17. neděle v mezidobí A 2017

1. ČTENÍ 1 Král 3, 5. 7-12 

Čtení z první knihy Královské. 

    Hospodin se zjevil Šalomounovi ve snu v noci. Bůh pravil: "Žádej si, co bych ti měl dát."
    Šalomoun řekl: "Hospodine, můj Bože, tys učinil svého služebníka králem místo Davida, mého otce. Ale já jsem mladíček a nevím si rady. Tvůj služebník je však uprostřed tvého lidu, který sis vyvodil, lidu četného, který nelze pro množství ani sečíst ani odhadnout. Dej proto svému služebníku chápavé srdce, jak vládnout nad tvým lidem a rozlišovat dobro a zlo, neboť kdo by jinak mohl vládnout nad tímto tak početným lidem?"
    Pánu se líbilo, že Šalomoun žádal právě toto, a proto mu řekl Bůh: "Poněvadž jsi žádal právě toto a nežádal sis dlouhý věk ani bohatství ani život svých nepřátel, ale přál sis chápat právo, hle - splním tvá slova. Dám ti moudré a prozíravé srdce, že nebylo podobného před tebou, ani po tobě podobné nepovstane."

Žl 119 (118), 57+72. 76-77. 127-128. 129-130 Odp.: 97a
Odp.: Jak miluji tvůj zákon, Hospodine! 

Prohlásil jsem za svůj úděl, Hospodine, že budu střežit tvá slova. Lepší je pro mě zákon tvých úst než tisíce ve zlatě a stříbře.
Odp. 
Ať je mi útěchou tvé milosrdenství, jak jsi slíbil svému služebníku. Ať se mi dostane tvého slitování, abych byl živ, neboť tvůj zákon je mé potěšení.
Odp. 
Proto miluji tvé předpisy více než zlato, než ryzí zlato. Proto jsem si vyvolil všechna tvá nařízení, nenávidím každou falešnou cestu.
Odp. 
Podivuhodná jsou tvá přikázání, proto je zachovává má duše. Výklad tvých slov osvěcuje, poučuje prosté lidi.
Odp. 

2. ČTENÍ Řím 8, 28-30 


Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům. 

Bratři a sestry!
    Víme, že těm, kteří milují Boha, všecko napomáhá k dobrému, těm, kdo jsou z Boží vůle povoláni. Neboť ty, které napřed poznal, ty také předurčil, aby byli ve shodě s obrazem jeho Syna, aby tak on byl první z mnoha bratří. A ty, které předurčil, také povolal, a ty, které povolal, také ospravedlnil, a ty, které ospravedlnil, také uvedl do slávy.

EVANGELIUM Mt 13, 44-52

Slova svatého evangelia podle Matouše. 

Ježíš řekl zástupům:
    "Nebeské království je podobné pokladu, ukrytému v poli. Když ho člověk najde, zakryje ho a s radostí nad ním jde, prodá všechno, co má, a to pole koupí.
    Nebeské království je také podobné obchodníku, který hledá vzácné perly. A když najde jednu drahocennou perlu, jde, prodá všechno, co má, a koupí ji.
    Dále je nebeské království podobné síti, která se spustí do moře a zahrne všechno možné. Když je plná, rybáři ji vytáhnou na břeh, posadí se, co je dobré, vyberou do nádob, co však za nic nestojí, vyhodí. Tak to bude při skonání věku: Vyjdou andělé, oddělí zlé od spravedlivých a hodí je do ohnivé pece. Tam bude pláč a skřípění zubů.
    Rozuměli jste tomu všemu?" Odpověděli: "Ano."
    A on jim řekl: "Proto každý učitel Zákona, který se stal učedníkem nebeského království, je jako hospodář, který ze své bohaté zásoby vynáší věci nové i staré." 

------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Slůvko pro děti:

První čtení je trochu jako pohádka o zlaté rybce: Pán Bůh chce králi Šalamounovi splnit jakékoli přání. A Šalamoun si nevybere ani bohatství, ani dlouhý život, ale moudrost, schopnost rozlišovat dobro a zlo. A Hospodin ho za to chválí. A my bychom si třeba mohli představit, že jsme na místě krále Šalamouna, a mohli bychom se zamyslet nad tím, co bychom si přáli my, a jestli by se to Pánu Bohu líbilo.

Milí bratři a sestry,

   Slavný ruský režisér Andrej Tarkovskij natočil v šedesátých letech film Stalker. Líčí putování dvou mužů s průvodcem do tajemného, zapovězeného místa zvaného Zóna, v němž je opuštěný dům a v domě místnost, ve které se každému člověku splní jeho nejtajnější přání. Na konci filmu se ukáže, že jeden z mužů si s sebou v batohu tajně přinesl bombu, protože chtěl ono místo vyhodit do povětří. Místo, kde by se plnila nejtajnější lidská přání, je totiž příliš nebezpečné – co kdyby si někdo přál být neomezeným vládcem světa, nebo přímo svět zničit?

   Ve dnešním prvním čtení se Hospodin zjevuje králi Šalomounovi a nabízí mu splnění toho, oč ho král požádá. Důležité je přitom zdůraznění, že se tak stalo ve snu: právě ve snech se vyjevují skrytá lidská přání a touhy, to všechno, co v bdělém stavu vytlačujeme do oblasti podvědomí. Po čem všem mohl Šalomoun toužit, je naznačeno ve druhé části prvního čtení: mohl si přát dlouhý věk, bohatství či smrt svých nepřátel. Mohl si žádat splnění těch nejskrytějších a nejhlubších přání, která měl v srdci. Šalamoun si však přál moudrost; schopnost rozlišit dobro a zlo. Toto přání bylo jistě částečně motivováno úzkostí ze zodpovědnosti, kterou měl mladý a nezkušený panovník převzít – z prvního čtení to jasně vyplývá. Nicméně jsme slyšeli, že jeho přání se Pánu líbilo.                      

     První čtení nás takto může vést k otázce, co bychom si v situaci krále Šalomouna přáli my, co bychom chtěli, aby nám Hospodin splnil – nebo, vrátíme-li se k filmu Stalker, s čím bychom chtěli přijít do oné tajemné místnosti v Zóně? Je možná dobré, abychom na tuto otázku každý sám u sebe hledali odpověď, neboť nám otvírá to, co je skryté v hloubi našeho srdce, a o čem mnohdy ani nevíme, nebo se toho obáváme.

     Důležitější na výpovědi prvního čtení je však to, že nás připravuje k pochopení smyslu dnešního evangelia.  To začíná dvěma krátkými podobenstvími o Božím království: podobenstvím o pokladu v poli a o perle. Obě podobenství hovoří o nalezení něčeho tak cenného a důležitého, že je možné a dokonce snadné se kvůli tomu všeho ostatního vzdát. Všimněme si, že člověk, který poklad v poli našel, se všeho ostatního vzdává s radostí, a ne s těžkým srdcem. Obětování všech ostatních cenných věcí pro jediný poklad a pro jedinou perlu není kalkulace - není to rozumová úvaha, že se to vyplatí, i když by mi mohlo být líto opustit to, co jsem měl dosud. Radost z objevu pokladu naznačuje, že člověk z evangelního podobenství objevil předmět své nejhlubší touhy. Věci, které měl předtím, tak pro něho vlastně ztrácejí význam.

     O téže skutečnosti hovoří svatý Augustin ve svém nejznámějším citátu z knihy Vyznání: Stvořil jsi nás pro sebe, Bože, a nepokojné je naše srdce, dokud v Tobě nespočine‘. Nejhlubší touhou lidského srdce je touha přebývat v Božím království, ve společenství lásky Nejsvětější Trojice a druhých. Právě to je poklad a perla z podobenství. Kéž se to každému z nás podaří pro sebe objevit a pochopit.