8. neděle v mezidobí C 2025

1. ČTENÍ Sir 27,5-8(řec.4-7)

Čtení z knihy Sirachovcovy.

    V sítu, kterým se třese, zůstane smetí, právě tak zůstane vina na člověku, když je prozkoušen. V peci se osvědčí nádoba od hrnčíře, člověk se osvědčí, když s ním mluvíš. Ovoce ukáže, jak byl strom pěstěn, právě tak slovo vyjádří myšlenky lidského srdce. Nikoho nechval, než ho vyzkoušíš, tak se totiž osvědčí člověk.



Žl 92(91),2-3.13-14.15-16 Odp.: 2a
Odp.: Dobré je chválit Hospodina.

Dobré je chválit Hospodina, opěvovat tvé jméno, Svrchovaný! Zrána hlásat tvé milosrdenství a za noci tvou věrnost.
Odp.
Spravedlivý pokvete jak palma, poroste jak cedr na Libanonu. Kdo jsou zasazeni v domě Hospodinově, pokvetou v nádvořích našeho Boha.
Odp.
Ještě ve stáří budou přinášet užitek, zůstanou šťavnatí a svěží, aby hlásali', jak spravedlivý je Hospodin, má skála, v němž není nepravosti.
Odp.



2. ČTENÍ 1Kor 15,54-58

Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům 

Bratři a sestry!
    Až toto tělo porušitelné vezme na sebe neporušitelnost, a toto tělo smrtelné vezme na sebe nesmrtelnost, potom se vyplní to, co stojí v Písmě: 'Vítězně je smrt navždy zničena! Smrti, kdepak je tvoje vítězství? Smrti, kdepak je tvůj bodec?' Ten bodec smrti je hřích, a hřích zase čerpal svou moc ze Zákona. Ale Bohu díky! On nám popřává vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista.
    Proto buďte pevní, moji milí bratři, nedejte se zviklat a pilně pokračujte v díle Páně. Víte přece, že vaše námaha není marná, když ji konáte ve spojení s Pánem.


EVANGELIUM Lk 6,39-45

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

    Ježíš řekl učedníkům přirovnání: "Může slepý vést slepého? Nespadnou oba do jámy? Není žák nad učitele; když se dokonale vyučí, bude jako jeho učitel.
    Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ? Jak můžeš říkat svému bratru: 'Bratře, dovol, ať ti vyndám z oka třísku', a sám nevidíš ve svém oku trám! Pokrytče! Napřed vyndej ze svého oka trám, a teprve potom budeš dobře vidět, abys mohl vyndat třísku z oka svého bratra.
    Není dobrý strom, který dává špatné ovoce, ani zase špatný strom, který dává dobré ovoce. Každý strom se pozná po vlastním ovoci. Z trní nesbírají fíky a z bodláčí nesklízejí hrozny. Dobrý člověk vydává z dobré pokladnice svého srdce dobro, ale zlý ze zlého vydává zlo. Jeho ústa mluví to, čím přetéká srdce."

 _______________________________________________________________

Slůvko pro děti:

Milé děti, máme tu zase moc krásnou scénku z biblických postaviček. U stromu, který je plný dobrého ovoce, je hodně lidí. Ten druhý strom, bez ovoce, je sice suchý a trnitý (protože v evangeliu je věta Z trní nesbírají fíky a z bodláčí nesklízejí hrozny), ale klidně by tam mohl být nějaký krásně zelený, košatý strom, možná hezčí, než ten s ovocem. Jenže ani u takového stromu by lidé nebyli. Mohl by vypadat sebevíc hezky, ale pokud by nic nenesl, stejně by zůstal osamělý. Když budeme s Boží pomocí mít druhé lidi rádi, bude to to nejlepší ovoce našeho života –  všichni si pochutnají, všem bude v naší blízkosti dobře.

 

Milí bratři a sestry,

Na prahu postní doby jsme v dnešním evangeliu slyšeli dvě krátká podobenství, jež by nám mohla pomoci nadcházející přípravu na Velikonoce dobře prožít: podobenství o třísce a trámu a podobenství o stromu a ovoci.

To, že jsou tato podobenství v textu evangelia podle Marka položena vedle sebe, naznačuje také jejich vzájemnou souvislost. Ovoce, které nese dobrý strom, je obrazem lásky a dobra, darovaného druhým. Abychom však mohli takto v lásce vycházet ze sebe směrem k Bohu a k lidem, musíme zároveň stále konat to, co je předmětem podobenství o třísce a trámu; stále se sami k sobě vracet - samé sebe zkoumat; neustále rozkrývat to, co nám překáží, abychom viděli správně.

Jak víte, ve svých promluvách velmi nerad moralizuji a už vůbec se nechci pouštět do nářků, jak že je náš současný svět pokažený; přesto myslím, že jednou z nejzásadnějších bolestí dnešní doby je právě nedostatečná schopnost sebereflexe. Velmi těžko se nám uznávají vlastní chyby a nedostatky. Jsme neustále vedeni k tomu, abychom si v sobě pěstovali zdravé sebevědomí a zdravou dravost, protože bez toho přece v dnešním světě nelze uspět. Jenže často si našeho zdravého sebevědomí hledíme natolik - a natolik je opečováváme - že z toho nakonec vyroste chorobně přebujelé ego, které již žádnou sebereflexi neprovádí, a už to vlastně ani neumí. Ego, které nesnese žádnou kritiku, které si již není schopné přiznat, že se může mýlit, které již vlastně nevidí nikoho a nic než sebe. V tomto stadiu již trám nelze z oka vyjmout. Jeden takový ukázkový případ momentálně sídlí v Bílém domě ve Washingtonu a je shodou okolností také nejmocnější osobou na této planetě. Pán Bůh náš svět ochraňuj!

Správně vidění sebe i druhých - pramenící z toho, že dokáži žít reflektovaný život - pak vede ke správnému jednání. (Napřed vyndej ze svého oka trám, a teprve potom budeš dobře vidět, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra). Platí zde ono staré dobré tomistické pravidlo Agere sequitur esse: bytí předchází konání. Reflektuji-li pravidelně svůj život (a můžeme to nazvat různě - očišťování srdce, zpytování svědomí, pokorné uznání toho, že nejsem bez hříchu, nebo ještě jinak), poznávám, kým jsem. Poznávám své slabosti a hříchy, ale také - a to je důležitější - svou nejhlubší identitu milovaného Božího syna nebo milované dcery, stvořeného a povolaného k lásce. A budu-li si v sobě toto vědomí stále udržovat jasné, ponese můj život dobré ovoce.