12. neděle v mezidobí A 2017

1. ČTENÍ Jer 20, 10-13

Čtení z knihy proroka Jeremiáše. 

Jeremiáš řekl:
    Slyšel jsem nepřátelské umlouvání mnohých: "Hrůza ze všech stran! Udejte ho! Udáme ho!"
    I ti, kteří se mnou žili v přátelství, číhají na můj pád: "Snad se dá svést a zmocníme se ho a pomstíme se na něm!"
    Ale Hospodin je se mnou jako silný bojovník; proto ti, kteří mě stíhají, padnou a nic nesvedou. Velmi budou zahanbeni, neboť ničeho nedosáhnou; bude to věčná hanba, nezapomene se na ni.
    Hospodine zástupů, který zkoušíš spravedlivého, který vidíš ledví i srdce, kéž uzřím tvou pomstu nad nimi, neboť tobě jsem svěřil svou při. Zpívejte Hospodinu, chvalte Hospodina, že vysvobodil život ubohého z ruky zlosynů!


Žl 69 (68), 8-10. 14+17. 33-35 Odp.: 14c
Odp.: Vyslyš mě, Bože, ve své veliké lásce!

Pro tebe, Bože, jsem snášel potupu, pohana pokryla mou tvář. Svým bratrům stal jsem se cizincem, synům své matky neznámým. Neboť mě stravuje horlivost pro tvůj dům, padají na mě urážky těch, kdo tě urážejí.
Odp.
Já se však, Hospodine, obracím modlitbou k tobě v čas milosti, Bože! Vyslyš mě ve své veliké lásce, věrně mi pomoz! Vyslyš mě, Hospodine, tvá láska je dobrotivá, obrať se ke mně se svým nesmírným slitováním.
Odp.
Uvědomte si to, ubožáci, a radujte se; pookřejte v srdci vy, kdo hledáte Boha! Neboť Hospodin slyší chudáky, nepohrdá svými vězni. Nechť ho chválí nebe a země, moře a vše, co se v nich hýbe.
Odp.



2. ČTENÍ Řím 5, 12-15

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.

Bratři a sestry!
    Jako skrze jednoho člověka přišel na tento svět hřích a skrze hřích smrt, a tak smrt přešla na všechny lidi, protože všichni zhřešili . . . Hřích ovšem byl na světě už před Zákonem - jenomže kde není žádný zákon, tam se hřích nepřičítá. Přesto smrt uplatňovala svou moc od Adama do Mojžíše i nad lidmi, kteří se neprohřešili nějakým podobným přestoupením jako Adam. Tento Adam je protějškem toho, který měl přijít.
    Ale s Božím darem není tomu tak, jak to bylo s provině ním. Kvůli provinění jednoho ovšem celé množství propadlo smrti. Ale ještě tím hojněji se celému množství lidí dostalo Boží přízně a milostivého daru prostřednictvím jednoho člověka, Ježíše Krista.


EVANGELIUM Mt 10, 26-33

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Ježíš řekl svým apoštolům: 

    "Nebojte se lidí. Nic není tak tajného, že by to nebylo odhaleno, a nic skrytého, že by to nebylo poznáno. Co vám říkám ve tmě, povězte na světle, a co se vám šeptá do ucha, hlásejte ze střech!
    A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo - duši zabít nemohou. Spíše se bojte toho, který může zahubit v pekle duši i tělo. Copak se neprodávají dva vrabci za halíř? A ani jeden z nich nespadne na zem bez vědomí vašeho Otce. U vás však jsou spočítány i všechny vlasy na hlavě. Nebojte se tedy: Máte větší cenu než všichni vrabci.
    Ke každému, kdo se ke mně přizná před lidmi, i já se přiznám před svým Otcem v nebi; ale každého, kdo mě před lidmi zapře, zapřu i já před svým Otcem v nebi."

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Milí bratři a sestry,

V prvním čtení se setkáváme s postavou Jeremiáše, jenž je typickým starozákonním prorokem. Káže Hospodinovo slovo za každých okolností, vhod či nevhod, a jeho kázání je nepopulární a odmítané, protože nazývá věci pravými jmény a vyzývá k obrácení ty, kteří si už zvykli žít daleko od Hospodina. Proto je pronásledován a často mu jde o život. Jeremiáš ale ví, že Hospodin je na jeho straně, a jak jsem slyšeli, jemu svěřuje svou při, chce nad svými nepřáteli uzřít Hospodinovu pomstu.

Ve stejné situaci je i žalmista. Také on se pro svou nekompromisní věrnost Hospodinu dostává do konfliktů, dokonce se svými nejbližšími: svým bratrům stal jsem se cizincem, synům své matky neznámým. Ale i on doufá v Boží pomoc jako v jediné východisko.

Prorok i žalmista, pronásledovaní pro spravedlnost a věrnost Bohu Izraele, se tak stávají starozákonními předobrazy Krista, jediného spravedlivého, který trpí pronásledování až do krajnosti, až k smrti na kříži. Kristus je ale zároveň také odpovědí na volání Jeremiáše po Boží pomstě, která se ukazuje být radikálně jiná než by se dalo očekávat starozákonním pohledem. Boží odplata vůbec není odpovědí násilí na násilí, není to žádná tvrdá Boží pěst, která by dopadla na ty, kteří pronásledují spravedlivého. Boží odplata za hřích je poslání Syna, který se z lásky obětuje. Zcela přesně to vystihují poslední věty ze druhého čtení z listu Římanům: s Božím darem tomu není tak, jak to bylo s proviněním. Kvůli provinění celé množství propadlo smrti, ale ještě tím hojněji se celému množství lidí dostalo Boží přízně a milostivého daru prostřednictvím Ježíše Krista.

Z tohoto poznání pak pramení Ježíšovo dvojí nebojte se, které jsme slyšeli v evangeliu. Nebojte se lidí, nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo. Strach v člověku působí buď touhu utéci, nebo naopak odpovědět na násilí násilím, na ohrožení protiútokem. Jeremiáš však od svého úkolu ani neutíká, ani nezahajuje protiútok. U Ježíše, jako naplnění jeremiášovského předobrazu, vidíme v tomtéž ještě posun na vyšší rovinu. Násilí proti němu je vlastně násilím nejen proti spravedlivému, ale proti samému Bohu. Ale On se nemstí, neodplácí, pod křížem prosí za své vrahy. Jeho vítězství není dosaženo násilím, neznamená smetení a likvidaci jeho protivníků. Kristovo vítězství a Kristova odplata jsou obsaženy jen a jen v jednotě tajemství kříže a vzkříšení. Ježíš je naplněním Janových slov o tom, že láska nezná strach. Ježíš se nebojí, protože došel dokonalosti v lásce - nebo, lépe řečeno, je dokonalá láska sama.

Proto i my, kteří jsme s ním spojeni ve křtu a dalších svátostech, můžeme v Jeho síle poslechnout výzvu Nebojte se z dnešního evangelia - nebát se těch, kteří nás nemají rádi, a zbavit se také falešných obrazů boha, který zlo trestá zlem.