Slavnost Seslání Ducha Svatého 2023

 

1. ČTENÍ Sk 2,1-11 

Čtení ze Skutků apoštolů.

    Nastal den letnic a všichni byli společně pohromadě. Najednou se ozval z nebe hukot, jako když se přižene silný vítr, a naplnil celý dům, kde se zdržovali. A ukázaly se jim jazyky jako z ohně, rozdělily se a nad každým z nich se usadil jeden. Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali mluvit cizími jazyky, jak jim Duch vnukal, aby promlouvali.
    V Jeruzalémě bydleli zbožní židé ze všech možných národů pod nebem. Když se ten zvuk ozval, hodně lidí se sběhlo a byli ohromeni, protože každý z nich je slyšel, jak mluví jeho vlastní řečí. Žasli, divili se a říkali:
    "Ti, co tak mluví, nejsou to Galilejci? Jak to tedy, že každý z nás slyší svou mateřštinu? My Partové, Médové, Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judska a Kapadokie, Pontu a Asie, Frýgie a Pamfýlie, Egypta a lybijského kraje u Kyrény, my, kteří jsme připutovali z Říma, židé i proselyté, Kréťané i Arabové: slyšíme, jak našimi jazyky hlásají velké Boží skutky."

Žl 104(103),1ab+24ac.29bc-30.31+34 Odp.: srv. 30

Odp.
.: Sešli svého ducha, Hospodine, a obnov tvář země! nebo: Aleluja.

Veleb, duše má, Hospodina! Hospodine, můj Bože, jsi nadmíru velký! jak četná jsou tvá díla, Hospodine! Země je plná tvého tvorstva.
Odp.
Hynou, když vezmeš jim život, a vracejí se do svého prachu. Když sešleš svého ducha, jsou stvořeni, a obnovuješ tvář země.
Odp.
Nechť věčně trvá Hospodinova sláva, ať se Hospodin těší ze svého díla! Kéž se mu líbí má píseň: má radost bude v Hospodinu.
Odp.




2. ČTENÍ 1Kor 12,3b-7.12-13

Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.

Bratři a sestry!
    Jenom pod vlivem Ducha svatého může někdo říci: "Ježíš je Pán."
    Dary jsou sice rozmanité, ale je pouze jeden Duch. A jsou rozličné služby, ale je pouze jeden Pán. A jsou různé mimořádné síly, ale je pouze jeden Bůh. On to všechno ve všech působí. Ty projevy Ducha však jsou dány každému k tomu, aby mohl být užitečný.
    Tělo je také pouze jedno, i když má mnoho údů; ale všechny údy těla, přestože je jich mnoho, tvoří dohromady jediné tělo. Tak je tomu také u Krista. Neboť my všichni jsme byli pokřtěni jedním Duchem v jedno tělo - ať už jsme židé nebo pohané, otroci nebo svobodní - všichni jsme byli napojeni jedním Duchem.

EVANGELIUM Jan 20,19-23

Slova svatého evangelia podle Jana.

    Když byl večer prvního dne v týdnu, přišel Ježíš tam, kde byli učedníci. Ze strachu před židy měli dveře zavřeny. Stanul mezi nimi a řekl: "Pokoj vám!" Po těch slovech jim ukázal ruce a bok. Když učedníci viděli Pána, zaradovali se.
    Znovu jim řekl: "Pokoj vám! Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás." Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: "Přijměte Ducha svatého. Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou."

__________________________________________________________________________

Slůvko pro děti

Milé děti,

Dnešní scénka z biblických postaviček znázorňuje dnešní evangelium. Pán Ježíš se po svém zmrtvýchvstání zjevuje učedníkům, kteří jsou spolu v jedné místnosti za zavřenými dveřmi - bojí se totiž těch, kteří jsou venku; bojí se, že by mohli dopadnout stejně jako Ježíš. Ale když ho vidí živého, strach se mění v radost. A Ježíš je pak pošle právě do toho světa, kterého se báli - ale teď mají dar Ducha svatého, takže se už nebojí a s radostí hlásají evangelium.

 

Milí bratři a sestry,

V textech z dnešní slavnosti se několikrát setkáme s jedním důležitým aspektem daru Ducha svatého: je to překonávání rozdělení, spojování toho, co je různé.

Ve scéně seslání Ducha svatého z prvního čtení jsou přítomni zástupci celého tehdy známého světa - spojuje je sice víra v Hospodina, Boha Izraele, ale jinak je to pestrá směs jazyků, mentalit a kultur. Avšak Boží Duch dává každému z apoštolů dar promlouvat k nim tak, že rozumí; a dokáží tedy přijmout ony velké Boží skutky - svědectví o Ježíši, který chce skrze Ducha svatého učinit ze všech jednotu v různosti.

Ve druhém čtení je tato jednota v Kristu, ustavená Duchem svatým, vyjádřena známým Pavlovým obrazem těla, které se sice skládá z různých orgánů, ale žít a fungovat může jen jako celek. Svatý Pavel opět krátce zmiňuje různost svých posluchačů, podobně jako je tomu v prvním čtení: jsou mezi nimi židé a pohané, otroci i svobodní. Všichni jsou však skrze Ducha přivtěleni k jednomu Tělu. Ve Starém zákoně měl pravověrný Žid s pohanem - příslušníkem jiného národa - máloco společného, vlastně skoro nic. A život otroka se diametrálně lišil od života svobodného člověka. Teď ale všichni patří k sobě, rozdíly sice zůstávají, ale přestávají být důležité - tvář v tvář jejich nové identitě jako bratří a sester, článků Kristova tajemného těla.

Nakonec v evangeliu je toto zbourání bariér různosti naznačeno oněmi zavřenými dveřmi. Učedníci mají strach před Židy, strach před vnějším světem.  Jsou spolu v uzavřeném prostoru, vytvářejí - dnešním jazykem řečeno - sociální bublinu stejně smýšlejících, kteří s těmi ostatními tam venku nemají nic společného. Ale když vzkříšený Pán stane mezi nimi, pošle je právě do tohoto světa. Učedníci se skrze dar Ducha přestávají bát, radost a pokoj vítězí nad strachem. A tak mohou vyjít ze své bubliny a hlásat evangelium všem bez rozdílu.

Je to pro dnešní dobu velmi aktuální poselství: i největší optimisté musejí vnímat, že rozdělení mezi lidmi eskaluje na všech možných úrovních: počínaje celými znepřátelenými národy a konče rozdělením mezi členy jedné rodiny. A ani nám v církvi se toto rozdělení nevyhýbá, i když již máme první dary Ducha - a možná je dokonce ještě hlubší než v rámci jiných společenství. Přiznám se vám, milí bratři a sestry, že je mi mnohdy svět některých katolických křesťanů z jiné části názorového spektra natolik vzdálený a nepochopitelný, že se táži, co vlastně - mimo vyznání víry - s nimi mám společného.

Dar Ducha svatého, který dnes slavíme, však z těchto nesmiřitelných protikladů vytváří jednotu. Nechme se jím tedy přetvářet, nechme v sobě znovu upevnit jednotu a pokoj, které On dává. Můžeme začít v našich malých společenstvích, na bázi - v našich rodinách a v naší farnosti. Nechme Božího Ducha lásky a pokoje v nás působit a neklaďme mu překážky. Tak budeme našemu rozdělenému světu živým svědectvím, že jednota je možná.