7. neděle v mezidobí A 2023
1. ČTENÍ Lv 19, 1-2. 17-18
Čtení z třetí knihy Mojžíšovy.
Hospodin řekl Mojžíšovi:
"Mluv k celému společenství izraelských synů a řekni
jim: Buďte svatí, poněvadž já, Hospodin, váš Bůh, jsem svatý! K svému bratru
neměj nenávist, ale otevřeně ho napomeň, aby ses kvůli němu neobtížil hříchem.
Nemsti se, nechovej proti svým krajanům zášť, ale miluj svého bližního jako
sebe. Já jsem Hospodin!"
Žl 103 (102), 1-2. 3-4, 8+10. 12-13 Odp.: 8a
Odp.: Hospodin je milosrdný a milostivy.
Veleb, duše má, Hospodina, vše, co je ve mně, veleb jeho svaté jméno! Veleb,
duše má, Hospodina a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní!
Odp.
On odpouští všechny tvé viny, on léčí všechny tvé neduhy. On vykupuje tvůj
život ze záhuby, on tě věnčí láskou a slitováním.
Odp.
Hospodin je milosrdný a milostivý, shovívavý a nadmíru dobrotivý. Nejedná s
námi podle našich hříchů ani podle našich vin nám neodplácí.
Odp.
Jak vzdálen je východ od západu, tak vzdaluje od nás naše nepravosti. Jako se
smilovává otec nad syny, tak se smilovává Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí.
Odp.
2. ČTENÍ 1 Kor 3, 16-23
Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.
Bratři a sestry! Nevíte, že jste Božím chrámem a že ve vás bydlí Boží Duch? Kdo by ničil Boží chrám, toho zničí Bůh. Neboť Boží chrám je svatý, a ten chrám jste vy! Ať se nikdo neklame! Domnívá-li se někdo z vás, že je moudrý, jak to chce tento svět, musí se napřed stát "pošetilým". Jenom tak se stane moudrým. Moudrost totiž, jak ji chce tento svět, je v očích Božích pošetilost. Stojí přece v Písmě: 'Bůh chytá moudré do jejich chytráctví', a dále: 'Pán zná plány moudrých: nejsou k ničemu.' Proto ať se nikdo nechlubí lidmi. Všecko je přece vaše: Pavel, Apollos i Petr, svět, život i smrt, to, co už tady je, i to, co teprve přijde, všecko je vaše. Vy však patříte Kristu a Kristus Bohu.
EVANGELIUM Mt 5, 38-48
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Ježíš řekl svým učedníkům:
"Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Oko za oko a zub za
zub'. Ale já vám říkám: Neodporujte zlému. Spíše naopak: Když tě někdo udeří na
pravou tvář, nastav mu i druhou; a tomu, kdo se chce s tebou soudit a vzít tvé
šaty, (tomu) nech i plášť; a když tě někdo nutí, abys ho doprovázel jednu míli,
jdi s ním dvě. Tomu, kdo tě prosí, dej, a od toho, kdo si chce od tebe
vypůjčit, se neodvracej. Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Miluj svého bližního' a
měj v nenávisti svého nepřítele. Ale já
vám říkám: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují. Tak
budete syny svého nebeského Otce, neboť on dává vycházet svému slunci pro zlé i
pro dobré a sesílá déšť spravedlivým i nespravedlivým. Jestliže tedy milujete
ty, kdo milují vás, jakou budete mít odměnu? Copak to nedělají i celníci? A
jestliže pozdravujete své bratry, co tím děláte zvláštního? Copak to nedělají i
pohané? Vy však buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec."
Slůvko pro děti:
Milé děti,
Pán Ježíš v dnešním
evangeliu říká, že náš nebeský Otec dává vycházet svému slunci pro zlé i pro
dobré a sesílá déšť spravedlivým i nespravedlivým. Byl jednou jeden indický
kněz a člen řádu jezuitů, Anthony de Mello, a ten tuhle větu vysvětloval
příkladem stromu a růže. Strom dává v parném dni stín všem, kteří se pod
ním schovají: ať to jsou dobří lidé nebo ne; dává ho dokonce i těm, kdo ho přijdou
porazit. Strom dává stín vždycky, dokud stojí. A růže voní taky všem, i těm,
kteří si ji utrhnou – voní, dokud nezvadne. A my se máme s Boží pomocí
snažit být taky dobří ke všem bez rozdílu.
Milí bratři a sestry,
na prahu letošní
postní doby čteme v evangeliu úryvek z Ježíšova Horského kázání o
neodporování zlému; o odpouštění nepřátelům, o nastavování druhé tváře. A jako
vždy, když tato slova slyšíme, si můžeme říci, že je to krásný ideál – že kdybychom
takto začali žít všichni, byl by ráj na zemi. Jenže my žijeme v reálném světě,
pomyslíme si hned nato; a v tomto reálném světě to takhle prostě
nefunguje. Kam bychom přišli, kdybychom vždycky nastavili druhou tvář a ani
trochu neodporovali zlému? Vždyť je třeba se aktivně postavit nespravedlnosti;
když na to přijde, musíme se umět obhájit. Bez aspoň trochu ostrých loktů nelze
v naší kompetitivní společnosti přežít, vždyť nemáme odpovědnost jen za sebe,
ale i za své blízké a svou rodinu. A tak si dnešní evangelium rádi poslechneme,
ale dál budeme žít své každodenní kompromisy - uštědřený úder jakéhokoli druhu
občas rádi vrátíme; rozhodně si nenecháme sáhnout na něco, co nám po právu
patří; z donucení nikoho nedoprovodíme ani pět metrů. Zkrátka, všechno
bude jako dřív – možná jen některé citlivější duše mezi námi budou mít pocit
viny: vždyť je to přece Ježíšovo přikázání a je třeba je tedy plnit. Jenže když
ono nám to vůbec nejde…
Dnešní stůl Božího
slova nám však nabízí i úryvek z prvního listu Korinťanům – a když toto
slovo nepřeslechneme a budeme mu věnovat pozornost, pomůže nám to pro pochopení
a snad i pro lepší přijetí dnešního evangelia. Svatý Pavel začíná pasáž ze
dnešního druhého čtení apelem: Bratři a sestry! Nevíte, že jste Božím
chrámem a že ve vás bydlí Boží Duch? Kdo by ničil Boží chrám, toho zničí Bůh.
Neboť Boží chrám je svatý, a ten chrám jste vy! Pavel chce
Korinťanům pomoci uzdravit jejich pohled na sebe sama i na druhé lidi. Každý
člověk je příbytkem Ducha svatého – stejně jako jím jsem já sám. Každý člověk
je Boží chrám, posvátná skutečnost, protože byl Kristem vykoupen a posvěcen a
Kristu patří – ať již tuto Kristovu spásu a posvěcení sám přijímá nebo nikoli.
Korinťané mají očistit své srdce a svůj pohled; a kdykoli se potkají s druhým
člověkem, mají v něm nejprve vidět právě tohle – místo Boží přítomnosti,
stánek Ducha.
Snad právě tohle je
jádro problému, který máme s Ježíšovými nároky z dnešního evangelia.
Když se setkáme s druhým člověkem, spontánně jej vidíme podle toho, jaký k němu
máme vztah. Buď je nám milý a blízký; nebo je to někdo, koho neznáme a kdo je
jen jeden z davu; nebo je to ten, koho nemusím, kdo je mi nesympatický,
kdo mi komplikuje život, kdo mi ubližuje…A máme-li tento pohled na druhého,
není divu, že jsou nám Ježíšova slova z dnešního evangelia těžko
přijatelná.
Kéž by nám, milí
bratři a sestry, nadcházející postní doba pomohla k takovému očištění a
uzdravení srdce a zraku: kéž bychom v každém člověku dokázali vidět jako první to, čím
je – Boží chrám, posvátnou skutečnost.
Žádné komentáře:
Okomentovat