boží království!' Když přijdete do některého města, a nepřijmou vás, vyjděte do jeho ulic a řekněte: 'I ten prach, který se nám ve vašem městě přichytil na nohou, vám tu střásáme. To si však pamatujte: Přiblížilo se Boží království!' Říkám vám: Sodomě bude v onen den lehčeji než takovému městu."
   Dvaasedmdesát (učedníků) se vrátilo a s radostí řekli: "Pane, dokonce i zlí duchové se nám podrobují ve tvém jménu!" Odpověděl jim: "Viděl jsem satana padnout jako blesk z nebe. Dal jsem vám moc šlapat na hady, štíry a (přemáhat) všechnu nepřítelovu sílu a vůbec nic vám nebude moci uškodit. Ale radujte se ani ne tak z toho, že se vám podrobují duchové, spíše se radujte, že vaše jména jsou zapsána v nebi."

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Milí bratři a sestry,

Dvaasedmdesát Ježíšových učedníků se vrací ze své první mise a s uspokojením konstatuje: Pane, dokonce i zlí duchové se nám podrobují v Tvém jménu! Asi nebudeme daleko od pravdy, když v těchto slovech zahlédneme určitou fascinací mocí, ne nepodobnou touze bratří Jakuba a Jana vládnout po Ježíšově boku v Jeho království jako první po něm. Ježíš jim v první části své odpovědi přisvědčuje: Skutečně, dal jsem vám moc šlapat na hady a štíry. Jenže vzápětí dodává: Neradujte se ani tak z toho, že se vám podrobují duchové, spíše se radujte, že vaše jména jsou zapsána v nebi.
Vláda nad démony je tedy jakýsi kladný vedlejší účinek života a konání v moci Kristově. Není to ale cíl; cílem je to, že jména učedníků jsou zapsána v nebi – což je metafora společenství s Bohem, plnosti života a lásky v lůně Nejsvětější Trojice, to vše, co tak krásnými obrazy popisuje prorok Izaiáš v prvním čtení.

Ježíšova odpověď učedníkům nás takto může přivést k pravdivému pohledu na motivy naší víry, na její cíle. K čemu vlastně chodím do kostela, k čemu se modlím a přijímám svátostí? Položíme-li si tyto otázky upřímně, můžeme s překvapením zjistit, že často zaměňujeme ony vedlejší účinky za cíl: jsme v tomto někdy velmi podobní romským rodičům, kteří nechávají své děti pokřtít v dobré víře, že je tak ochrání před nemocemi a vlivem duchů zemřelých předků. A ono zaměnění pozitivních vedlejších účinků za cíl může mít někdy velmi subtilní a svatě se tvářící podobu: věřím, praktikuji a modlím se, abych byl dobrý a láskyplný, abych měl dobré vztahy v rodině, abych našel vnitřní pokoj, ba dokonce totéž, co říká dvaasedmdesát učedníků: abych měl pod kontrolou zlo, které je ve mně i kolem mne, abych nad ním dokázal zvítězit. A Ježíš říká láskyplně a velkoryse i nám dnes: ano, i to získáte, ale nezapomeňte to hlavní: zapsání vašeho jména v nebi. To, co staré katechismy poněkud zjednodušeně nazývaly spásou duše: spojení s Otcem skrze Ježíše Krista v Duchu svatém, Život v plnosti a bez konce.