20. neděle v mezidobí C 2019

1. ČTENÍ Jer 38,4-6.8-10

Čtení z knihy proroka Jeremiáše.

   Úředníci řekli králi: "Ať je zabit tento člověk, neboť oslabuje ruce bojujícího mužstva, které zůstalo v tomto městě, i ruce všeho lidu, když k nim mluví takové řeči, protože nehledá tento člověk blaho tohoto lidu, ale jeho neštěstí."
   Král Sidkijáh řekl: "Hle, je ve vašich rukou" - neboť král proti nim nic nezmohl. Vzali tedy Jeremiáše a uvrhli ho do cisterny královského prince Malkijáha, která byla ve vězeňském dvoře; spustili Jeremiáše po provazech do cisterny, ve které nebyla voda, ale jen bahno; a Jeremiáš zapadl do bláta.
   Etiopan Ebedmelech vyšel z královského paláce a řekl králi: "Můj pane, králi, tito muži se dopustili zlého činu vším, co spáchali proti proroku Jeremiášovi, když ho vsadili do cisterny. Umře v ní hladem, neboť v městě už není chléb."
   Tu rozkázal král Etiopanu Ebedmelechovi: "Vezmi s sebou odtud tři muže a vytáhni proroka z cisterny, dřív než umře."


Žl 40(39),2.3.4.18
Odp.: Hospodine, na pomoc mí pospěš!

Pevně jsem doufal v Hospodina, on se ke mně sklonil a vyslyšel mé volání.
Odp.
Vytáhl mě z podzemní jámy, z bahnitého kalu, na skálu postavil mé nohy, dodal síly mým krokům.
Odp.
Novou píseň vložil mi do úst, chvalozpěv našemu Bohu. Mnozí to uvidí a nabudou úcty, budou doufat v Hospodina.
Odp.
Já jsem jen chudák a ubožák, ale Pán se o mě stará. Tys můj pomocník, můj zachránce: neprodlévej, můj Bože!
Odp.


2. ČTENÍ Žd 12,1-4

Čtení z listu Židům.

Bratři a sestry!
   Nesmírné je množství těch, kteří se na nás dívají! Odhoďme proto všecko, co by nás mohlo zatěžovat, všecko, co by nás mohlo rozptylovat, a vytrvale běžme o závod, který je nám určen. Mějme oči upřeny na Ježíše: od něho naše víra pochází a on ji vede k dokonalosti. Místo radosti, která se mu nabízela, vzal na sebe kříž a nic nedbal na urážky; nyní sedí po pravé straně Božího trůnu.
   Myslete na toho, který snesl, když mu hříšní lidé prudce odporovali, abyste neumdlévali a vnitřně neochabovali, Vždyť jste v boji proti hříchu ještě nekladli odpor až do krve.


EVANGELIUM Lk 12,49-53

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Ježíš řekl svým učedníkům:
   "Oheň jsem přišel vrhnout na zem, a jak si přeji, aby už vzplanul! V křest mám být ponořen, a jak je mi úzko, než bude vykonán!
    Myslíte, že jsem přišel dát mír na zemi? Ne, říkám vám, ale rozdělení. Od nynějška totiž bude rozděleno pět lidí v jednom domě: tři proti dvěma a dva proti třem. Budou rozděleni otec proti synovi a syn proti otci, matka proti dceři a dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni."

_________________________________________________________________________________

Slůvko pro děti:

Milé děti,

Myslím, že ta slova z dnešního evangelia se Pánu Ježíši říkala těžko: asi by mnohem radši řekl, že přinesl mír, protože Pán Ježíš touží po tom, aby bylo mezi lidmi smíření, pokoj a láska, aby všichni žili jako jedna velká rodina. Jenomže problém je s naším srdcem, které je zraněné hříchem - právě z toho vznikají ta rozdělení, o kterých Ježíš mluví, dokonce i mezi nejbližšími lidmi. Když nám to ale Ježíš říká, tak to neříká proto, abychom se s tím smířili a nechali to tak: máme se naopak ze všech sil snažit přinášet smíření. Vy třeba můžete začít doma, když se například budete snažit nehádat se s bráškou nebo sestřičkou, nebo něco podobného.

Milí bratři a sestry,

    Dnešní Boží slovo obsahuje pasáže, které se neposlouchají příjemně. Hovoří o tom, že přijetí víry a věrnost Hospodinovu slovu a jeho vůli vyvolávají protivenství.

    Prorok Jeremiáš v prvním čtení tlumočí v obklíčeném Jeruzalémě Hospodinovo slovo, že jediná cesta, jak přežít, je vzdát se Babylóňanům. A se zlou se potáže – osočí ho, že podlamuje morálku vojska připraveného k bitvě; možná si o něm myslí, že je to zrádce, kterého vyslali Babylóňané, aby rozložil bojeschopnost Izraele zevnitř. A hodí ho do cisterny, kde málem zemře. Tato scéna je jakoby vyvrcholení všech Jeremiášových útrap, kterých již předtím zažil přehršel - a zažil je právě proto, že byl povolán za proroka. Jeho poslání mu lidsky viděno nepřineslo nic dobrého.

    V evangeliu zase Ježíš mluví o tom, že jeho příchod přinese rozdělení, a to dokonce tam, kde jsou lidské vztahy nejsilnější, tam, kde se cítíme nejvíce doma - tedy v rodinách. Přijetí či nepřijetí Ježíše způsobí často odcizení mezi nejbližšími lidmi - mezi matkou a dcerou, mezi otcem a synem.

    Dnešní Boží slovo nás tedy provokuje, ruší náš klid celkem slušných a celkem zbožných křesťanů. Nutí nás k zamyšlení, co bychom byli schopni pro naši víru obětovat, čeho bychom se pro ni dokázali vzdát. Při jeho slyšení nám také může přijít na mysl celá plejáda příběhů světců v celých dějinách církve - těch, kteří zemřeli pro víru jako mučedníci, i těch, kteří pro víru snášeli velká příkoří a přinesli velké osobní oběti. A skrze toto oboje se vzápětí setkáváme se všemi kompromisy, které v tomto smyslu děláme: s naší vlažností; s tím, co je pro nás důležitější než Ježíš; všechno, na čem lpíme a čeho bychom se nechtěli vzdát, i když víme, že bychom měli. Jsme-li upřímní, zjistíme, že se podobáme bohatému mladíkovi z devatenácté kapitoly evangelia podle Matouše. Mladík sice chtěl Ježíše následovat, ale když zjistil, co všechno to stojí, zesmutněl a odešel - nebyl schopen se vzdát toho, co měl.

    Mohli bychom si tedy nad sebou zoufat. Mohli bychom si říci, že nikdy nebudeme schopni dostát tomu, co vkládáme do jednoho ze Zdrávasů na začátku modlitby růžence: Ježíš, kterého nade všechno milujeme. Mohli bychom docela dobře ztratit naději, že to tak někdy bude; že jednou nebudeme ve víře dělat kompromisy se světem, s vlastním pohodlím a skutečnostmi, na nichž lpíme. Naštěstí nám dnešní Boží slovo přece jen nabízí cestu. Ve druhém čtení z listu Židům se hovoří o tom, co je potřebné jako první a vlastně nejdůležitější předpoklad: Mějme oči upřeny na Ježíše: od něho naše víra pochází a on ji vede k dokonalosti. A pak ještě Ježíš v evangeliu říká, že přišel vrhnout na zem oheň. Tento oheň je dar Ducha svatého - a jen v síle Ducha může být naše víra a láska přivedena z prostřednosti k dokonalosti.