Svátek Křtu Páně C 2019

1. ČTENÍ Iz 42, 1-4. 6-7

Čtení z knihy proroka Izaiáše.

Toto praví Hospodin:
   "Hle, můj Služebník, kterého podporuji, můj vyvolený, v němž jsem si zalíbil. Vložil jsem na něj svého ducha, národům přinese právo. Nebude křičet, nebude hlučet, nedá se slyšet na ulici. Nalomenou třtinu nedolomí, doutnající knot neuhasí, věrně bude ohlašovat právo. Nezeslábne, nezmalátní, dokud nezaloží na zemi právo.
   Na jeho nauku čekají daleké kraje. Já, Hospodin, jsem tě povolal s láskou, vzal jsem tě za ruku, chránil jsem tě a ustanovil tě prostředníkem smlouvy lidu a světlem národů, abys otevřel oči slepým, abys vyvedl vězně ze žaláře a z věznice ty, kteří bydlí ve tmách."


Žl 29 (28), 1-2. 3ac-4. 3b+9b-10 Odp.: 11b
Odp.: Hospodin dá požehnání a pokoj svému lidu.

Vzdejte Hospodinu, Boží synové, vzdejte Hospodinu slávu a moc, vzdejte Hospodinu slávu hodnou jeho jména, v posvátném rouchu se klaňte Hospodinu!
Odp.
Hospodinův hlas nad vodami! Hospodin nad spoustami vod! Hlas Hospodinův, jak je mocný, hlas Hospodinův, jak je velkolepý!
Odp.
Vznešený Bůh zaburácel hromem, v jeho chrámu volají všichni: "Sláva!" Hospodin trůnil nad potopou, Hospodin jako král bude trůnit věčně.
Odp.


2. ČTENÍ Sk 10, 34-38

Čtení ze Skutků apoštolů.

Petr se ujal slova a promluvil:
    "Ted' opravdu chápu, že Bůh nikomu nestraní, ale v každém národě že je mu milý ten, kdo se ho bojí a dělá, co je správné.
   Izraelitům poslal své slovo, když dal hlásat radostnou zvěst, že nastává pokoj skrze Ježíše Krista. Ten je Pánem nade všemi. Vy víte, co se po křtu, který hlásal Jan, událo nejdříve v Galileji a potom po celém Judsku: Jak Bůh pomazal Duchem svatým a mocí Ježíše z Nazareta, jak on všude procházel, prokazoval dobrodiní, a protože Bůh byl s ním, uzdravoval všechny, které opanoval ďábel."


EVANGELIUM Lk 3,15-16.21-22

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

   Lid byl plný očekávání a všichni uvažovali o tom, zdali Jan není Mesiášem. Jan jim všem na to říkal: „Já vás křtím vodou. Přichází však mocnější než já; jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek u opánků. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm.“
   Když se všechen lid dával pokřtít a když byl pokřtěn i Ježíš a modlil se, otevřelo se nebe, Duch svatý sestoupil na něj v tělesné podobě jako holubice a z nebe se ozval hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě mám zalíbení.“

_________________________________________________________________________________________________________________

Slůvko pro děti:

Pročpak se asi Pán Ježíš chtěl nechat pokřtít? Jan říkal lidem, že jeho křest je na odpuštění hříchů. A udělal někdy Ježíš nějaký hřích? Ne! Tak proč se nechal pokřtít? Proto, aby ukázal, že mimo toho hříchu chce mít s námi lidmi úplně všechno společné.

 Milí bratři a sestry,

Svátek Křtu Páně může být mimo jiné příležitostí k přemýšlení nad naším vlastním křtem. O tom, co křest působí, hovoří celkem jednoduché definice z katechismu. Křtem jsme přivtěleni ke Kristu, dostává se nám odpuštění hříchů,  dostáváme dar Ducha Svatého,  jsme jím přijati do společenství církve a otvírá se nám brána k přijetí dalších svátostí. Při bližším pohledu na dnešní evangelium však můžeme zahlédnout velikost a význam našeho křtu možná lépe, než v oněch známých katechismových formulích.  

Můžeme si na začátek připomenout, co říkají evangelia podle Matouše, Marka a Lukáše o Janově křtu: U Marka se říká, že k Janovi vycházel k němu celý judský kraj a všichni jeruzalémští obyvatelé a dávali se od něho křtít v řece Jordánu. U Matouše se mluví o tom, že mezi nimi byli farizeové a saduceové, Lukáš zmiňuje celníky a vojáky, pravděpodobně římské. A opakovaně se tam hovoří o zástupech. Jakoby lidé čekající na křest reprezentovali celé lidstvo: Židy i pohany, spravedlivé i hříšníky - všechny sociální skupiny, podobně jako tři mudrci od východu představují všechny národy země. Dalo by se říci, že zástupy kolem Jana je vlastně svět v malém.

Všechno se to děje, protože Jan hlásá příchod Božího království: lidé se na něj mají připravit obrácením a nápravou života. Boží království přichází s Ježíšem.: Já vás křtím vodou, říká Jan, ale přichází mocnější než já. Ale tento Ježíš, kvůli jehož příchodu se to všechno děje, se vmísí do tohoto davu a trpělivě čeká, až na něj dojde řada. A – jak o tom svědčí paralelní místo u svatého Matouše - Jan je překvapen: Já bych měl být pokřtěn od Tebe, a ty jdeš za mnou. A Ježíš říká: nech tak nyní, neboť je třeba, abychom zcela splnili Boží vůli - tedy Boží vůli, aby Ježíš sdílel s lidmi všechno, až do nejmenších detailů, kromě hříchu, aby se Slovo stalo jedním z lidí, aby byl ve všem lidském s námi. Aby byl jedním z onoho velkého zástupu, k nerozeznání od hříšníků.

Ježíš pak vstupuje, jako všichni ostatní, do vod Jordánu. A začíná se něco dít. Otevřelo se nebe, protože s Ježíšem se jeho lidství, a tedy vlastně celý svět, stává účastným lásky Nejsvětější Trojice, Boží život přichází do světa. Jsme svědky začátku vstupu Boha doprostřed světa, vstupu, který vyvrcholí ve velikonočních událostech. Onen jeden z davu je zároveň Otcův Jednorozený, od věčnosti milovaný Syn.

Velikost našeho křtu je právě zejména v tomto spojení s Ježíšem. S ním podstupujeme omytí vodou a totéž, co Otec říká o Ježíši, je řečeno o nás: Toto je můj milovaný syn, moje milovaná dcera, moje milované dítě‘. Otec každého z nás miluje stejnou láskou jako svého milovaného Syna, a tentýž Ježíši darovaný Duch svatý je darován v plnosti i nám.