31. neděle v mezidobí A 2017
Jsem mocný král - praví Hospodin zástupů - moje jméno je hrozné mezi národy. Nyní (platí) vám, kněží, tento příkaz: Jestliže neuposlechnete a nevezmete si k srdci, abyste vzdávali úctu mému jménu - praví Hospodin zástupů - stihnu vás kletbou.
Vy jste sešli z cesty, jste příčinou, že mnozí nedbají o Zákon, porušili jste smlouvu s Levim - praví Hospodin zástupů. Proto i já vás uvrhnu do ponížení a potupy přede vším lidem, poněvadž jste nezachovávali mé příkazy. Při udílení rad jste nebyli nestranní. Nemáme snad všichni jednoho otce? Nestvořil nás jeden Bůh? Proč jsme k sobě věrolomní, a tak znesvěcujeme smlouvu našich otců?
Žl 131 (130),1.2.3
Odp.
Opatruj, Pane, mou duši ve svém pokoji.
Hospodine,
mé srdce se nevypíná, nevyvyšují se mé oči, neženu se za velikými věcmi, pro mě
nedostižnými.
Odp.
Spíše jsem uklidnil a utišil svou duši jako dítě na matčině klíně; jako dítě, tak je má duše ve mně.
Odp.
Doufej, Izraeli, v Hospodina, nyní i navěky.
Odp.
2. ČTENÍ 1Sol 2,7b-9.13
Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Soluňanům.
Odp.
Spíše jsem uklidnil a utišil svou duši jako dítě na matčině klíně; jako dítě, tak je má duše ve mně.
Odp.
Doufej, Izraeli, v Hospodina, nyní i navěky.
Odp.
2. ČTENÍ 1Sol 2,7b-9.13
Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Soluňanům.
Bratři a sestry!
Počínali jsme si mezi vámi tak něžně, jako když matka hýčká svoje děti; tak jsme po vás toužili, že bychom vám nejraději nejen odevzdali Boží radostnou zvěst, ale dali za vás i vlastní život. Tak velice jsme si vás oblíbili.
Přece si ještě vzpomínáte, bratři, na naši vyčerpávající námahu: ve dne v noci jsme pracovali, abychom nikomu z vás nebyli na obtíž, když jsme vám hlásali Boží evangelium.
A proto i my bez ustání děkujeme Bohu za to, že když jste nás uslyšeli kázat Boží slovo, vzali jste ho ne jako slovo lidské, ale jako slovo Boží - vždyť jím skutečně je. A protože věříte, ukazují se na vás i jeho účinky.
EVANGELIUM Mt 23,1-12
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Ježíš mluvil k zástupům i ke svým učedníkům:
"Na Mojžíšův stolec zasedli učitelé Zákona a farizeové. Dělejte a zachovávejte všechno, co vám řeknou, ale podle jejich skutků nejednejte, neboť mluví, ale nejednají. Svazují těžká a neúnosná břemena a vkládají je lidem na ramena, ale sami se jich nechtějí dotknout ani prstem. Všechny své skutky dělají jen proto, aby se ukázali před lidmi. Dávají si zhotovovat zvlášť široké modlitební řemínky a zvlášť velké střapce na šatech, mají rádi čestná místa na hostinách a přední sedadla v synagógách, mají rádi pozdravy na ulicích a když jim lidé říkají 'Mistře'.
Vy však si nedávejte říkat 'mistr', jenom jeden je váš Mistr, a vy všichni jste bratři. A nikomu na zemi nedávejte jméno 'otec', jenom jeden je váš Otec, a ten je v nebi. Ani si nedávejte říkat 'učitel', jenom jeden je váš Učitel - Kristus.
Kdo je mezi vámi největší, ať je vaším služebníkem. Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen."
Slůvko pro děti:
Svatý Pavel se ve druhém čtení
raduje z toho, že křesťané ze Soluně přijali jeho kázání, že uvěřili, že
to, co říká, je Boží slovo. Proč se mu to asi podařilo? Proto, že Soluňané
poznali, že je má rád – viděli, že to, co jim říká, nedělá proto, aby z toho
měl sám nějaké výhody. A dokonce viděli, že by za ně dal i svůj vlastní život. A
asi proto mu uvěřili.
Milí bratři a sestry,
Poměrně často se v poslední
době tážeme – někdy s velkým znepokojením - jaké že jsou vlastně příčiny
současné krize křesťanství v Evropě a co by se s tím dalo dělat. Někteří křesťané myslí, že je to proto, že
církev žije vlastně v nepřátelském prostředí. Mají za to, že většina jejích
potíží pochází z tlaku zvnějšku a z intrik jejích nepřátel,
svobodnými zednáři počínaje a levicovou frakcí v Evropském parlamentu
konče. A často následuje logicky vyplývající návrh řešení: vůči světu se
obrnit, co nejméně si s ním zadat a pokusit se vytvořit společnost
spravedlivých, ráj na zemi, společenství bez poskvrny a vrásky, kde všechny
obtíže skončí jako mávnutím kouzelného proutku.
Dnešní Boží slovo říká něco
jiného. A je nekompromisní a přísné, a to zejména k těm, kteří mají úkol a
zodpovědnost být pastýři a učiteli: Vy
jste sešli z cesty, jste příčinou, že mnozí nedbají o Zákon, porušili jste
smlouvu s Levim - praví Hospodin zástupů. Proto i já vás uvrhnu do ponížení a
potupy přede vším lidem, poněvadž jste nezachovávali mé příkazy. Boží slovo
nám říká, že potíže a krize vznikají zejména uvnitř společenství, a že by tedy
další uzavření se do sebe znamenalo ne očištění, ale poměrně rychlou smrt –
podobně jako ve fyzice platí, že každý uzavřený systém s vnitřní
nestabilitou rychle zkolabuje. Jedinou správnou cestou je tedy obrácení srdce -
nejen těch, kteří společenství vedou, ale úplně každého jeho člena. Toto obrácení
srdce vede pak ke správnému jednání, ke spravedlnosti, lásce a solidaritě - a
tím také k obnově celého společenství.
Farizeové a učitelé Zákona
v evangeliu - a sv. Pavel ve druhém čtení tvoří v tomto smyslu jakési
antitypy, protiklad špatného a dobrého pastýře. Farizeové svazují těžká a neúnosná břemena a vkládají je lidem na ramena, ale
sami se jich nechtějí dotknout ani prstem. A ze svého postavení těží
výhody: mají rádi čestná místa na
hostinách a přední sedadla v synagógách, mají rádi pozdravy na ulicích a když
jim lidé říkají 'Mistře'.
Svatý Pavel je pravý opak: Raději si vydělává sám, než aby byl na obtíž společenství těch, kterým hlásá evangelium. Miluje své svěřené něžnou láskou, jako matka, neúnavně a nezištně pro ně pracuje a je ochoten za ně dát život. A vidíme také, jak toto vše vede lidi k obrácení - A proto i my bez ustání děkujeme Bohu za to, že když jste nás uslyšeli kázat Boží slovo, vzali jste ho ne jako slovo lidské, ale jako slovo Boží. Jestliže byl svatý Pavel skutečně takový, je logické, že jeho kázání bylo přesvědčivé a že mu lidé uvěřili. Stejně jako o několik století později sv. Františku Saleskému, biskupovi v Annecy, o kterém lidé říkali: Jak musí být Bůh dobrý, když je tak dobrý biskup František!
Svatý Pavel je pravý opak: Raději si vydělává sám, než aby byl na obtíž společenství těch, kterým hlásá evangelium. Miluje své svěřené něžnou láskou, jako matka, neúnavně a nezištně pro ně pracuje a je ochoten za ně dát život. A vidíme také, jak toto vše vede lidi k obrácení - A proto i my bez ustání děkujeme Bohu za to, že když jste nás uslyšeli kázat Boží slovo, vzali jste ho ne jako slovo lidské, ale jako slovo Boží. Jestliže byl svatý Pavel skutečně takový, je logické, že jeho kázání bylo přesvědčivé a že mu lidé uvěřili. Stejně jako o několik století později sv. Františku Saleskému, biskupovi v Annecy, o kterém lidé říkali: Jak musí být Bůh dobrý, když je tak dobrý biskup František!
Svět může uvěřit, když i my,
milí bratři a sestry, budeme s Boží pomocí takovými lidmi. Budeme-li ve
svém životě ztělesňovat něžnou a starostlivou Boží lásku vůči všem lidem, není
třeba se obávat o budoucnosti církve, není třeba křečovitě vymýšlet jak vylepšit
její mediální obraz nebo ji zabezpečit tím, že si budeme tykat s mocnými
tohoto světa.
Žádné komentáře:
Okomentovat