sobota 3. srpna 2019

18. neděle v mezidobí C 2019


1. ČTENÍ Kaz 1,2;2,21-23 

Čtení z knihy Kazatel.

   Marnost nad marnost - praví Kazatel - marnost nad marnost, všechno je marnost.
Vždyť se stává, že někdo pracuje moudře, rozvážně a úspěšně, a nakonec to dá do vlastnictví jinému, kdo na tom nepracoval. I to je marnost a velké zlo. Co má člověk za všechno svoje namáhání a snahu, s níž se plahočí pod sluncem? Ano, po všechny dny má jen starosti; trápení je jeho zaměstnáním, ani v noci si jeho srdce neodpočine. I tohle je marnost.


Ž1 90(89),3-4.5-6.12-13 
Odp.: Pane, tys nám býval útočištěm od pokolení do pokolení! 

Rozkazem vracíš, Bože, člověka v prach a pravíš: "Vraťte se smrtelníci!" Neboť tisíc let je v tvých očích jako včerejší den, který minul, a jako noční hlídka.
Odp. 
Uchvacuješ je, jsou jako ranní sen, podobají se pučící trávě: Zrána kvete a bují, večer je skosena a vadne.
Odp. 
Nauč nás počítat naše dny, ať dojdeme k moudrosti srdce. Obrať se, Hospodine, jak dlouho ještě budeš čekat? Slituj se rad svými služebníky!
Odp. 


2. ČTENÍ Kol 3,1-5.9-11 

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Kolosanům.

Bratři a sestry!
   Když jste s Kristem byli vzkříšeni, usilujte o to, co pochází shůry, kde je Kristus po Boží pravici. Na to myslete, co pochází shůry, ne na to, co je na zemi. Jste přece už mrtví a váš život je s Kristem skrytý v Bohu. Ale až se ukáže Kristus, náš život, potom se i vy s ním ukážete ve slávě.
   Umrtvěte proto všechno, co je ve vašich údech pozemského: smilství, nečistotu, chlípnost, zlou žádostivost a chamtivost, která je modloslužbou.
   Neobelhávejte jeden druhého. Svlečte ze sebe člověka starého s jeho počínáním, a oblečte člověka nového, který se obnovuje k správnému poznání, aby se podobal svému Stvořiteli. Tady už není Řek nebo Žid, obřezaný nebo neobřezaný, barbar, Skyta, otrok nebo člověk svobodný, ale všecko a ve všem je Kristus.


EVANGELIUM Lk 12,13-21

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

    Někdo ze zástupu požádal Ježíše: "Mistře, řekni mému bratrovi, aby se rozdělil se mnou o dědictví!"
   Odpověděl mu: "Člověče, kdo mě ustanovil nad vámi soudcem nebo rozhodčím?"
   Potom jim řekl: "Dejte si pozor a chraňte se před každou chamtivostí. Neboť i když má někdo nadbytek, jeho život není zajištěn tím, co má."
   Pověděl jim toto podobenství: "Jednomu bohatému člověku se na poli hojně urodilo. Uvažoval tedy sám pro sebe: 'Co mám udělat? Vždyť už nemám, kam svou úrodu uložit! Tohle udělám,' řekl si 'strhnu své stodoly, vystavím větší a tam složím všechno své obilí i své zásoby. Pak si mohu říci: Máš velké zásoby na mnoho let. Klidně si žij, jez, pij, vesele hoduj!‘
   Bůh však mu řekl: 'Blázne, ještě této noci budeš muset odevzdat svou duši, a čí bude to, co jsi nashromáždil?'
   Tak to dopadá s tím, kdo si hromadí poklady, ale není bohatý před Bohem."
____________________________________________________________________________

Slůvko pro děti:

Milé děti, co asi znamená to být bohatý před Bohem, jak říká Ježíš na konci svého podobenství? Může nám napovědět už to, že základ českého slova Bůh a slovo bohatý jsou spolu příbuzné. Ale z podobenství o boháči a stodolách vidíme, že bohatství tady vůbec neznamená mít moc peněz nebo Porsche v garáži. Protože Bůh je láska sama, tak bohatství před Bohem znamená bohatství lásky; bohatství vztahů. A to je také to jediné, co si můžeme vzít s sebou do nebe.

Milí bratři a sestry,
Příliš povrchní pochopení dnešních liturgických textů by mohla nápadně připomínat ukvapenou interpretaci Ježíšova pokárání starostlivé Marty, jak jsme ho slyšeli nedávno. Tedy něco ve smyslu, že kontemplace je lepší než akce, že je nejlépe všeho nechat a jít se modlit, neboť svět je špatný a zkažený a zabývat se světskými skutečnostmi je marnost nad marnost.
Klíčem ke správnému pochopení dnešních textů je ale ono oslovení, kterým se v Ježíšově podobenství obrací Hospodin na bohatého člověka: Blázne. Ve starozákonním pojetí je blázen synonymem pro bezbožného člověka. Žalm 14 začíná například slovy: blázen si v srdci říká: Bůh není. A nejde ani tak o ateistu v moderním smyslu slova. Z Ježíšova popisu onoho bohatého člověka vyplývá, že blázen je člověk zcela uzavřený do sebe, žijící život bez vztahu.
Evangelium popisuje tuto bezvztahovost velmi podrobně - začíná už tím, že člověk uvažoval sám pro sebe. Co mám udělat?  A tato zvláštní samomluva pokračuje až do konce jeho přímé řeči. Pak si mohu říci: máš velké zásoby… S nikým se nedělí, za nikoho nemá zodpovědnost, i užívat života plánuje zřejmě sám.
Avšak do tohoto sebeuzavření zničehonic vstupuje Bůh, který nejenže naprosto zruší všechny bohatcovy plány, ale ukazuje i nesmyslnost jeho životního projektu bez vztahů lásky, nesmyslnost, která se projevuje právě tváří v tvář blízké smrti, nesmyslnost podobnou tomu, co říká dnešní první čtení z knihy Kazatel. Blázne, ještě této noci budeš muset odevzdat svou duši, a čí bude to, co jsi nashromáždil?
Vyznění dnešních čtení tedy není ani zdaleka v tom, že je lépe nic nemít, nejde ani o odsouzení hmotného blahobytu dosaženého poctivou prací. Jde o to, aby toto všechno bylo zasazeno do rámce života ve vztazích lásky – k Bohu a ke druhým. Jestliže se člověk rozhodne žít život jen sám pro sebe, stává se bláznem a jeho život marností nad marnost.

Žádné komentáře:

Okomentovat