6. neděle v mezidobí
A 2023
1. ČTENÍ Sir 15, 16-21 (řec. 15-20)
Čtení z knihy Sirachovcovy.
Chceš-li, můžeš plnit přikázání, je v tvé moci zůstat věrným.
Bůh před tebe položil oheň i vodu, vztáhni ruku, po čem chceš.
Před každým je život a smrt, každému dá (Bůh) to, co kdo bude chtít. Převelká
je moudrost Páně, je všemohoucí a všechno vidí.
Jeho oči (hledí) na ty, kdo se ho bojí, on zná každý lidský skutek.
Nikomu neporučil, aby byl bezbožný, nikomu nedal dovolení, aby hřešil.
Žl 119 (118), 1-2. 4-5. 17-18. 33-34 Odp.: 1b
Odp.: Blaze těm, kdo kráčejí v zákoně Hospodinově.
Blaze těm, jejichž cesta je bezúhonná, kteří kráčejí v zákoně Hospodinově.
Blaze těm, kdo dbají na jeho přikázání, hledají ho celým srdcem.
Odp.
Tys, Hospodine, dal svá nařízení, aby se jich dbalo svědomitě. Kéž jsou pevné
mé cesty, abych zachovával tvé příkazy.
Odp.
Prokaž dobro svému služebníku, abych byl živ a zachovával tvé slovo. Otevři mé
oči, ať pozoruji divy tvého zákona.
Odp.
Ukaž mi, Hospodine, cestu svých příkazů, a budu j i věrně zachovávat. Pouč mě,
ať zachovám tvůj zákon a chráním ho celým svým srdcem.
Odp.
2. ČTENÍ 1 Kor 2, 6-20
Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.
Bratři a sestry!
Učíme moudrosti, ale jen ty nejpokročilejší. To však není
moudrost tohoto světa ani moudrost těch, kdo tento svět ovládají. Jejich moc je
už zlomena.
Moudrost, které učíme, je od Boha,
plná tajemství a skrytá. Bůh ji už před věky pro nás předurčil k naší
slávě. Nikdo z těch, kdo vládnou tímto světem, neměl o ní tušení. Protože kdyby
o ní něco věděli, nikdy by Pána slávy neukřižovali. Ale - jak stojí v Písmě -
my zvěstujeme to, 'co oko nevidělo, co ucho neslyšelo, nač člověk nikdy ani
nepomyslil, co všechno Bůh připravil těm, kdo ho milují'.
Nám to Bůh zjevil skrze svého Ducha. Duch totiž zkoumá
všecko, i hlubiny Boží.
EVANGELIUM Mt 5, 17-37
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Ježíš řekl svým učedníkům:
"Nemyslete, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky.
Nepřišel jsem je zrušit, ale naplnit. Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a
země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se to všecko
nestane.
Kdyby tedy někdo zrušil jedno z těchto přikázání - a třeba i
to nejmenší - a tak učil lidi, bude v nebeském království nejmenší: Kdo se však
bude jimi řídit a jim učit, bude v nebeském království veliký.
Říkám vám: Nebude-li vaše spravedlnost mnohem dokonalejší
než spravedlnost učitelů Zákona a farizeů, do nebeského království nevejdete.
Slyšeli jste, že bylo řečeno předkům: 'Nezabiješ. Kdo by
zabil, propadne soudu.' Ale já vám říkám: Každý, kdo se na svého bratra hněvá,
propadne soudu; kdo svého bratra tupí, propadne veleradě; a kdo ho zatracuje,
propadne pekelnému ohni.
Přinášíš-li tedy svůj dar k oltáři a tam si vzpomeneš, že
tvůj bratr má něco proti tobě, nech tam svůj dar před oltářem a jdi se napřed
smířit se svým bratrem, teprve potom přijď a obětuj svůj dar.
Dohodni se rychle se svým protivníkem, dokud jsi s ním na
cestě, aby tě tvůj protivník neodevzdal soudci a soudce služebníkovi, a byl bys
uvržen do žaláře. Amen, pravím ti: Nevyjdeš odtamtud, dokud nezaplatíš do
posledního halíře.
Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Nezcizoložíš.' Ale já vám
říkám: Každý, kdo se dívá na ženu se žádostivostí, už s ní zcizoložil ve svém
srdci.
Svádí-li tě tvé pravé oko, vyloupni ho a odhoď od sebe;
neboť je pro tebe lépe, aby jeden z tvých údů přišel nazmar než aby celé tvoje
tělo bylo uvrženo do pekla. A svádí-li tě tvoje pravá ruka, usekni ji a odhoď
od sebe; neboť je pro tebe lépe, aby jeden z tvých údů přišel nazmar, než aby
celé tvoje tělo přišlo do pekla.
Také bylo řečeno: 'Kdo by se rozváděl se svou ženou, ať jí
dá rozlukový list.' Ale já vám říkám: Každý, kdo se rozvede se ženou - mimo
případ smilstva - uvádí ji do cizoložství, a kdo se ožení s rozvedenou,
dopouští se cizoložství.
Slyšeli jste, že bylo řečeno předkům: 'Nebudeš přísahat
křivě, ale splníš Pánu svou přísahu.' Ale já vám říkám: Vůbec nepřísahejte: ani
při nebi, protože je to Boží trůn, ani při zemi, protože je to podnož jeho
nohou, ani při Jeruzalému, protože je to město velikého krále; ani při své
hlavě nepřísahej, protože ani jediný vlas nemůžeš udělat světlým nebo tmavým.
Ale vaše řeč ať je 'ano, ano - ne, ne'. Co je nad to, je ze
zlého."
____________________________________________________________________
Slůvko pro děti:
Milé děti,
Tak si představte, kdybychom ta dnešní Ježíšova slova z evangelia vzali
doslova: Představte si, že jste v supermarketu, a už už natahujete ruku,
abyste si vzali z regálu nějakou sladkost, na kterou ale zrovna nemáte
peníze, a strčili ji tajně do kapsy. Máme si tedy tu ruku useknout, nebo ne?
Určitě ne! Pán Ježíš totiž nemluví o rukách nebo očích, ale o špatných myšlenkách.
A ty bychom se opravdu měli snažit utnout, i když je to těžké a moc se nám to
nedaří.
Milí bratři a sestry,
Můžeme se dnes zamyslet nad druhým čtením z prvního listu Korintským. Jeho
první věta by nám mohla znít pohoršlivě: Učíme moudrosti, ale jen ty
nejpokročilejší. Tenhle výrok může velmi připomínat gnostické proudy v raném
křesťanství, později odsouzené jako hereze; názor, že pochopení božských
tajemství není pro všechny: že je vyhrazeno jen určité skupině křesťanů, kteří
mají vyšší intelekt než ti ostatní a jsou schopni filozofického myšlení. Takovéto
pochopení dnešního druhého čtení by však bylo velmi těžko slučitelné třeba s Ježíšovým
výrokem z 11. kapitoly evangelia podle Matouše: "Velebím Tě, Otče,
Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a chytrými a zjevil jsi
je maličkým".
Další problém s tímto Pavlovým tvrzením vyvstává ve chvíli, kdy si
uvědomíme, jak běžně chápeme slovo moudrost: představujeme si pod ním jakýsi
vyzrálý pohled na svět a člověka, který se zpravidla získává vlastní životní
zkušeností; moudrý je ten, koho tak či onak ‚naučil život‘, buď tím, že to byl
prostě život dlouhý, nebo protože v něm byly prožity silné skutečnosti, které
daly tomu, kdo je prožil, poznat, co je v životě opravdu podstatné. Pokud je
to tak, pak ale Pavlův výrok o tom, že učí moudrosti, vlastně nedává smysl: nic
jiného, než sám vlastní život a vlastní zkušenost nás moudrosti naučit nemůže.
Stačí si třeba připomenout, jak prudce odmítavě reagují mladí lidé na dobře
míněné rady rodičů a prarodičů - a jak je docení teprve po letech, kdy již sami
dostali od života mnohou ránu.
Svatý Pavel ale dodává: To však není moudrost tohoto světa. A pak: Moudrost,
které učíme, je od Boha, plná tajemství a skrytá. Pavel hovoří o božské
moudrosti, moudrosti lásky. A v tomto pohledu je to, co má na mysli,
pochopitelnější: poznání skrze lásku je přístupné všem, nezávisle na intelektu.
Pavel chce ovšem učit moudrosti lásky ty nejpokročilejší - což je možná míněno
trochu jako nadsázka, ale zcela jistě platí, že takové moudrosti se nemůže učit
někdo, kdo v ní neudělal alespoň malý pokrok: kdo se v ní alespoň trochu
nikdy neangažoval, kdo neudělal ani malý krůček mimo sebe k druhému. Někdo
takový nemůže být schopen pochopit; a pro někoho takového by učení takové
moudrosti vlastně nemělo žádný efekt. Ti, kdo však zakusili; ti všichni, kdo se
odvážili alespoň trochu vystoupit ze sebe směrem k Bohu a k bližnímu;
ti jsou pak zcela otevření a zcela ochotní k dalšímu učení se této
moudrosti lásky.
Žádné komentáře:
Okomentovat