1.neděle adventní  2013 - cyklus A

1.ČTENÍ Iz 2, 1-5

Čtení z knihy proroka Izaiáše.

Obsah vidění Izaiáše, syna Amosova, o Judovi a Jeruzalému.
    Stane se v posledních dnech: Pevně bude stát hora s Hospodinovým domem na vrcholu hor, vyvýšena nad pahorky. Budou k ní proudit všechny národy, budou k ní putovat četné kmeny a řeknou: „Vzhůru, vystupme na Hospodinovu horu, do domu Jakubova Boha! Ať nás naučí svým cestám, choďme po jeho stezkách!“ Ze Siónu vyjde nauka, z Jeruzaléma Hospodinovo slovo. Soudit bude národy, rozsuzovat četné kmeny, že zkují své meče v radlice a svá kopí ve vinařské nože. Nezdvihne již meč národ proti národu, válce se již nebudou učit. Jakubův dome, vzhůru, choďme v Hospodinově světle!

Žl 122 (121), 1-2. (4-5.6-7.) 8-9 Odp.: srv. 1
Odp.: Do domu Hospodinova půjdeme s radostí.

Zaradoval jsem se, když mi řekli: "Do domu Hospodinova půjdeme!" Už stojí naše nohy v tvých branách, Jeruzaléme!
Odp.
Tam vystupují kmeny, kmeny Hospodinovy, jak to zákon přikazuje Izraeli, aby chválil Hospodinovo jméno. Tam stojí soudní stolce, stolce Davidova domu.
Odp.
Vyprošujte Jeruzalému pokoj ať jsou v bezpečí, kdo tě milují, ať vládne mír v tvých hradbách, bezpečnost v tvých palácích!
Odp.
Kvůli svým bratřím a přátelům budu říkat: Pokoj v tobě! Kvůli domu Hospodina, našeho Boha, budu ti přát štěstí.
Odp.


2.ČTENÍ Řím 13, 11-14

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.

Bratři!
   Víte, jaký je nyní čas: že vám už nastala hodina, kdy je třeba se probrat ze spánku. Neboť nyní je nám spása blíže než tehdy, když jsme uvěřili. Noc pokročila, den se přiblížil. Odložme tedy skutky temnoty a oblečme se do výzbroje světla. Veďme počestný život jako ve dne; ne v hodováních a pitkách, ne v necudnostech a prostopášnostech, ne ve sváru a závisti. Ale oblečte se v Pána Ježíše Krista a nepečujte o tělo tak, že by to vyvolávalo žádosti.

EVANGELIUM Mt 24, 37- 44

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Ježíš řekl svým učedníkům:
    "Když přijde Syn člověka, bude to právě tak jako v době Noemově: Jako totiž v době před potopou lidé jedli a pili, ženili se a vdávali až do dne, kdy Noe vstoupil do archy, a nic netušili, až přišla potopa a všechny zachvátila, právě tak to bude, když přijde Syn člověka.
    Tehdy budou dva na poli: jeden z nich bude vzat, druhý ponechán; dvě (ženy) budou mlít na obilném mlýnku: jedna bude vzata, druhá ponechána.
    Bděte tedy, protože nevíte, který den váš Pán přijde. Uvažte tohle: Kdyby hospodář věděl, v kterou noční dobu přijde zloděj, jistě by byl vzhůru a nedovolil by mu prokopat se do domu. Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete."

-----------------------------------------------------------------------------------------------

Milí bratři a sestry,

Téma dnešních čtení velmi dobře souzní se symbolikou adventního věnce, který dnes zažíháme. Klíčová slova dnešních čtení jsou čas a světlo.  To, co je naznačeno už v prvním čtení - Jakubův dome, vzhůru, choďme v Hospodinově světle-  je rozvinuto ve druhém čtení: Noc pokročila, den se přiblížil. Odložme tedy skutky temnoty a oblečme se do výzbroje světla. Veďme počestný život, jako ve dne.‘

V evangeliu se pak obě dvě skutečnosti -čas a světlo-slévají do jednoho obrazu člověka, který v noci bdí s rozžatou lampou, aby nepropásl onen správný čas.  Výpověď tohoto obrazu je podobná jako Ježíšovo podobenství o pěti moudrých a pěti pošetilých družičkách, které čekají v noci ženicha.

Stejně jako v podobenství o deseti družičkách není ani v dnešním evangeliu na první pohled vidět rozdíl mezi tím, kdo je bdělý a kdo nikoli. Navenek mohou vypadat stejně, mohou vykonávat stejné činnosti. Tehdy budou dva na poli: jeden z nich bude vzat, druhý ponechán; dvě (ženy) budou mlít na obilném mlýnku: jedna bude vzata, druhá ponechána.  Bdění, o kterém Ježíš mluví, je bdělost srdce: to, co není vidět, co je uvnitř. To, co v podobenství o družičkách reprezentuje olej v lampě - jediná věc, která odlišovala pětici moudrých panen od těch druhých, a která byla vstupenkou na svatbu. 

Tato bdělost srdce nám nebrání  - a ani nemůže - ve vykonávání našich běžných povinností – práce, výchovy dětí, starosti o rozvoj toho, za co máme zodpovědnost. Pro její zachování není nutné trávit dni a noci na modlitbách, pokud člověk zrovna nemá povolání k životu v kontemplativní řeholi. Je to postoj člověka, který - slovy listu Římanům - chodí ve světle.  Celá skutečnost jeho života - věci, jimiž se zabývá, vztahy, které žije - je prozářena Kristovým světlem, a proto ji člověk vidí správně. Vidí ohromný vnitřní smysl a hodnotu i těch nejobyčejnějších věcí, ale zároveň se mu nemůže stát - nebo jen těžko - to, co se v listě Římanům nazývá skutky temnoty. Věci a vztahy se mu nemohou stát modlou, neboť je vidí vždy ve vztahu k Bohu. Žije to všechno v evangelní svobodě, věci a vztahy ho nemohou zotročit, nemohou vyvolávat prostopášnost, svár a závist. Přeji nám všem, milí bratři a sestry, takovou bdělost srdce, nejen pro nadcházející advent.