1. ČTENÍ Př 8,22-31
Čtení z knihy Přísloví.
Toto praví Boží Moudrost:
"Hospodin mě vlastnil na počátku svých plánů, odpradávna před svými skutky.
Od věčnosti jsem utvořena, od začátku, dříve než povstala země. Než byly propasti, jsem se narodila, než byly prameny, bohaté vodou, dříve než byly zaklíněny hory, před pahorky jsem se narodila, dříve než učinil zemi a shromáždění vod, první hroudy země.
Byla jsem tam, když rozpínal nebesa, když nad propastí vyměřoval obzor, když na výsostech upevňoval oblaka, když dával sílu pramenům oceánu, když určoval moři jeho meze, aby vody nepřekročily jeho břehy, když upevňoval základy země, tu jsem u něho přebývala jak nejmilejší dítě, den co den jsem byla jeho potěšením, před ním jsem si v každou dobu hrála, hrála jsem si na okruhu jeho země, rozkoší mi bylo stýkat se s lidmi."
Žl 8,4-5.6-7.8-9 Odp.: 2a
Odp.: Hospodine, náš Pane, jak podivuhodné je tvé jméno po celé zemi!
Když se zahledím na tvá nebesa, dílo tvých prstů, na měsíc, na hvězdy, které jsi stvořil: Co je člověk, že na něho myslíš, co je smrtelník, že se o něho staráš?
Odp.
Učinils ho jen o málo menším, než jsou andělé, ověnčils ho ctí a slávou, dals mu vládnout nad dílem svých rukou, položils mu k nohám všechno:
Odp.
Ovce i veškerý dobytek, k tomu i polní zvířata, ptáky na nebi a ryby v moři, vše, co se hemží na stezkách moří.
Odp.
2. ČTENÍ Řím 5,1-5
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.
Bratři!
Jestliže jsme ospravedlněni na základě víry, žijeme v pokoji s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista. Skrze něho totiž máme vírou přístup k této milosti a pevně v ní stojíme. Naše chlouba je také v tom, že máme naději dosáhnout slávy u Boha.
Ale nejen to! Chlubíme se i souženími. Víme přece, že soužení plodí vytrvalost. Vytrvalost (plodí) osvědčenost, osvědčenost (plodí) naději. Naděje však neklame, protože Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha svatého, který nám byl dán.
EVANGELIUM Jan 16,12-15
Slova svatého evangelia podle Jana.
Ježíš řekl svým učedníkům:
"Měl bych vám ještě mnoho jiného říci, ale teď byste to nemohli snést. Ale až přijde on, Duch pravdy, uvede vás do celé pravdy. On totiž nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit to, co uslyší, a oznámí vám, co má přijít. On mě oslaví, protože z mého vezme a vám to oznámí. Všechno, co má Otec, je moje; proto jsem řekl, že z mého vezme a vám to oznámí."
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Milí bratři a sestry,
Boží moudrost, která je podle prvního čtení přítomná a činná při stvoření, se nakonec v evangeliu zjevuje jako Duch pravdy, jenž bude učedníkům darován a ‚který je uvede do celé pravdy‘. Velmi prvoplánově a zkratkovitě by se tedy dalo z dnešních textů vyvodit, že my křesťané jsme tedy oproti ostatním lidem ve velké výhodě. Jaksi zadarmo by nám tak bylo darováno poznání pravdy, podstaty a smyslu všeho, cosi, o co se lidstvo pokouší už několik tisíc let ve snažení zvaném filosofie a co nakonec s postmodernou skončilo víceméně v krizi a skepsi.
Jenže pokud máme alespoň trochu pokory, musíme si se Sokratem přiznat, že nevíme. S darem Ducha svatého nám nebyla dána vševědoucnost a úřad majitelů pravdy. Dar Ducha svatého automaticky nevlévá člověku vědomosti jako norimberský trychtýř. Letošní čerství absolventi maturitních zkoušek mi jistě dají za pravdu, že se ve svatém týdnu museli dost snažit, ačkoli již plnost darů Ducha svatého ve svátosti biřmování přijali. A my ostatní víme dobře, že nás dar Ducha svatého nechrání od pochybností, že musíme o věcech přemýšlet a pravdu stále znovu hledat. Pokud bychom toto namáhavé a často bolestivé snažení vzdali, riskujeme upadnutí do prostoduchého fundamentalismu, který má na všechno předem hotové odpovědi, neboť se autentických otázek vlastně bojí.
Dnešní druhé čtení však svědčí o tom, že tato celá pravda, tato božská moudrost, kterou nám Duch svatý dává, se přece jen konkrétně projevuje. Je to moudrost a poznání vzhledem k našemu vlastnímu životu. Moudrost, která slovy svatého Pavla vede k pokoji s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista. Moudrost, která odhaluje i smysl těžkostí tak, jak by to žádná pouze lidská moudrost nedokázala. Toto poznání dokonce vede svatého Pavla k tomu, aby se svými těžkostmi chlubil - a to nejen na místě, které jsme dnes slyšeli, ale i na mnoha jiných.
A úplně nakonec je ve druhém čtení odhalena podstata tohoto daru moudrosti, tedy Boží láska, vylitá do srdce skrze Ducha svatého. Jenom v lásce máme správné poznání, jen kdo miluje, může alespoň trochu pochopit. Bez lásky, očima tohoto světa, očima pouze lidskýma, se totiž Boží moudrost jeví jako bláznovství.
Žádné komentáře:
Okomentovat