Dnešní kázání je určeno zejména pro děti, které v kohoutovické kapli přistoupí poprvé ke svatému přijímání. K promluvě o slavnosti Nejsvětější Trojice ze stejného cyklu z roku 2023 se můžete vrátit zde: 

Slavnost Nejsvětější Trojice A 2026 – pro kohoutovické prvokomunikanty

1. ČTENÍ Ex 34,4b-6.8-9

Čtení z druhé knihy Mojžíšovy.

    Mojžíš časně ráno vstal a vystoupil na horu Sinaj, jak mu přikázal Hospodin; v ruce měl dvě kamenné desky.
   Tu sestoupil Hospodin v oblaku, (Mojžíš) se tam vedle něho postavil a vzýval Hospodinovo jméno. Potom (Hospodin) prošel kolem něho a zvolal: "Hospodin, Hospodin, Bůh milosrdný a milostivý, shovívavý, velmi laskavý a věrný!" Mojžíš se rychle vrhl k zemi, klaněl se a řekl: "Pane, jestliže jsem nalezl u tebe milost, ať jde Pán uprostřed nás. Ano, je to lid tvrdé šíje, ale odpusť naši vinu i náš hřích a přijmi nás jako dědictví."

MEZIZPĚV Dan 3,52.53.54.55.56
Odp.: Požehnaný jsi, Pane, Bože našich otců.

Odp.
chvályhodný a svrchovaně velebený navěky. Požehnané je tvé slavné svaté jméno a svrchovaně chvályhodné a velebené navěky. Požehnaný jsi ty ve svém svatém slavném chrámě.
Odp.
a svrchovaně chvályhodný a slavný navěky. Požehnaný jsi ty na svém královském trůně
Odp.
a svrchovaně chvályhodný a velebený navěky. Požehnaný jsi ty, který shlížíš na hlubiny a trůníš na cherubech.
Odp.
a svrchovaně chvályhodný a velebený navěky. Požehnaný jsi ty na klenbě nebes.
Odp.
a velebený a plný slávy navěky.



2. ČTENÍ 2Kor 13,11-13

Čtení z druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.

Bratři, žijte radostně, zdokonalujte se, buďte přístupní napomínání, buďte svorní, žijte v pokoji, a Bůh; dárce lásky a pokoje, bude s vámi.
   Pozdravte se vespolek křesťanským políbením. Pozdravují vás všichni věřící. Milost Pána Ježíše Krista, láska Boží a společenství svatého Ducha s vámi se všemi!



EVANGELIUM Jan 3,16-18

Slova svatého evangelia podle Jana.

Ježíš řekl Nikodémovi:
    "Tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Bůh přece neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něho spasen. Kdo v něho věří, není souzen; kdo nevěří, už je odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.                         

------------------------------------------------------------------------------------

Milé děti  - Tomáši, druhý Tomáši, Kristýno, druhá Kristýno, Markétko, Vašíku, Jirko.

Právě v den, kdy slavíme slavnost vašeho prvního svatého přijímání, máme zároveň slavnost Nejsvětější Trojice. Připomínáme si veliké tajemství naší víry – že náš Bůh je společenství tří Osob, ale je zároveň jeden, protože Otec a Syn jsou sjednoceni v Lásce svatého Ducha.

Protože je dneska váš den, tak tahle promluva bude hlavně pro vás, a bude vycházet z dnešního evangelia. Je to úryvek z rozhovoru Ježíše a Nikodéma, moudrého muže, který si za Ježíšem přišel jedné noci popovídat. A jsou tam moc důležité myšlenky, které se týkají právě dnešního dne a vaší slavnosti.

Ježíš k vám dnes poprvé přijde v tom kousku chleba, namočeném v trošce vína. A přijde k vám z lásky. Ne proto, že byste si to nějak zasloužili, že byste byli třeba v přípravě pořád pozorní, všechno uměli a vždycky správně odpověděli na nějakou otázku. Ne! Ta příprava byla důležitá, důležitá byla i vaše první svátost smíření; ale ničím z toho si nemůžeme tenhle velký Ježíšův dar zasloužit. Ani my dospělí ne; ani já, ani náš pan biskup Pavel na Petrově, ani papež Lev v Římě. Ježíš to říká Nikodémovi úplně jasně: Tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl věčný život. Otec z lásky k člověku dal svého Syna, aby se stal člověkem jako my, aby byl s námi. A Ježíš, když vstal z mrtvých a odešel k Otci, nám znovu dal sám sebe, přítomného v chlebě a víně. Nejhezčí příměr z běžného života, který o tom mluví, je to známé rčení, že někdo má někoho tak rád, že by se pro něj rozdal. A Ježíš nás má tak rád, že se pro nás opravdu rozdává, láme se pro nás jako chléb, abychom měli život.

V poslední větě dnešního evangelia pak ještě Ježíš říká jednu důležitou věc. Když se nám takhle dává, zároveň nám říká, co je pro něho opravdu důležité z naší strany, od nás samotných. Není pro něj nejdůležitější, abychom byli stále hodní, dobře se učili a nevysedávali pořád před nějakým displejem - i když i o tohle bychom se určitě měli snažit. To nejdůležitější je pro něj, abychom věřili, že On je opravdu s námi; abychom mu důvěřovali v každé chvíli našeho života. Kdo v něho věří, není souzen; kdo nevěří, už je odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.  A to není vůbec tak jednoduché, jak to vypadá; někdy je to možná těžší, než být hodný a dobře se učit. Třeba když se nám hodně něco daří, tak na Pána Ježíše snadno zapomeneme a cítíme se jako mistři světa, kteří všechno sami zvládají levou zadní. Nebo naopak, když se nám nedaří, upadáme do zoufalství a říkáme si, že všechno stojí za houby a že jsme k ničemu – a zase tak Pána Ježíše a jeho lásku přestáváme vidět. A my dospělí to tak máme možná ještě víc než vy děti.

Tak vám nakonec, milé děti, přeju, abyste v síle radosti z vašeho dnešního slavnostního dne nikdy nezapomněli, že Ježíš vás má rád a že je s vámi v každé chvíli vašeho života, v radosti i ve smutku. A nám všem ostatním to přeju taky.