Svátek Křtu Páně 2020
Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Toto praví Hospodin:
"Hle, můj Služebník, kterého podporuji, můj vyvolený, v
němž jsem si zalíbil. Vložil jsem na něj svého ducha, národům přinese právo.
Nebude křičet, nebude hlučet, nedá se slyšet na ulici. Nalomenou třtinu
nedolomí, doutnající knot neuhasí, věrně bude ohlašovat právo. Nezeslábne,
nezmalátní, dokud nezaloží na zemi právo. Na jeho nauku čekají daleké
kraje. Já, Hospodin, jsem tě povolal s láskou, vzal jsem tě za ruku, chránil
jsem tě a ustanovil tě prostředníkem smlouvy lidu a světlem národů, abys otevřel
oči slepým, abys vyvedl vězně ze žaláře a z věznice ty, kteří bydlí ve
tmách."
Žl 29 (28), 1-2. 3ac-4. 3b+9b-10 Odp.: 11b
Odp.: Hospodin dá požehnání a pokoj svému lidu.
Vzdejte Hospodinu, Boží synové, vzdejte Hospodinu slávu a moc, vzdejte
Hospodinu slávu hodnou jeho jména, v posvátném rouchu se klaňte Hospodinu!
Odp.
Hospodinův hlas nad vodami! Hospodin nad spoustami vod! Hlas Hospodinův,
jak je mocný, hlas Hospodinův, jak je velkolepý!
Odp.
Vznešený Bůh zaburácel hromem, v jeho chrámu volají všichni:
"Sláva!" Hospodin trůnil nad potopou, Hospodin jako král bude trůnit
věčně.
Odp.
2. ČTENÍ Sk 10, 34-38
Čtení ze Skutků apoštolů.
Petr se ujal slova a promluvil:
"Ted' opravdu chápu, že Bůh nikomu nestraní, ale v
každém národě že je mu milý ten, kdo se ho bojí a dělá, co je správné.
Izraelitům poslal své slovo, když dal hlásat radostnou zvěst, že nastává
pokoj skrze Ježíše Krista. Ten je Pánem nade všemi. Vy víte, co se po křtu,
který hlásal Jan, událo nejdříve v Galileji a potom po celém Judsku: Jak Bůh
pomazal Duchem svatým a mocí Ježíše z Nazareta, jak on všude procházel,
prokazoval dobrodiní, a protože Bůh byl s ním, uzdravoval všechny, které
opanoval ďábel."
EVANGELIUM Mt 3, 13-17
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Ježíš přišel z Galileje k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít. Ale
on se bránil a říkal: "Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty přicházíš ke
mně?"
Ježíš mu však na to řekl: "Nech tak nyní, neboť je třeba, abychom
zcela splnili Boží vůli." I vyhověl mu.
Jakmile byl Ježíš pokřtěn, vystoupil hned z vody. A hle
otevřelo se nebe a viděl Ducha Božího jako holubici, jak se snáší a sestupuje
na něj. A z nebe se ozval hlas: "To je můj milovaný Syn, v něm mám
zalíbení."
_______________________________________________________________________________
Slůvko pro děti:
Milé
děti,
Když křtíme
dnes, není to ten křest, který udělil svatý Jan Křtitel Ježíšovi. Je to křest,
kterým vzkříšený Ježíš poslal křtít své učedníky. Ale něco je přece jen
podobné: Bůh v tu chvíli dává křtěnému dítěti (nebo i dospělému člověku)
dar Ducha svatého; a křest také vyjadřuje to, že ten, kdo je pokřtěn, se stává
milovaným Božím synem, nebo dcerou.
Milí
bratři a sestry,
Můžeme dnes, ve svátek Křtu Páně, jímž
končí vánoční doba, rozjímat o nenápadnosti přicházejícího Božího království v Ježíšově
osobě. V prvním čtení říká prorok Izajáš, že slíbený Mesiáš, který přinese
národům právo, nebude na sebe strhávat pozornost: Nebude křičet, nebude hlučet, nedá se slyšet na ulici. Nalomenou třtinu
nedolomí, doutnající knot neuhasí. Tomuto starozákonnímu zaslíbení pak
odpovídá v evangeliu Ježíšův příchod k Jordánu, kde se nechává od
Jana pokřtít. Můžeme si dobře představit (a v tradici církve je tento
obraz přítomný), jak se Ježíš staví do zástupu ostatních kajícníků, od kterých
je zcela k nerozeznání; jak on, který to nemá zapotřebí, stojí v jedné
řadě s celníky, římskými vojáky a ostatními, o kterých se v souvislosti
s Janovým křtem nejpodrobněji zmiňuje evangelium podle Lukáše. Slova Jana
Křtitele "Já bych měl být pokřtěn od
tebe, a ty přicházíš ke mně?" jsou možná výrazem naprostého šoku; něco
podobného říká později ve večeřadle Petr, když vidí Ježíše, jak se k němu blíží
se zástěrou a umyvadlem: Nohy mi mýt
nebudeš, nikdy!
Možná bychom, milí bratři a
sestry, byli raději, kdyby Boží království přicházelo ve slávě a moci, kdyby
Spasitel nepřišel jako malé bezbranné dítě; kdyby nebyl tak příliš jako my. A
tuto nenápadnost a skoro bychom řekli slabost přicházejícího Království
zakoušíme i dnes, v našich životech. Věříme, že svět je již zachráněn, že
Ježíš již přišel, že dějiny světa a člověka nakonec dopadnou dobře, jenže v reálném
světě to tak často nevypadá. Dlouho se například modlíme za to, aby Bůh něco v našem
životě uzdravil, aby nás zbavil nějakého hříchu, který nám ničí život, ale věci
zůstávají stejné – nebo se dokonce horší.
Dnešní Boží slovo nás zve k obnově
víry, že spása světa a člověka v Kristu je přece jen skutečná, i když se
projevuje v nenápadnosti a slabosti. Slovy prvního čtení: Boží milost nezeslábne a nezmalátní, dokud nezaloží na
zemi právo.
Žádné komentáře:
Okomentovat