sobota 31. října 2020

 

1. listopadu - Slavnost všech svatých 2020


PRVNÍ ČTENÍ Zj 7, 2 - 4. 9 - 14

Čtení z knihy Zjevení svatého apoštola Jana.

    Já, Jan, viděl jsem, jak od východu slunce vystupuje jiný anděl. Držel v ruce pečetidlo živého Boha a zvolal silným hlasem na ty čtyři anděly, kterým bylo dáno škodit zemi i moři: "Neškoďte zemi, ani moři, ani stromům, dokud nepoznamenáme na čele služebníky našeho Boha!" A uslyšel jsem, kolik bylo těch poznamenaných: sto čtyřiačtyřicet tisíc ze všech kmenů izraelského lidu.
    Potom se podívám, a hle - veliký zástup, který by nikdo nespočítal, ze všech národů, kmenů, plemen a jazyků; stáli před trůnem a před Beránkem, odění bílým rouchem, s palmami v rukou a volali mocným hlasem: "Za svou záchranu vděčíme našemu Bohu, který sedí na trůně, a Beránkovi! "
    Všichni andělé, kteří stáli okolo trůnu, starců a čtyř bytostí, padli na tvář před trůnem, klaněli se Bohu a volali: "Amen. Chvála, sláva, moudrost, díky, čest, moc a síla přísluší našemu Bohu na věčné věky! Amen."



Žl 24 (23), 1 - 2. 3 - 4ab. 5 - 6 Odp.: srv. 6
Odp.: To je pokolení těch, kdo hledají tvou tvář, Hospodine!

Hospodinu náleží země i to, co je na ní, svět i ti, kdo jej obývají. Neboť on jej založil nad moři, upevnil ho nad proudy vod.
Odp.
Kdo smí vystoupit na Hospodinovu horu, kdo smí stát na jeho svatém místě? Ten, kdo má nevinné ruce a čisté srdce, jehož duše nebaží po marnosti.
Odp.
Ten přijme požehnání od Hospodina, odměnu od Boha, svého spasitele. To je pokolení těch, kdo po něm touží, kdo hledají tvář Jakubova Boha.
Odp. 



DRUHÉ ČTENÍ 1 Jan 3, 1- 3

Čtení z prvního listu svatého apoštola Jana.

Milovaní!
    Hleďte, jak velikou lásku nám Otec projevil, že se nejen smíme nazývat Božími dětmi, ale že jimi také jsme! Proto nás svět nezná, že nepoznal jeho. Milovaní, už teď jsme Boží děti. Ale čím budeme, není ještě zřejmé. Víme však, že až on se ukáže, budeme mu podobní, a proto ho budeme vidět tak, jak je. Každý, kdo skládá tuto naději v něho, uchovává se čistý, jako on je čistý.



EVANGELIUM Mt 5, 1 - 12a

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Když Ježíš uviděl zástupy, vystoupil na horu, a jak se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. Otevřel ústa a učil je:
    Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království. Blahoslavení plačící, neboť oni budou potěšeni. Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství. Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha.
   Blahoslavení tvůrci pokoje, neboť oni budou nazváni Božími syny. Blahoslavení, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské království.
   Blahoslavení jste, když vás budou kvůli mně tupit, pronásledovat a vylhaně vám připisovat každou špatnost; radujte se a jásejte, neboť máte v nebi velkou odměnu."

____________________________________________________________

 Milí bratři a sestry,

V ruské pravoslavné tradici se říká svatým prepodobnyje. Smysl tohoto slova vysvětluje dnešní druhé čtení, ve kterém svatý Jan říká, že až se Ježíš ukáže, budeme mu podobní. Svatí jsou tedy ti, kdo se podobají Kristu.  Panna Maria se pak nazývá prepodobnějšaja -nejvíce Kristu podobná. Tyto výrazy vypovídají něco o skutečnosti posvěcení člověka i o podstatě dnešní slavnosti. Všichni svatí nejsou svatí proto, že by na sobě tvrdě pracovali a dosáhli tak náboženské a mravní dokonalosti. Jsou svatí, protože se bez výhrad odevzdali Bohu a nechali se Duchem svatým proměnit do Kristovy podoby, a to již během svého pozemského života.

Dnešní druhé čtení ukazuje dynamiku tohoto proměňování. První krok je přijetí veliké Otcovy lásky, skrze kterou nás učinil svými dětmi v Kristu. Apoštol Jan na ni na začátku dnešního úryvku ukazuje-Milovaní! Hleďte, jak velikou lásku nám Otec projevil! My v ní totiž musíme nejprve opravdu a skutečně uvěřit, abychom byli schopni se takto nechat zcela proměnit. Bůh si v nás nemůže vzít nic, co mu sami nedáme, neboť beze zbytku respektuje naši svobodu. Můžeme se svobodně rozhodnout Jej odmítnout nebo ho vpustit do našeho života jen částečně - a to často právě ze strachu, cože by to s námi mohl učinit. Jako bychom se vlastního povolání ke svatosti báli - možná proto, že vinou špatných hagiografií máme dojem, že svatost je něco nenormálního a exaltovaného a my přece chceme zůstat normální a žít v reálném světě. Bůh je proti tomu bezmocný, nemůže v nás proměnit a uzdravit nic, co mu nedáme vědomě a dobrovolně. Pak ale hrozí, že zůstaneme stát na půli cesty a Boží plán lásky s naším životem se neuskuteční, nebo se uskuteční jen částečně.

Abychom se Bohu byli schopni takto darovat, je nutné úplné a bezpodmínečné přijetí pravdy o tom, že jsme milované Boží děti, a že Bůh se i na každém z nás může svými skutky oslavit. Že nám nic nevezme, když se mu odevzdáme, ale naopak že obdržíme darem plnost života. Svatí toto pochopili, jinak by se nikdy svatými nestali.

 Jan poté hovoří ještě o dalším zaslíbení, kterého jsme se již dotkli. Až se Kristus ukáže, budeme mu podobní, neboť ho budeme vidět tak, jak je. Účast na společenství lásky postupně proměňuje do podoby milovaného, a zároveň dává poznání. Kdo se otvírá lásce, poznává Boží podstatu. Kdo se jí uzavírá, logicky Boha nepoznává a vytváří si o Něm různé falešné představy. Ježíš v dnešním evangeliu popisuje stejnou skutečnost jiným výrazem: Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha.

 Všichni svatí, které si dnes připomínáme, dokázali vidět Boží dobrotu a lásku, protože měli odvahu se jí otevřít. Zároveň se stali podobnými Kristu, takže na nich bylo vidět, jaký je Bůh. Jejich život vlastně zpřítomňoval Ježíše na tom místě a v té době, ve které žili. Kéž nám svojí přímluvou pomáhají – celé církvi i všem jednotlivým křesťanům - abychom je dokázali v tomto napodobit.

Žádné komentáře:

Okomentovat