4. neděle adventní B 2020

1. ČTENÍ 2 Sam 7, 1-5. 8b-12. 14a. 16

 Čtení z druhé knihy Samuelovy.

   Když se usadil král David ve svém paláci a Hospodin mu popřál pokoj od všech okolních nepřátel, pravil král proroku Nátanovi: "Podívej se, já bydlím v domě z cedrů, zatímco Boží archa přebývá uprostřed stanových pláten."
   Nátan odpověděl králi: "Jdi a splň všechny záměry, které máš v srdci, vždyť Hospodin je s tebou!"
   Ale v oné noci ozvalo se Hospodinovo slovo k Nátanovi: "Jdi a řekni mému služebníku Davidovi: Tak praví Hospodin: Ty mi chceš vystavět dům, kde bych bydlel? Já jsem tě vzal z pastviny od ovcí, abys byl vládcem nad mým izraelským lidem, a byl jsem s tebou ve všem, cos podnikal, vyhubil jsem před tebou všechny tvé nepřátele. Zjednám ti veliké jméno, jaké mají ti největší na zemi. Určím svému izraelskému lidu místo, zasadím ho tam a bude tam bydlet. Nebude se už děsit a lidé oddaní zločinu se neodváží ho sužovat jako dříve, v dobách, kdy jsem ustanovil nad svým izraelským lidem soudce. Popřeji mu pokoj ode všech jeho nepřátel. Hospodin ti oznamuje, že vystaví dům tobě.
   Až se naplní tvé dny a uložíš se ke svým otcům, vzbudím po tobě potomstvo, které vzejde z tvých útrob, a upevním jeho království. Já mu budu otcem a on mi bude synem.
   Tvůj dům a tvé království potrvá přede mnou navěky, tvůj trůn bude pevný navždy." 

Žl 89 (88), 2-3. 4-5. 27+29 Odp.: 2a
Odp.: Na věky chci zpívat o Hospodinových milostech.

Na věky chci zpívat o Hospodinových milostech, po všechna pokolení hlásat svými ústy tvou věrnost. Řekl jsi totiž: "Navěky je založena milost." Na nebi jsi upevnil svou věrnost.
Odp.
Smlouvu jsem sjednal se svým vyvoleným, přísahal jsem Davidovi, svému služebníku: Na věky zajistím tvůj rod a tvůj trůn zbuduji na všechna pokolení.
Odp.
On mě bude vzývat: Ty jsi můj otec, můj Bůh a skála mé spásy. Navěky mu zachovám svou milost, má smlouva s ním platit nepřestane.
Odp.




2. ČTENÍ Řím 16, 25-27

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.

Bratři a sestry!
   Bůh vás může utvrdit, (abyste žili) podle evangelia, jak jsem vám ho hlásal, a podle kázání o Ježíši Kristu. Bylo vám zjeveno toto tajemství, které bylo skryté od věčných časů, ale dnes je zřejmé předpověďmi Písma na příkaz věčného Boha a oznámeno všem národům, aby ho vírou poslušně přijaly.
   A proto Bohu, který jediný je moudrý, bud skrze Ježíše Krista sláva na věčné věky. Amen.

EVANGELIUM Lk 1, 26-38

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

   Anděl Gabriel byl poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené s mužem jménem Josef z Davidova rodu, a ta panna se jmenovala Maria.
   Anděl k ní vešel a řekl: "Bud' zdráva, milostiplná! Pán s tebou!" Když to slyšela, ulekla se a uvažovala, co má ten pozdrav znamenat.
   Anděl jí řekl: "Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha. Počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího. Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida, bude kralovat nad Jakubovým rodem navěky a jeho království nebude mít konce."
   Maria řekla andělovi: "Jak se to stane? Vždyť muže nepoznávám." Anděl jí odpověděl: "Duch svatý sestoupí na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní. Proto také dítě bude nazváno svaté, Syn Boží. I tvoje příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a je už v šestém měsíci, ačkoli byla považována za neplodnou. Vždyť u Boha není nic nemožného." Maria řekla: "Jsem služebnice Páně; ať se mi stane podle tvého slova."
   A anděl od ní odešel.                                             _____________________________________________________

Milí bratři a sestry,

O čtvrté neděli adventní nám Boží slovo přináší vždy vyprávění o událostech na samém prahu příchodu spásy v Ježíši Kristu. Také v dnešním evangeliu jsme svědky naplnění Božích zaslíbení: Bůh vyslovuje své definitivní Slovo, které se stává v lůně Panny člověkem.

Můžeme se v tuto chvíli trochu vrátit v čase a připomenout si texty, které se četly v průběhu celého letošního adventu. V prvním čtení o první neděli adventní, ze závěru knihy Izajáš, volá anonymní prorok, v zastoupení celého lidu Izraele, velmi toužebně po spáse, prosí, aby Hospodin protrhl nebesa a sestoupil. Lid Izraele se od Hospodina vzdálil a nyní se nalézá na pokraji smrti.

Hlavní téma čtení druhé a třetí neděle adventní bylo pak zaslíbení spásy. Hospodin ústy proroků zvěstuje, že volání svého lidu vyslyšel, že potěší svůj lid, že zajatí budou propuštěni a obvázáni ti, jimž puká srdce.

Celý tento příběh dnes vrcholí scénou zvěstování Panně Marii. Bůh pronáší své konečné Slovo, posílá na svět Mesiáše; avšak ten musí být přijat svobodně a dobrovolně. Odehrává se poslední část dialogu mezi Bohem a člověkem, dialogu, který jsme skrze čtení adventních liturgických textů spoluprožívali. Maria v dnešním evangeliu reprezentuje vlastně celé lidstvo, které má přijmout vtělení Spasitele, podobně jako nářek anonymního proroka ze závěru knihy Izajáš reprezentuje nářek celého Božího lidu, který volá po vykoupení.

Svatý Bernard z Clairvaux má k tomuto příběhu jedno velmi krásné kázání: Zvěstování Panně Marii prezentuje jako dramatickou scénu odehrávající se před očima celého stvoření, které touží po spáse a se zatajeným dechem sleduje, jak Maria odpoví. Bůh, který si nekonečně váží lidské svobody a nekonečně ji respektuje, jako by se chtěl ještě jednou - naposledy a s konečnou platností - přesvědčit o tom, jestli lidstvo o Spasitele opravdu stojí. A chce se o tom ujistit skrze Marii, která je vlastně nejsvobodnější lidskou bytostí, protože není vůbec zasažena nesvobodou plynoucí z hříchu.  Závěr dramatu je šťastný, Maria v zastoupení celého lidstva spásu přijímá: Jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle Tvého slova.

V těchto dnech také končí naše adventní úsilí o to, abychom urovnali Pánu cestu, abychom mu připravili v našem srdci místo, kde by se mohl znovu narodit. A i my můžeme dnes zaslechnout naléhavou Boží otázku: ‚Stojíš, člověče, o můj dar spásy? Toužíš po něm?‘