sobota 20. ledna 2024

 S velkým zpožděním - zaviněným mým zlomeným kotníkem - máme o této neděli v Kohoutovicích přijetí do katechumenátu našich čtyř dospělých kandidátů křtu. Toto kázání je určeno zejména jim.

Můžete se také vrátit ke kázání z roku 2018 zde



EVANGELIUM Mk 1, 14-20

Slova svatého evangelia podle Marka.

   Když byl Jan ( Křtitel ) uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a hlásal tam Boží evangelium: “Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte evangeliu."

   Když šel podél Galilejského moře, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak loví v moři; byli totiž rybáři. Ježíš jim řekl: "Pojďte za mnou a udělám z vás rybáře lidí." Ihned nechali sítě a následovali ho.

   Když popošel o něco dále, uviděl Zebedeova syna Jakuba a jeho bratra Jana, jak na lodi spravují sítě; a hned je povolal. Zanechali svého otce Zebedea s pomocníky na lodi a odešli za ním.

_________________________________________________________

Milá Andreo, milá Evo, milý Adame, milý Ivo,

 Ježíš v dnešním evangeliu pronáší dvě důležitá souvětí. Ono první říká všem, kteří jej slyší; je to první a nejdůležitější věta jeho učení. Věta, která v podstatě uvozuje a uvádí do kontextu všechno, co Ježíš během svého veřejného působení řekne v kázání nebo v rozhovorech s různými lidmi. „Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království; obraťte se a věřte evangeliu“. To druhé souvětí  už neříká všem, ale dvěma konkrétním lidem, bratřím Šimonovi a Ondřejovi. „Pojďte za mnou a udělám z vás rybáře lidí“.

 Každý z Vás čtyř se již s oním prvním Ježíšovým výrokem potkal. V životním příběhu každého z vás už jste - ve svůj kairós, čas, který se jednu chvíli naplnil - rozpoznali, že Boží království není nějaká iluze, vzdušný zámek; že to je skutečnost, jež vstupuje do našeho světa a našich životů. A vy jste ji již přijali. Možná to bylo dramatické, možná jste to zprvu ignorovali nebo jste se možná proti tomu vyloženě bouřili - to nevím, jen si v téhle souvislosti vzpomínám sám na sebe. Ale nakonec jste Ježíšovu evangeliu uvěřili; jinak byste tady teď nestáli.

 Ten druhý výrok - pojďte za mnou a udělám z vás rybáře lidí - by vás ale mohl zneklidnit. Mohli byste třeba přemýšlet o tom, jestli - stanete-li se Kristovými učedníky, tak jak jste to říkali v úvodním dialogu - to má znamenat radikální změnu ve vašem životě, jestli to má znamenat stát se někým úplně jiným, než jste byli dosud.

 Povolání těch dvou učedníků - Šimona a Ondřeje - naprosto nespadlo z nebe. Z textu evangelia by to mohlo vypadat, že je Ježíš u jejich loďky potkal úplně poprvé, že ho předtím neznali, ale puzeni nějakou magickou silou poslechli, co ten neznámý člověk říká, hned všeho nechali a šli lovit lidi. Nic ale není vzdálenější pravdě. Markovo evangelium vždycky vypráví ve zkratce; a tak abychom to dobře pochopili, je třeba vzít si na pomoc evangelium podle Jana. Tam se dozvíme, že Ondřej byl jedním z učedníků Jana Křtitele; a  když poznal, že Ježíš je slíbený Mesiáš, přivedl k němu svého bratra Šimona, později nazvaného Petr. Když tedy Ježíš bere oba dva bratry od rybářských sítí, už jsou nějaký čas jeho učedníky. Jen způsob jejich učednictví je od této chvíle jiný, než byl předtím. A své povolání rybářů koneckonců nezapomenou: v poslední, jednadvacáté kapitole Janova evangelia se jim vzkříšený Pán zjevuje přesně v té situaci, ve které je předtím povolal; na břehu Genezaretského jezera, když loví ryby.

 Ježíšovo pozvání Pojďte za mnou a udělám z vás rybáře lidí platí pro nás všechny, všichni máme Krista následovat, jít za ním. Ale víc než o co jiného jde o vnitřní postoj. Vnějškově se na vašem životě až tolik změnit nemusí: všichni máte svá aktuální životní zakotvení, svá povolání, máte své rodiny nebo se je chystáte založit; a Pán to moc dobře ví. Ani ono lovení lidí není myšleno tak, že byste měli po křtu začít usilovně přesvědčovat lidi ve svém okolí, že křesťanství je nejlepší cesta i pro ně. A už vůbec to nemá být nějaká jarmareční agitace, jíž jsme občas ve veřejném prostoru svědky - když se někdo snaží hlasitě a veřejně prodávat křesťanství, jako třeba ve známé pohádce Lotrando a Zubejda orientální trhovci vyřvávají Ryby, rybičky, přímo z vodičky nebo Kulaté melouny, zahnuté banány! Kdosi moudrý k této Ježíšově větě řekl: Když chceš lovit lidi, musíš na háček jako návnadu dát své srdce. Stačí, když budete mít druhé lidi prostě rádi, upřímně a nestrojeně,  a když přitom poznají, že to s vaším přijatým křesťanstvím nějak souvisí. To stačí, a je to víc než mnoho slov.

Žádné komentáře:

Okomentovat