Slavnost Zmrtvýchvstání Páně 2019

1. ČTENÍ Sk 10,34a.37-43

Čtení ze Skutků apoštolů. ´

    Petr se ujal slova a promluvil: "Vy víte, co se po křtu, který hlásal Jan, událo nejdříve v Galileji a potom po celém Judsku: Jak Bůh pomazal Duchem svatým a mocí Ježíše z Nazareta, jak on všude procházel, prokazoval dobrodiní, a protože Bůh byl s ním, uzdravoval všechny, které opanoval ďábel.
    A my jsme svědky všeho toho, co konal v Judsku a v Jeruzalémě. Ale pověsili ho na dřevo a zabili. Bůh jej však třetího dne vzkřísil a dal mu, aby se viditelně ukázal, ne všemu lidu, ale jen těm, které Bůh předem vyvolil za svědky, totiž nám, kteří jsme s ním jedli a pili po jeho zmrtvýchvstání.
    On nám přikázal, abychom to hlásali lidu a se vší rozhodností dosvědčovali: To je Bohem ustanovený soudce nad živými i mrtvými. O něm vydávají svědectví všichni proroci, že skrze něho dostane odpuštění hříchů každý, kdo v něho věří."


Žl 118 (117),1-2.16ab+17.22-23 Odp.: 24
Odp.: Toto je den, který učinil Hospodin, jásejme a radujme se z něho!
nebo: Aleluja, aleluja, aleluja.

Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, jeho milosrdenství trvá navěky. Nechť řekne dům Izraelův: "Jeho milosrdenství trvá navěky."
Odp.
Hospodinova pravice mocně zasáhla, Hospodinova pravice mě pozvedla. Nezemřu, ale budu žít a vypravovat o Hospodinových činech.
Odp.
Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kvádrem nárožním. Hospodinovým řízením se tak stalo, je to podivuhodné v našich očích.
Odp.



2. ČTENÍ Kol 3,1-4

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Kolosanům.

Bratři a sestry!
   Když jste s Kristem byli vzkříšeni, usilujte o to, co pochází shůry, kde je Kristus po Boží pravici. Na to myslete, co pochází shůry, ne na to, co je na zemi. Jste přece už mrtví a váš život je s Kristem skrytý v Bohu. Ale až se ukáže Kristus, náš život, potom se i vy s ním ukážete ve slávě.


EVANGELIUM Jan 20,1-9

Slova svatého evangelia podle Jana.

    Prvního dne v týdnu přišla Marie Magdalská časně ráno ještě za tmy ke hrobu a viděla, že je kámen od hrobu odstraněn. Běžela proto k Šimonu Petrovi a k tomu druhému učedníkovi, kterého Ježíš miloval, a řekla jim: "Vzali Pána z hrobu a nevíme, kam ho položili."
    Petr a ten druhý učedník tedy vyšli a zamířili ke hrobu. Oba běželi zároveň, ale ten druhý učedník byl rychlejší než Petr a doběhl k hrobu první. Naklonil se dovnitř a viděl, že tam leží pruhy plátna, ale dovnitř nevešel.
    Pak za ním přišel i Šimon Petr, vešel do hrobky a viděl, že tam leží pruhy plátna. Rouška však, která byla na Ježíšově hlavě, neležela u těch pruhů plátna, ale složená zvlášť na jiném místě. Potom vstoupil i ten druhý učedník, který přišel ke hrobu první, viděl a uvěřil. Ještě totiž nerozuměli Písmu, že Ježíš musí vstát z mrtvých.

___________________________________________________________________________

Milí bratři a sestry,

   V Janově podání jsou prvními svědky Ježíšova vzkříšení Magdalena, Petr a Jan, který sám o sobě mluví jako o ‚jiném‘, o ‚tom druhém‘ učedníkovi. A nápadné je, že o všech těchto třech se také hovoří ve vyprávění o Ježíšově odsouzení a smrti – od Ježíšova zatčení v Getsemanské zahradě už o ostatních učednících nic neslyšíme. V patnáctém verši osmnácté kapitoly, kdy Ježíše odvádějí do veleknězova domu, jsme svědky toho, jak s ním jdou už jen Petr a Jan – ten druhý vejde s Ježíšem až dovnitř, zatímco Petr zůstává venku, kde také prožije trpkou zkušenost svého selhání, když zapře, že Ježíše zná. Magdalena a Jan pak zůstanou jako jediní z učedníků stát pod Ježíšovým křížem, spolu s Ježíšovou matkou a Marií Kleofášovou.

   Možná bychom si mohli říci, že to vlastně není důležité; že je přece jasné, že evangelista Jan popisuje události ze svého úhlu pohledu, tak jak je zažil. Dalo by se rovněž namítnout, že vracet se k událostem Velkého pátku a Bílé soboty je dnes již zbytečné, že jsme si to vše v minulých dnech prožili a prorozjímali a teď je čas se radovat z Kristova vzkříšení – půst nemá již více místa, jak vždycky hlásil komentátor o Velikonoční vigilii ve farnosti svatého Tomáše.

    V Božím slově ale žádná věc není beze smyslu a významu. Určitě není náhoda, že všichni, kteří byli zblízka přítomní Ježíšovu utrpení, jsou také prvními svědky jeho vzkříšení. Ostatní učedníci se sice zprávu dozvěděli také, ale později, a možná právě proto, že také dříve zmizeli ze scény, jaksi se vytratili z příběhu. O zmrtvýchvstání se dozvědí až poté, co za nimi Vzkříšený přijde skrz dveře, které měli ze strachu před Židy zavřené.

     Možná jste se také, milí bratři a sestry, ohlíželi za letošní postní dobou, která právě skončila. A možná jste zjistili, že se zase nepodařilo postní předsevzetí, nebo jen částečně; že vám postní doba znovu nějak protekla mezi prsty. Přiznám se, že když srovnám své prožívání postní doby dnes a třeba před dvaceti lety, kdy jsem byl čerstvý konvertita, nebo ještě před deseti, kdy jsem se připravoval na kněžství, tak to není moc radostná bilance. Ale důležité na tom je možná právě to, že jsme se znovu aspoň pokusili vstoupit do příběhu, že jsme aspoň trochu s Ježíšem během postu prožívali jeho křížovou cestu.  Že jsme třeba - v naší slabosti a neúspěchu v askezi a modlitbě - aspoň trochu zakusili něco jako Petr a bylo nám to líto. Nebo že jsme aspoň chvilku dokázali vydržet pod Ježíšovým křížem, jako Magdalena a Jan. Že jsme to úplně nevzdali a nevzdálili se, nezmizeli ze scény, jako ostatní učedníci. Teď, v tomto nedělním ránu, můžeme proto být prvními svědky Zmrtvýchvstání. Vzkříšený, i přes náš nedokonalý a klopotný půst, nás zahrne stejnou radostí, jako kdybychom žili čtyřicet dní o starém chlebu a vodě.  Vylije na nás stejně intenzivní proudy své milosti. A věříme, že se nakonec ukáže i těm, kteří se od něho úplně vzdálili.