16. neděle v mezidobí B 2021

 

 

1. ČTENÍ Jer 23, 1-6

Čtení z knihy proroka Jeremiáše.

    "Běda pastýřům, kteří ničí a rozptylují stádo, které pasu" - praví Hospodin.
   Proto praví Hospodin, Bůh Izraele, o pastýřích, kteří pasou můj lid: "Vy jste rozptýlili mé stádo a rozehnali jste ho, nestarali jste se o ně; proto já se postarám o vás pro špatnost vašich skutků" - praví Hospodin. "Já sám shromáždím zbytky svého stáda ze všech zemí, kam jsem ho vyhnal, a přivedu je nazpět na jejich luhy, porostou a rozmnoží se.
   Vzbudím nad nimi pastýře, kteří je budou pást, nebudou se již bát ani strachovat, už se neztratí" - praví Hospodin.
   "Hle, blíží se dni - praví Hospodin - kdy vzbudím Davidovi zákonitý výhonek, krále, který bude panovat moudře a konat právo a spravedlnost na zemi. Za jeho dnů dojde Juda spásy a Izrael bude bydlet v bezpečí.
    To je jméno, kterým ho budou nazývat: 'Hospodin je naše spravedlnost'."

Žl 23 (22), 1-3a. 3b-4. 5. 6 Odp.: 1
Odp.: Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám.

Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám, dává mi prodlévat na svěžích pastvinách, vodí mě k vodám, kde si mohu odpočinout, občerstvuje mou duši.
Odp.
Vede mě po správných cestách pro svoje jméno. I kdybych šel temnotou rokle, nezaleknu se zla, vždyť ty jsi se mnou. Tvůj kyj a tvá hůl, ty jsou má útěcha.
Odp.
Prostíráš pro mě stůl před zraky mých nepřátel, hlavu mi mažeš olejem, má číše přetéká.
Odp.
Štěstí a přízeň mě provázejí po všechny dny mého života, přebývat smím v Hospodinově domě na dlouhé, předlouhé časy.
Odp.




2. ČTENÍ Ef 2, 13-18

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Efesanům.

Bratři a sestry!
    Protože jste nyní spojeni s Kristem Ježíšem, vy, kteří jste kdysi byli vzdálení, stali jste se blízkými Kristovou krví.
    Jen on je náš pokoj: obě dvě části (židy i pohany) spojil vjedno a zboural přehradu, která je dělila - když na svém těle zrušil příčinu nepřátelství, která záležela v Zákoně s jeho příkazy a ustanoveními. Tak vytvořil ve své osobě z těchto dvou částí jediného nového člověka, a tím zjednal pokoj a křížem usmířil obě strany s Bohem v jednom těle, aby tak sám na sobě udělal konec onomu nepřátelství.
    A pak přišel a zvěstoval pokoj vám, kteří jste byli daleko, i těm, kteří byli blízko, neboť skrze něho máme my i vy přístup k Otci v jednom Duchu.

EVANGELIUM Mk 6, 30-34

Slova svatého evangelia podle Marka.

    Apoštolové se shromáždili u Ježíše a vypravovali mu všechno, co dělali a učili. Řekl jim: "Pojďte i vy někam na opuštěné místo a trochu si odpočiňte." Pořád totiž přicházelo a odcházelo tolik lidí, že neměli čas ani se najíst.
    Odjeli tedy lodí na opuštěné místo, aby tam byli sami. Mnozí je viděli odjíždět a poznali jejich úmysl. Ze všech měst se tam pěšky sběhli a byli tam před nimi.
    Když (Ježíš) vystoupil, uviděl velký zástup a bylo mu jich líto, protože byli jako ovce bez pastýře; a začal je poučovat o mnoha věcech.

___________________________________________________________ 

Slůvko pro děti:

Ježíš i jeho učedníci si chtěli trošku odpočinout. Určitě by si to zasloužili! Ty lidi, kteří přišli za ním i na místo, kde si chtěl odpočinout, mohl Ježíš klidně poslat pryč, mohl jím říci, ať ho na chvíli nechají vydechnout. Ale on to neudělal, protože mu jich bylo líto.

 

Mílí bratři a sestry,

Tématem dnešních čtení je sjednocení, usmíření a pokoj. V evangeliu se těchto skutečností dotýkáme jen letmo, když se popisuje Ježíšův soucitný pohled na velký zástup: bylo mu jich líto, protože byli jako ovce bez pastýře. Co se tím rozumí, nám říká první čtení: tam sice ovce pastýře mají, ten ale není dobrý; způsobil, že ovce se rozptýlily, stádo bylo rozehnáno. Hospodin se tedy musí postarat o stádo sám; a první krok je znovuvytvoření jednoty: Já sám shromáždím zbytky svého stáda.

Ve druhém čtení z listu Efezským hovoří svatý Pavel o tom, že toto shromáždění rozptýlených, toto sjednocení nastalo skrze Ježíšovu oběť. Pán je rozpjatý na kříži a jeho tělo je jakoby samo roztrháno a rozděleno: v žalmu 22 se píše: Roztékám se jako voda, všechny mé kosti se rozpojily. Ale právě tím na svém těle ruší příčinu nepřátelství, zjednává pokoj a usmiřuje ty, kteří byli znepřáteleni.

Je to, zdá se mi, velice aktuální téma: není možné nevidět velké a čím dál hlubší rozdělení v církvi i ve společnosti; stejně jako malou ochotu k dialogu a k hledání cest ke smíření. Dialog a snaha o smíření samozřejmě vyžadují na všech stranách pokoru; vědomí, že právě ta moje skupina nebo názorový proud nesnědla všechnu moudrost světa, že nejsme ti jediní spravedliví, ani že nejsme jedinými a výlučnými majiteli Ducha svatého a jeho pravdy. Abychom mohli vyjít ke druhému a dokázali s ním mluvit, je nutné si přiznat, že ten druhý ve své jinakosti není ohrožení, ale obohacení, že jeho pohled na jakoukoli věc může třeba vyvážit jednostrannost toho mého. A zejména je třeba nezapomenout, že jednota a s ní související pokoj je Božím darem, draze zaplaceným Kristovou krví; právě tak, jak píše ve druhém čtení svatý Pavel. Každý druhý člověk, jakýkoli, je pro mne v Kristu bratr nebo sestra.