26. neděle v mezidobí B 2024

1. ČTENÍ Nm 11, 25-29

Čtení ze čtvrté knihy Mojžíšovy.

   Hospodin sestoupil v oblaku a mluvil k Mojžíšovi; vzal z ducha, který spočíval na něm, a dal ho sedmdesáti mužům starcům. Když na nich duch spočinul, dostali se do prorockého vytržení, ale později se to už nestalo. Dva muži z nich zůstali v táboře, jmenovali se Eldad a Medad. I na nich spočinul duch, neboť byli mezi těmi, kdo byli písemně určeni. Nevyšli však ke stránku úmluvy a dali se do prorokování v táboře.
   Tu přiběhl jeden chlapec a oznámil Mojžíšovi: "Eldad a Medad prorokují v táboře." Jozue, syn Nunův, Mojžíšův služebník od mládí, řekl: "Pane můj, Mojžíši, zabraň jim v tom!" Mojžíš mu odpověděl: "To tak žárlíš kvůli mně? Kéž by Hospodin udělal z celého národa proroky, kéž by dal Hospodin spočinout svému duchu na nich!"



Žl 19 (18), 8. 10. 12-13. 14 Odp.: 9a
Odp.: Hospodinovy předpisy jsou správné, působí radost srdci.

Hospodinův zákon je dokonalý, občerstvuje duši, Hospodinův příkaz je spolehlivý, nezkušenému dává moudrost.
Odp.
Bázeň před Hospodinem je upřímná, trvá navěky, Hospodinovy výroky jsou pravdivé, všechny jsou spravedlivé.
Odp.
Tvůj služebník si na ně dává pozor a velmi bedlivě je zachovává. Kdo však pozná každé pochybení? Očisť mě od chyb, jež jsou mi skryty!
Odp.
Chraň svého služebníka před zpupností, ať mě neovládne! Pak budu bez úhony a vyvaruji se velkého hříchu.
Odp.



2. ČTENÍ Jak 5, 1-6

Čtení z listu svatého apoštola Jakuba.

   Nuže tedy, vy boháči: plačte a naříkejte nad strastmi, které na vás přijdou. Vaše bohaté zásoby hnijí a vaše šatstvo rozežírají moli. Vaše zlato a stříbro rezaví, a ten rez bude svědčit proti vám a stráví vaše tělo jako oheň. Hromadili jste si majetek i v tyto poslední dny.
   Ale mzda, o kterou jste ošidili sekáče, kteří vám požali pole, ta mzda křičí a křik vašich ženců pronikl k sluchu Pána zástupů. Na zemi jste hýřili a oddávali se rozkoším, krmili jste se i tehdy, když už už nastávala řež. Odsoudili jste spravedlivého a připravili ho o život - a on se vám nebrání.



EVANGELIUM Mk 9, 38-43. 45. 47-48

Slova svatého evangelia podle Marka.

   Jan řekl Ježíšovi: "Mistře, viděli jsme někoho, jak vyhání zlé duchy v tvém jménu, ale není tvým učedníkem. Bránili jsme mu, protože není tvým učedníkem."
   Ježíš však řekl: "Nebraňte mu! Přece žádný, kdo ve jménu mém vykoná zázrak, nemůže tak hned o mně mluvit špatně. Kdo není proti nám, je s námi. Kdokoli vám podá číši vody proto, že jste Kristovi, amen, pravím vám: nepřijde o svou odměnu.
   Kdo by svedl ke hříchu jednoho z těchto nepatrných, kteří věří, pro toho by bylo lépe, aby mu dali na krk mlýnský kámen a hodili ho do moře. Svádí-li tě tvá ruka, usekni ji! Je pro tebe lépe, abys vešel do života bez ruky, než abys přišel s oběma rukama do pekla, do neuhasitelného ohně. Svádí-li tě tvoje noha, usekni ji! Je pro tebe lépe, abys vešel do života bez nohy, než abys byl s oběma nohama uvržen do pekla. Svádí-li tě tvoje oko, vyloupni ho! Lépe, abys vešel do Božího království jednooký, než abys byl s oběma očima uvržen do pekla, kde jejich červ nehyne a oheň nehasne."

_____________________________________________________________________

Slůvko pro děti:

Milé děti,

Pokusím se vám trošku současným jazykem přiblížit poselství dnešního druhého čtení z listu svatého Jakuba.

Představte si, že máte ve škole spolužáka, který má místo iPhonu nebo nějakého jiného chytrého mobilu jenom tlačítkáč, nebo vůbec žádný mobil nemá. A kvůli tomu zažívá šikanu, a nikdo se s ním kvůli tomu nechce kamarádit.

Svatý Jakub nám ve svém poselství velice důrazně připomíná, že to, co je důležité, není to, co máme. Každý, i ten nejlepší iPhone, se jednou pokazí nebo zastará a už nebude in. Ale to, co je mnohem důležitější a cennější, to, co nikdy nezastará, jsou vztahy kamarádství a lásky.

 

Milí bratři a sestry,

Dnešní první čtení i evangelium spojuje jedno společné téma – svoboda, se kterou Bůh dává své dary; a na druhé straně pošetilá snaha člověka si tyto dary privatizovat, mít nad nimi moc a být jejich výlučným správcem; pokud bychom to chtěli vyjádřit velmi současným jazykem, jejím autorizovaným prodejcem.

V prvním čtení Hospodin vzal z ducha, který spočíval na Mojžíšovi, a dal ho sedmdesáti mužům starcům. Hospodin, Bůh Izraele, svobodně disponuje svými dary; Mojžíšovo výjimečné vyvolení neznamená, že své dary vlastní. Navíc se přihodí to, že dva z oněch obdarovaných, Eldad a Medad, svůj dar prorokování používají jinak než většina ostatních - nejdou ke stánku úmluvy, ale prorokují v táboře. A Jozue naléhá na Mojžíše, aby je nějak ukáznil, aby jim v tom zabránil - neboť jsou v jeho očích rebely, kteří dělají něco nepatřičného. Mojžíš ovšem naprosto není na své výjimečné vyvolení a na své dary žárlivý; je si zcela vědom, že jeho obdarování je od Hospodina; a přeje si, aby takové obdarování měli úplně všichni: Kéž by Hospodin udělal z celého národa proroky, kéž by dal Hospodin spočinout svému duchu na nich!"

V evangeliu se opakuje doslova totéž: Ježíšových Dvanáct je pohoršeno tím, že někdo mimo jejich společenství vyhání v Ježíšově jménu zlé duchy - tím přece Ježíš pověřil je, je to jen jejich poslání. Ježíš však své učedníky vede k velkorysosti; a zároveň k radosti z toho, že Boží království přichází i tam, kde by to nečekali. Učí je, aby si svá obdarování neprivatizovali; aby si kvůli nim nemysleli, že jsou něco víc než ostatní. Učí je, že svrchovaným Pánem nade všemi charismaty je Otec - a ten je dává svobodně, komu chce.

Milí bratři a sestry, velmi dobře všichni víme, kolik zla, násilí a rozdělení přineslo v dějinách světa a církve přesvědčení, že jen my máme patent na Boží pravdu a Boží obdarování; že jen my ji vlastníme a jen my jsme oprávněni ji rozdávat. A velice snadno se můžeme dovtípit, že je za tím vším velmi subtilně a duchovně maskovaný čirý egoismus a touha po moci a ovládání druhých. Ježíš nám v dnešním Božím slově přináší velkou vnitřní svobodu a s ní spojenou vnitřní radost: svobodu od pocitu nadřazenosti a vyvolení, svobodu pramenící z vědomí, že nejsme spasiteli světa ani řediteli zeměkoule. A radost z toho, když vidíme, že někde rozkvétá opravdová láska, spravedlnost a pokoj - třebas i mimo hranice viditelné církve.