Svátek Svaté rodiny 2016

1.    ČTENÍ Sir 3, 3-7. 14-17a ( řec. 2-6. 12-14 )

Čtení z knihy Sirachovcovy.
Pán chtěl, aby otec byl od dětí ctěn, a potvrdil právo matky u potomstva. Kdo ctí otce, usmiřuje své hříchy, kdo si váží matky, jako by sbíral poklady.
    Kdo ctí otce, dočká se radosti na vlastních dětech a bude vyslyšen, když se modlí.
   Kdo ctí otce, bude dlouho žít, kdo poslouchá otce, občerstvuje svou matku. Synu, ujmi se svého otce, když zestárne, a netrap ho, dokud je živ.
   Slábne-li mu rozum, ber na něj ohled a nepohrdej jím, když ty jsi v plné síle. Nezapomene se ti, žes měl soucit s otcem, započítá se ti (jako náhrada) za tvé hříchy.



Žl 128 (127), 1-2. 3. 4-5 Odp.: 1
Odp.: Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, kdo kráčí po jeho cestách.

Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, kdo kráčí po jeho cestách. . Budeš jísti z výtěžku svých rukou, bude ti blaze a dobře.
Odp.
Tvá manželka bude jako plodná réva uvnitř tvého domu. Tvoji synové jako výhonky oliv kolem tvého stolu.
Odp.
Hle, tak bývá požehnán muž, který se bojí Hospodina. Ať ti Hospodin požehná ze Siónu, abys viděl štěstí Jeruzaléma po všechny dny svého života.
Odp.



2. ČTENÍ Kol 3, 12-21

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Kolosanům.
Bratři a sestry!
   Jako od Boha vyvolení, svatí a milovaní projevujte navenek milosrdné srdce, dobrotu, pokoru, mírnost a trpělivost. Snášejte se a navzájem si odpouštějte, má-li kdo něco proti druhému. Pán odpustil vám, proto odpouštějte i vy. A nadto nade všechno mějte lásku, neboť ona je svorník dokonalosti.
   Ať ve vašem srdci vládne Kristův pokoj: k němu jste byli povoláni v jednom těle. Buďte (za to) vděční. Kristova nauka ať je u vás ve své plné síle: moudře se navzájem poučujte a napomínejte. S vděčností zpívejte Bohu z celého srdce žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně. Cokoli mluvíte nebo konáte, všecko dělejte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci.
   Vy ženy, buďte svému muži podřízeny, jak se to sluší na křesťanky. Vy muži, mějte svou ženu rádi a nechovejte se k ní mrzoutsky. Vy děti, ve všem svoje rodiče poslouchejte, jak se to patří u křesťanů. Vy otcové, nedrážděte svoje děti, aby neztrácely odvahu.


EVANGELIUM Mt 2, 13-15. 19-23

Slova svatého evangelia podle Matouše.
Když mudrci odešli, zjevil se Josefovi ve snu anděl Páně a řekl: "Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uteč do Egypta a zůstaň tam, dokud ti neřeknu. Herodes totiž bude po dítěti pátrat, aby ho zahubil." Vstal tedy, vzal v noci dítě i jeho matku, odebral se do Egypta a byl tam až do Herodovy smrti. Tak se splnilo, co řekl Pán ústy proroka: 'Z Egypta jsem povolal svého syna.' Když Herodes zemřel, zjevil se v Egyptě Josefovi ve snu anděl Páně a řekl: "Vstaň, vezmi dítě i jeho matku a jdi do izraelské země, protože ti, kdo ukládali dítěti o život, už zemřeli." Vstal tedy, vzal dítě i jeho matku a odebral se do izraelské země. Ale když uslyšel, že je v Judsku místo svého otce Heroda králem Archelaus, bál se tam jít, a podle pokynu ve snu se odebral na území galilejské. Šel tedy a usadil se v městě, které se jmenuje Nazaret, aby se splnilo, co je řečeno ústy proroků: 'Bude nazýván Nazaretský.'

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Milí bratři a sestry,

Dnešní první i druhé čtení jsou na první pohled jakýmsi návodem k dobrému rodinnému životu, skoro katalogem rodinných ctností, jako je vzájemný vztah manželů, mezigenerační respekt, ochota k odpuštění, společná modlitba a podobně. V krátkosti by jejich poselství šlo snad shrnout do věty To dělej, a bude to fungovat.

Když však tato slova slyšíme, můžeme si povzdechnout, že se to Sirachovcovi či svatému Pavlovi lehko řekne, ale že vnější podmínky jsou nepříznivé. Co nám svatý Pavel, který navíc nebyl ženatý, může říci do situace 21. století v sekulární Evropě, do situace, kdy je rodina v krizi, kdy se zpochybňuje její podstata a význam, a kdy ji ohrožuje tolik skutečností?

Když však obrátíme svou pozornost k evangeliu – a ještě šířeji k tomu, co o Ježíšově narození a dětství říká svatý Lukáš a svatý Matouš jako celek - zjistíme, že jejich výpověď je pozoruhodně aktuální. V první řadě je nápadné, že epizody ze života svaté Rodiny, jak o nich čteme v evangeliích, v žádném případě nepopisují nějakou idylku. V evangeliích se nepíše vůbec nic o tom, co je občas k vidění na barvotiskových svatých obrázcích z 19. století – svatý Josef pilně v nazaretském domě pracuje se dřevem, malý Ježíš mu pomáhá, kousek stranou Matka Boží přede u kolovrátku a nade vším se vznáší atmosféra nebeského pokoje a souladu, neboť žádný hřích a žádné zlo se této rodiny přece netýká.

Evangelia hovoří spíše o problémech, o krizových situacích – počínaje Josefovými rozpaky nad Mariiným těhotenstvím, přes mnohonásobné stěhování se z místa na místo bez jakékoli jistoty – Maria je přitom nejprve ve vysokém stupni těhotenství, a posléze s nově narozeným miminkem.

Simeon pak v chrámě Marii řekne, že kvůli jejímu synkovi jí srdce probodne meč. A poslední evangelní příběh z Ježíšova dětství je o tom, jak se Ježíš na pouti do Jeruzaléma ztratil a tři dny nebyl k nalezení.

Tím vším, tímto téměř nepřetržitým líčením krizových situací se nám Svatá rodina stává blízkou. Přestává být především nedosažitelným ideálem, o který se musíme aspoň pokoušet, ale vidíme ji jako skutečnost zcela zapadající do logiky spásy jako Božího bytí-s-námi, jako spoluprožití všech našich bolestí, trápení a krizí. Matky, které na poutních místech přinášejí před Matku Boží všechny problémy a těžkosti v rodinách, to jistě v srdci dobře tuší - Maria je nejen přímluvkyně a pomocnice, ale i ta, která soucítí, neboť má sama zkušenost.

A máme-li přece jen ve svaté rodině vidět vzor, pak jistě v tom, že právě v těchto situacích krizí se osvědčuje a upevňuje jejich vzájemná láska. A také že při řešení problémů nejednají zbrkle a příliš lidsky, ale že jsou ochotni naslouchat Bohu a zařídit se podle Něj.