svátek Křtu Páně A 2026
1. ČTENÍ Iz 42, 1-4. 6-7
Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Toto praví Hospodin:
"Hle, můj Služebník, kterého podporuji, můj vyvolený, v
němž jsem si zalíbil. Vložil jsem na něj svého ducha, národům přinese právo.
Nebude křičet, nebude hlučet, nedá se slyšet na ulici. Nalomenou třtinu
nedolomí, doutnající knot neuhasí, věrně bude ohlašovat právo. Nezeslábne,
nezmalátní, dokud nezaloží na zemi právo.
Na jeho nauku čekají daleké kraje. Já, Hospodin, jsem tě
povolal s láskou, vzal jsem tě za ruku, chránil jsem tě a ustanovil tě
prostředníkem smlouvy lidu a světlem národů, abys otevřel oči slepým, abys
vyvedl vězně ze žaláře a z věznice ty, kteří bydlí ve tmách."
Žl 29 (28), 1-2. 3ac-4. 3b+9b-10 Odp.: 11b
Odp.: Hospodin dá požehnání a pokoj svému lidu.
Vzdejte Hospodinu, Boží synové, vzdejte Hospodinu slávu a moc, vzdejte
Hospodinu slávu hodnou jeho jména, v posvátném rouchu se klaňte Hospodinu!
Odp.
Hospodinův hlas nad vodami! Hospodin nad spoustami vod! Hlas Hospodinův, jak je
mocný, hlas Hospodinův, jak je velkolepý!
Odp.
Vznešený Bůh zaburácel hromem, v jeho chrámu volají všichni: "Sláva!"
Hospodin trůnil nad potopou, Hospodin jako král bude trůnit věčně.
Odp.
2. ČTENÍ Sk 10, 34-38
Čtení ze Skutků apoštolů.
Petr se ujal slova a promluvil:
"Ted' opravdu chápu, že Bůh nikomu nestraní, ale v
každém národě že je mu milý ten, kdo se ho bojí a dělá, co je správné.
Izraelitům poslal své slovo, když dal hlásat radostnou zvěst,
že nastává pokoj skrze Ježíše Krista. Ten je Pánem nade všemi. Vy víte, co se
po křtu, který hlásal Jan, událo nejdříve v Galileji a potom po celém Judsku:
Jak Bůh pomazal Duchem svatým a mocí Ježíše z Nazareta, jak on všude procházel,
prokazoval dobrodiní, a protože Bůh byl s ním, uzdravoval všechny, které
opanoval ďábel."
EVANGELIUM Mt 3, 13-17
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Ježíš přišel z Galileje k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít. Ale on
se bránil a říkal: "Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty přicházíš ke
mně?"
Ježíš mu však na to řekl: "Nech tak nyní, neboť je
třeba, abychom zcela splnili Boží vůli." I vyhověl mu.
Jakmile byl Ježíš pokřtěn, vystoupil hned z vody. A hle
otevřelo se nebe a viděl Ducha Božího jako holubici, jak se snáší a sestupuje
na něj.
A z nebe se ozval hlas:
"To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení."
_________________________________________________________
Slůvko pro děti:
Milé děti,
Dneska končí vánoční doba a my
vidíme Ježíše už ne jako miminko, ale jako dospělého muže, který se nechává u
Jordánu pokřtít od Jana. Ale přesto je tu něco, co oba dva tyto příběhy
spojuje. Nikdo by v tom miminku v betlémském chlévě na první pohled
nerozpoznal Spasitele. A nikdo by ho nepoznal ani v tom mladém muži, který
společně s davem dalších lidí čeká na to, až na něj přijde řada a Jan ho
ponoří do vody. Poznáme to až ve chvíli, kdy se Ježíš vynoří z vody a ozve
se Otcův hlas: Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě mám zalíbení.
Pán Ježíš k nám přichází
různými způsoby i dnes, a dělá to taky docela nenápadně; tak, že bychom to na
první pohled ani nemuseli poznat. Ale když máme otevřené a bdělé srdce, můžeme
Ježíšovo přicházení do našeho života poznat, i když není nápadné.
Milí bratři a sestry,
Scéna z betlémské stáje,
jíž jsme začínali letošní vánoční dobu, i dnešní svátek, jímž vánoční doba
končí, ukazují shodně na nenápadnost a skrytost přicházejícího Božího
království v Ježíšově osobě. Kdyby se pastýřům nezjevil anděl, a kdyby
mudrci od Východu nebyli vedeni světlem hvězdy, nikdo by pravděpodobně v miminku
narozeném ve chlévě Mesiáše nerozeznal. A dnes se opakuje v podstatě totéž
– Ježíšova skutečná identita se projevuje až po vynoření z vody Jordánu.
Předtím by ho v davu nikdo nepoznal, je to jen jeden z mnoha lidí u
jordánského břehu, trpělivě čekajících, až na ně přijde řada a oni se budou
moci ponořit do Jordánu na znamení pokání a víry, že Boží království opravdu
přichází. Je jedním ze zástupu, představujícího velmi pestrou směsici lidí;
Izraelitů, římských vojáků, těch, kteří žili spravedlivě podle Zákona - i veřejných
hříšníků. Když se tomu Jan diví – a právem, vždyť Ježíš sám je ten, s nímž
Boží království přichází – Pán mu říká: Nech tak nyní, neboť je třeba,
abychom zcela splnili Boží vůli.
Na tutéž skutečnost ukazuje i
prorok Izajáš v prvním čtení: Mesiáš nebude křičet, nebude hlučet, nedá
se slyšet na ulici. Nalomenou třtinu nedolomí, doutnající knot neuhasí.
V poslední době velmi
často, milí bratři a sestry, přemýšlím o posledních událostech u nás doma i ve
světě. A trochu se toho – zejména ve slabých chvilkách – upřímně děsím. Jakoby
pravda a láska vůbec neměla nad lží a nenávistí šanci, jako bychom již tváří v tvář
tvrdé realitě rezignovali a více či méně přiznaně přijali postoj, že se stejně
vždycky nejlépe prosadí arogance, zarputilá sebestřednost, lež a bezskrupulózní
umění ve věcech chodit, že čím dál víc začíná platit pouze právo silnějšího. A
že hodnoty, které reprezentuje Ježíšovo království, jsou vlastně pohádky pro
naivní snílky. Z tohoto naladění potom – specificky v křesťanském prostředí
– vzniká určitý způsob myšlení a jednání, který přiznaně či nepřiznaně říká, že
se tomu musíme přizpůsobit. Pokud chceme jako církev vůbec přežít, musíme si
hledat mocné spojence; musíme si také umět definovat nepřítele a vstoupit do menších
či větších válek o moc a kulturní vliv, abychom si dobyli nějaká další území,
nebo minimálně udrželi alespoň ta stávající. A ještě při tom můžeme brát svaté
Boží jméno nadarmo proklamacemi, že to přece nemůže nebýt Boží vůle.
Zůstat na cestě, na níž nás
zve Ježíš, znamená ovšem mimo jiné vydržet toto napětí mezi tím, co vidíme
okolo sebe – a na druhé straně vírou, že Boží království přichází i tak; že my
lidé tomuto přicházení sice můžeme – a máme – pomáhat, ale hlavním aktérem je
Bůh a jeho láska. Je to v těchto dnech možná těžší nežli kdy předtím. Ale
přesto – jsme povoláni k pevné víře, že Boží království přese všechno
stále přichází a jednou přijde v plnosti, i ve své zdánlivé nenápadnosti a
slabosti. Jak říká prorok Izajáš v dnešním prvním čtení: Mesiáš nezeslábne,
nezmalátní, dokud nezaloží na zemi právo.
Žádné komentáře:
Okomentovat