Slavnost Narození Páně, ve dne  - 2023

 

1. ČTENÍ  Iz 52,7-10

 

Čtení z knihy proroka Izajáše.

 

Jak je krásné vidět na horách nohy posla, který přináší radostnou zprávu, který zvěstuje pokoj, hlásá blaho a oznamuje spásu, který praví Siónu: „Bůh tvůj kraluje!“ Slyš! Tvoji strážní pozdvihují hlas a jásají spolu, neboť vidí na vlastní oči, jak se Hospodin vrací na Sión. Radujte se a jásejte vespolek, jeruzalémské trosky, neboť Hospodin utěšil svůj lid, vykoupil Jeruzalém. Obnažil Hospodin své svaté rámě před očima všech národů a všechny končiny země uzří spásu našeho Boha!

 

ŽALM 98

 

Odpověď: Uzřely všechny končiny země spásu našeho Boha.

 

Zpívejte Hospodinu píseň novou, neboť učinil podivuhodné věci. 

Vítězství je dílem jeho pravice, jeho svatého ramene. 

Odp.

Hospodin uvedl ve známost svou spásu, před zraky pohanů zjevil svou spravedlnost.  Rozpomenul se na svou dobrotu a věrnost Izraelovu domu. 

Odp.

Všechny končiny země uzřely spásu našeho Boha. 

Jásejte Hospodinu, všechny země, radujte se, plesejte a hrejte! 

Odp.

Hrejte Hospodinu na citeru, na citeru a s doprovodem zpěvu, 

za hlaholu trub a rohů, jásejte před králem Hospodinem!

Odp.

 

 

     2. ČTENÍ  Žid 1,1-6

 

Čtení z listu Židům.

 

Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil Bůh v minulosti k našim předkům skrze proroky. V této poslední době však promluvil k nám skrze svého Syna. Jeho ustanovil dědicem všeho a skrze něj také stvořil svět. On je odlesk jeho božské slávy a výrazná podoba jeho podstaty, on všechno udržuje svým mocným slovem. Když vykonal očistu od hříchů, zasedl na výsostech po pravici Boží velebnosti a stal se o to vznešenějším než andělé, oč je převyšuje svou důstojností, které se mu trvale dostalo. Vždyť komu z andělů kdy Bůh řekl: „Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil“? A dále: „Já mu budu otcem a on mi bude synem.“ A až bude opět uvádět svého Prvorozeného na svět, řekne: „Ať se mu klanějí všichni Boží andělé!“

 

 

EVANGELIUM Jan 1,1-18

 

Začátek evangelia podle Jana.

 

Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. V něm byl život a ten život byl světlem lidí. To světlo svítí v temnotě a temnota ho nepohltila. Byl člověk poslaný od Boha, jmenoval se Jan. Přišel jako svědek, aby svědčil o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho. On sám nebyl tím světlem, měl jen svědčit o tom světle. Bylo světlo pravé, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo na svět. Na světě bylo a svět povstal skrze ně, ale svět ho nepoznal. Do vlastního přišel, ale vlastní ho nepřijali. Všem, kdo ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi, těm, kdo věří v jeho jméno, kdo se zrodili ne z krve, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha. A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Viděli jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy. Jan o něm vydával svědectví a volal: „To je ten, o kterém jsem řekl: ‘Ten, který přijde po mně, má větší důstojnost, neboť byl dříve než já.’“ Všichni jsme dostali z jeho plnosti, a to milost za milostí. Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda přišla skrze Ježíše Krista. Boha nikdo nikdy neviděl. Jednorozený Bůh, který spočívá v náručí Otcově, ten o něm podal zprávu.

_________________________________________________________

Slůvko pro děti:

Milé děti, hned dvakrát se v dnešních čteních hovoří o tom, že když chceme poznat, jaký je Bůh, tak se máme dívat na to, jaký je Pán Ježíš. V listu Židům se říká, že Ježíš je odlesk Boží slávy a výrazná podoba jeho podstaty – v řečtině je tam slůvko typós, což je něco jako otisk pečeti nebo razidla, kterým se dělají mince: obrázek, který je na nich se přesně otiskne do vosku nebo do kovu. A evangelista Jan zase říká, že Boha sice nikdo neviděl, ale kdo zná Pána Ježíše, ten ví, jaký Bůh je – protože Ježíš nám to ‚vysvětlil‘.

A jak můžeme nejlíp Pána Ježíše poznat? Tak, že budeme číst evangelia, ve kterých je popsáno to, jak žil, jak přemýšlel a jak učil lidi. Jeden velký světec raného křesťanství, svatý Jeroným, jednou napsal, že kdo nezná Písmo svaté, ten nezná Krista. A tak když budeme Písmo svaté dobře znát, budeme taky vědět, jaký Pán Ježíš je – a jaký je Jeho a náš Otec.

 

Milí bratři a sestry,

Dnešní evangelní čtení – z takzvaného Prologu evangelia podle Jana – neříká nic o betlémské jeskyni, o pastýřích, hvězdě ani o třech mudrcích od Východu. A jakkoli máme tyto všechny skutečnosti nerozlučně s oslavou křesťanských Vánoc spojené, přesto pro to, co nyní slavíme, nejsou tím nejpodstatnějším. O tom, co je jádrem křesťanských Vánoc, promlouvá nejvíce právě dnešní Janův text: Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Světlo svítí v temnotách a tma je nepohltila.

A právě o letošních Vánocích je třeba nechat tato slova vstoupit do našeho srdce mnohem intenzívněji než jindy. Tváří v tvář strašlivému činu, který se stal před čtyřmi dny, nás totiž mohou napadat úplně jiné myšlenky: že temnota, alespoň v určitých chvílích, má nad světlem velmi navrch, že Bůh je daleko, když něco takového mohl dopustit.

Stalo se mi, milí bratři a sestry, že jsem se - se svou zasádrovanou nohou a nuceným pobytem doma - až příliš začetl ve čtvrtek a v pátek do čtení různých zpráv a komentářů na Internetu. A pokud se Vám stalo něco podobného, možná jste z toho měli i podobný zvláštní pocit jako já: pocit, že svět vlastně není dobré místo a člověk není dobrý tvor, že proti temným hlubinám dřímajícím v člověku nemá žádné dobro dlouhodobě šanci; ba dokonce že dobro, slušnost a láska jsou jen tenounká venkovní fasáda - a ta že praskne a opadá, když temnota dřímající v nitru člověka z nějakého důvodu vyvře; asi tak, jako se nedávno otevřela pevná zem u islandského Grindavíku a láva se vylila z hlubin na povrch.

Dnešní slovo svatého Jana Evangelisty se může v záplavě jiných slov a obrazů, jež jsou v těchto dnech kolem nás, jevit jako beznadějně slabé. Ale přesto věříme, že je to opravdu Boží slovo, plné života a síly, že to není iluze, ani pohádka, ani zbožné přání. Bůh není vzdálený, je blízký, protože slovo se stalo tělem. A světlo je silnější než temnota.