17. neděle v mezidobí C 2022

1. ČTENÍ Gn 18,20-32

Čtení z první knihy Mojžíšovy.

   Hospodin řekl: "Nářek na Sodomu a Gomoru je velký, jejich hřích je velmi těžký. Chci sestoupit a podívat se, zda doopravdy dělají všechno, co odpovídá stížnosti, která ke mně přichází, nebo ne. Chci to vědět."
   Tři mužové se odtamtud vydali na cestu a šli do Sodomy, zatímco Abrahám stále ještě stál před Hospodinem. Abrahám přistoupil a pravil: "Skutečně chceš zahubit spravedlivého s viníkem? Snad je v městě padesát spravedlivých, chceš to místo zahubit a neodpustit kvůli padesáti spravedlivým, kteří jsou v něm? Vzdal od sebe takovou myšlenku, že bys mohl takhle jednat: usmrtit spravedlivého spolu s viníkem. To by se vedlo spravedlivému stejně jako viníkovi. Vzdal od sebe takovou myšlenku! Copak by mohl soudce celé země nejednat spravedlivě?"
   Hospodin řekl: "Najdu-li v Sodomě padesát spravedlivých v městě, odpustím kvůli nim celému tomu místu." Abrahám se ujal slova a řekl: "Jsem velmi smělý, že mluvím k svému Pánu, já, který jsem prach a popel. Snad bude scházet pět z padesáti, zahubíš kvůli těm pěti celé město?" (Hospodin) odpověděl: "Nezahubím, jestliže jich tam najdu čtyřicet pět."     (Abrahám) pokračoval v rozmluvě s ním: "Snad jich tam najdeš jen čtyřicet." Odpověděl: "Neudělám to kvůli čtyřiceti."
    (Abrahám) řekl: "Nechť se můj Pán nezlobí a dovolí mi mluvit: Snad se jich tam najde jen třicet."
   Odpověděl: "Neudělám to, najdu-li jich třicet."
    (Abrahám) řekl: "Jsem velmi smělý, že mluvím k svému Pánu. Snad se jich tam najde dvacet."
   Odpověděl: "Nezahubím kvůli dvaceti."
    (Abrahám) řekl: "Nechť se nezlobí můj Pán a dovolí mi mluvit ještě tentokrát. Snad se jich tam najde jen deset." Pravil: "Nezahubím kvůli deseti."



ŽI 138(137),1-2a.2bc+3.6-7ab.7c-8
Odp.: Když jsem volal, Hospodine, vyslyšels mě.

Chci tě chválit, Hospodine, celým svým srdcem, žes vyslyšel slova mých úst. Budu ti hrát před anděly, vrhnu se na tvář směrem k tvému svatému chrámu.
Odp.
Slavit budu tvé jméno pro tvou dobrotu a tvou věrnost. Když jsem volal, vyslyšels mě, v mé duši jsi rozhojnil sílu.
Odp.
Jistě, vznešený je Hospodin, a přece shlíží na pokorného, pyšného však zdaleka pozná. Když procházím soužením, zachováváš mi život, proti hněvu mých nepřátel napřahuješ ruku.
Odp.
. Zachraňuje mě tvá pravice. Hospodin pro mě dokončí, co začal. Hospodine, tvá dobrota trvá navěky, dílo svých rukou neopouštěj!
Odp.



2. ČTENÍ Kol 2,12-14

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Kolosanům.

Bratři a sestry!
Křtem jste byli spolu s Kristem položeni do hrobu, a tím také zároveň s ním vzkříšeni, protože jste uvěřili, jak velikou moc má Bůh, který ho vzkřísil z mrtvých.
I vás, když jste byli mrtví pro své hříchy a když vaše tělo bylo neobřezáno, zase oživil zároveň s ním. Odpustil nám všecky hříchy, zrušil dlužní úpis, který svědčil proti nám svými předpisy, a nadobro ho zničil tím, že ho přibil na kříž.



EVANGELIUM Lk 11,1-13

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Jednoho dne se Ježíš modlil na nějakém místě. Když přestal, řekl mu jeden z jeho učedníků: "Pane, nauč nás modlit se, jako i Jan naučil své učedníky."
   Odpověděl jim: "Když se modlíte, říkejte: Otče, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Chléb náš vezdejší dávej nám každý den. A odpusť nám naše hříchy, neboť i my odpouštíme každému, kdo se proviňuje proti nám. A neuved' nás v pokušení." Řekl jim dále: "Někdo z vás bude mít přítele a půjde k němu o půlnoci s prosbou: 'Příteli, půjč mi tři chleby. Právě totiž ke mně přišel můj přítel, který je na cestách, a nemám, co bych mu předložil.' On však by mu zevnitř odpověděl: 'Neobtěžuj mě! Dveře jsou už zavřeny a moje děti jsou se mnou na lůžku. Nemohu vstát a dát ti to.' Říkám vám: Když přece vstane a dá mu, tedy ne proto, že je to jeho přítel, ale pro jeho neodbytnost se zvedne a dá mu všechno, co potřebuje.
   Proto vám říkám: Proste, a dostanete; hledejte, a naleznete; tlučte, a otevře se vám. Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu se otevře. Je mezi vámi takový otec, že když ho syn poprosí o chléb, on mu dá kámen? Anebo když ho poprosí o rybu, on mu dá místo ryby hada? Anebo když ho poprosí o vejce, on mu dá štíra? Jestliže tedy vy, třebaže jste zlí, umíte dávat svým dětem dobré dary, čím spíše nebeský Otec dá Ducha svatého těm, kdo ho prosí!"

__________________________________________________________________

Slůvko pro děti:

Milé děti,

Už jste někdy zažily, že jste se za něco modlily (myslím za něco dobrého a důležitého), ale ta modlitba nebyla vyslyšená? Když se nám to stane, tak může být někdy těžké uvěřit, že Bůh je blízko a má nás opravdu rád. Ale Pán Ježíš dnes v evangeliu mluví o jednom daru, který dostaneme vždycky, když o něj prosíme: je to dar Ducha svatého. A tenhle největší Boží dar nám pomáhá, abychom poznali a věřili, že Bůh nás opravdu má rád – i když někdy třeba nevyslyšel naši modlitbu.

 

Milí bratři a sestry,

Dnešní Boží slovo hovoří především o významu prosebné modlitby; ale také o tom, co je největší Boží dar, o který můžeme prosit. Ježíš úplně na konci dnešního úryvku říká: „Jestliže tedy vy, třebaže jste zlí, umíte dávat svým dětem dobré dary, čím spíše nebeský Otec dá Ducha svatého těm, kdo ho prosí! "

Naše prosebná modlitba se může týkat mnoha skutečností. A jak dobře víme, Bůh nás někdy vyslyší a někdy ne. A rozhodně to není vždycky z důvodu, o kterém se hovoří v listu Jakubově: Prosíte, a nic nedostáváte, protože prosíte špatně: chcete to potom rozplýtvat na své rozkoše. Ze zpovědnice i z duchovních rozhovorů vím, že se zpravidla za banality nemodlíme, že takto špatně prosíme málokdy nebo skoro nikdy; téměř vždy se naše modlitba týká velmi podstatných věcí života. A Bůh nás přesto často nevyslyší. Můžeme se - nemám teď na mysli nikoho konkrétního – ze všech sil modlit třeba za vážně nemocnou maminku malých dětí, protože dobrý Bůh přece nemůže chtít, aby z nich byli sirotci; jenže ona nakonec zemře. Můžeme se neustále modlit za nová duchovní povolání, protože Bůh si přece nemůže nepřát, aby bylo dost služebníků Slova a Eucharistie; jenže počet duchovních povolání v posledních letech stále klesá.

Ježíš nás však dnes ubezpečuje o největším daru, daru Otce i Syna, Duchu svatém, kterého Otec dá těm, kdo ho prosí. Je to ten největší dar, protože Bůh nám v něm nedává nic jiného než sama sebe. A je to dar, který nám dá vždycky, když prosíme. Pokud jde o jiné skutečnosti, o něž lze prosit, vždy budeme tak či onak stát před tajemstvím Boží prozřetelnosti, které nemůžeme nikdy úplně prohlédnout. Ale Duch, jehož nám Otec dá vždycky, když prosíme, nám pomáhá vše přijímat. Duch svatý nás ujišťuje o tom, že Bůh není nepředvídatelný ani vrtošivý, i když nevyslyšel naši modlitbu. Ujišťuje nás o tom, že jsme milovaní, že Boží záměr s naším životem je plán lásky a dobroty.