4. neděle adventní B 2017
Když se usadil král David ve svém paláci a Hospodin mu popřál pokoj od všech okolních nepřátel, pravil král proroku Nátanovi: "Podívej se, já bydlím v domě z cedrů, zatímco Boží archa přebývá uprostřed stanových pláten."
Nátan odpověděl králi: "Jdi a splň všechny záměry, které máš v srdci, vždyť Hospodin je s tebou!"
Ale v oné noci ozvalo se Hospodinovo slovo k Nátanovi: "Jdi a řekni mému služebníku Davidovi: Tak praví Hospodin: Ty mi chceš vystavět dům, kde bych bydlel? Já jsem tě vzal z pastviny od ovcí, abys byl vládcem nad mým izraelským lidem, a byl jsem s tebou ve všem, cos podnikal, vyhubil jsem před tebou všechny tvé nepřátele. Zjednám ti veliké jméno, jaké mají ti největší na zemi. Určím svému izraelskému lidu místo, zasadím ho tam a bude tam bydlet. Nebude se už děsit a lidé oddaní zločinu se neodváží ho sužovat jako dříve, v dobách, kdy jsem ustanovil nad svým izraelským lidem soudce. Popřeji mu pokoj ode všech jeho nepřátel. Hospodin ti oznamuje, že vystaví dům tobě.
Až se naplní tvé dny a uložíš se ke svým otcům, vzbudím po tobě potomstvo, které vzejde z tvých útrob, a upevním jeho království. Já mu budu otcem a on mi bude synem.
Tvůj dům a tvé království potrvá přede mnou navěky, tvůj trůn bude pevný navždy."
Žl 89 (88), 2-3. 4-5. 27+29 Odp.: 2a
Odp.: Na věky chci zpívat o Hospodinových milostech.
Na věky chci zpívat o Hospodinových milostech, po všechna pokolení hlásat svými ústy tvou věrnost. Řekl jsi totiž: "Navěky je založena milost." Na nebi jsi upevnil svou věrnost.
Odp.
Smlouvu jsem sjednal se svým vyvoleným, přísahal jsem Davidovi, svému služebníku: Na věky zajistím tvůj rod a tvůj trůn zbuduji na všechna pokolení.
Odp.
On mě bude vzývat: Ty jsi můj otec, můj Bůh a skála mé spásy. Navěky mu zachovám svou milost, má smlouva s ním platit nepřestane.
Odp.
2. ČTENÍ Řím 16, 25-27
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.
Bratři a sestry!
Bůh vás může utvrdit, ( abyste žili ) podle evangelia, jak jsem vám ho hlásal, a podle kázání o Ježíši Kristu. Bylo vám zjeveno toto tajemství, které bylo skryté od věčných časů, ale dnes je zřejmé předpověďmi Písma na příkaz věčného Boha a oznámeno všem národům, aby ho vírou poslušně přijaly.
A proto Bohu, který jediný je moudrý, bud skrze Ježíše Krista sláva na věčné věky. Amen.
EVANGELIUM Lk 1, 26-38
Slova svatého evangelia podle Lukáše.
Anděl Gabriel byl poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené s mužem jménem Josef z Davidova rodu, a ta panna se jmenovala Maria.
Anděl k ní vešel a řekl: "Bud' zdráva, milostiplná! Pán s tebou!" Když to slyšela, ulekla se a uvažovala, co má ten pozdrav znamenat.
Anděl jí řekl: "Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha. Počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího. Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida, bude kralovat nad Jakubovým rodem navěky a jeho království nebude mít konce."
Maria řekla andělovi: "Jak se to stane? Vždyť muže nepoznávám." Anděl jí odpověděl: "Duch svatý sestoupí na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní. Proto také dítě bude nazváno svaté, Syn Boží. I tvoje příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a je už v šestém měsíci, ačkoli byla považována za neplodnou. Vždyť u Boha není nic nemožného." Maria řekla: "Jsem služebnice Páně; ať se mi stane podle tvého slova."
A anděl od ní odešel.
Milí
bratři a sestry,
Texty pro bohoslužbu slova jsou i dnes sestaveny tak, že první čtení je předobrazem evangelia, jako je Starý Zákon předobrazem Nového. Proto
mají tyto dva úryvky podobnou stavbu: Na začátku stojí osoba, která má plán:
král David chce Hospodinu postavit chrám, Maria je zasnoubena s mužem
jménem Josef - a jistě se těší na svatbu a na děti, (navzdory různým apokryfním
vyprávěním, ve kterých je Maria už odmalička zasvěcená Bohu a její snoubenec
Josef už od začátku počítá s tím, že se jí nikdy ani nedotkne). A oba tyto plány do budoucna vypadají velmi
v souladu s Boží vůlí. Jdi a
splň všechny záměry, které máš na srdci, vždyť Hospodin je s Tebou, říká
prorok Nátan v dobré víře, že Davidův plán se opravdu zcela shoduje
s Božím záměrem.
Jenomže pak přichází zcela neočekávaně Boží
poselství. A v obou případech v něm není vůbec řeč o tom, zda má král
David a Maria z Nazareta udělat to,
co plánují, nebo něco jiného. Je zde řeč jen a pouze o Božím obdarování. Zjednám Ti veliké jméno, Hospodin Ti oznamuje, že vystaví dům Tobě. A
vůči Marii-moc Nejvyššího Tě zastíní.
Tedy jinými slovy: Tvoje vlastní plány jsou chvályhodné, ale já bych chtěl na
tobě projevit svou moc věcmi ještě mnohem většími.
Z evangelia
je patrné, že toto poselství od Boha není jen prostým oznámením, neboť On
hovoří jako Svobodný k jiné svobodné bytosti. Jeho zaslíbení je zároveň
otázkou: Chceš se, Maria, takto nechat obdarovat? Důvěřuješ mi, že ona
zaslíbení daleko přesahují všechno to, co by sis mohla naplánovat sama?
Stejná
otázka je, byť jinými způsoby, kladena naší svobodě den co den. A je důležité,
že je výzvou naším vlastním plánům a mnohdy se s nimi silně kříží - je
součástí naší lidské podstaty jako Božího obrazu, že máme nějakou představu o
vlastním životě a vůli ji uskutečnit, že svůj život vědomě uchopujeme a
naplňujeme, že za něj přebíráme zodpovědnost. Asi cítíme, že kdyby Maria jen
seděla a čekala, co že s ní Nejvyšší hodlá učinit, kdyby neplánovala
rodinu s Josefem, asi by nás její příběh tolik neoslovoval, a - troufám si
opatrně říci - někoho takového by si Bůh pravděpodobně ani nevyvolil.
V dnešní
době však máme vzhledem k této trvalé Boží výzvě nechat se obdarovat spíše
opačný problém. Při představě, že bychom Bohu odevzdali svůj život tak
radikálně jako Maria, nás jímá úzkost. Možná také víme o někom, kdo Boží vůli
pro svůj život pečlivě rozlišoval, po poznané cestě se ochotně pustil, ale pak
třeba ztroskotal, alespoň lidsky viděno. Tohle všechno omezuje naši svobodu se
Bohu otevírat, naše Ano je stále znovu ohrožováno strachem či pohodlností,
stále znovu jsme pokoušeni říci raději
ne, Pane, nechat si svůj život ve vlastních rukou, zvláště když víme, že
Bůh bude naše rozhodnutí respektovat.
Právě proto je nám Maria dnes znovu kladena před
oči, neboť už známe celý příběh až do konce. Víme, že Boží zaslíbení, kterým
uvěřila, se skutečně splnila, byť onen příběh nebyl idylka, ale drama. Je nám
v našich úzkostech a nejistotách ohledně Božího plánu s naším životem
vzorem-jako zcela svobodná i zcela otevřená Božímu obdarování, zcela aktivní i
zcela pasivní, jako vrchol plného uskutečnění opravdového lidství.
Žádné komentáře:
Okomentovat